Evropský kontinent zažívá tento rok nejhorší sezónu lesních požárů od počátku měření. Podle dat z Evropského informačního systému o lesních požárech (EFFIS), která analyzoval server Politico, překročila letos spálená plocha ve čtvrtek jeden milion hektarů. Pro srovnání: jde o plochu větší než má ostrovní stát Kypr. Tím byl překonán dosavadní rekord z roku 2017 (988 tisíc hektarů), přičemž do konce sezóny požárů zbývá ještě několik týdnů. Nejvíce zasažené je Španělsko, kde letos shořelo více než 400 000 hektarů.

Téměř dvě třetiny celkových ztrát přibyly od začátku srpna, přičemž nejvíce postiženy byly země na Pyrenejském poloostrově. Ve Španělsku shořelo přes 400 tisíc hektarů, zatímco v mnohem menším Portugalsku shořelo více než 270 tisíc hektarů, což představuje zhruba 3 % rozlohy země. Ve Španělsku jde podle vládních údajů o nejhorší sezónu od roku 1994.

Požáry zničily domy, zpustošily lesy a donutily tisíce lidí opustit své domovy. Plameny si kromě majetku vyžádaly také ztráty na lidských životech, přičemž odborníci varují, že skutečný počet obětí bude kvůli účinkům kouře výrazně vyšší. Kouř obsahující toxické látky pronikl do ovzduší a zhoršil kvalitu vzduchu nejen ve Španělsku a Portugalsku, ale i ve vzdálenějších regionech, včetně Francie.

Podle programu Copernicus byly emise z požárů v srpnu „výjimečné“ a ve Španělsku dosáhly nejvyšších ročních hodnot za posledních 23 let. Ničivé požáry vyprodukovaly 37 milionů tun oxidu uhličitého – zhruba tolik, kolik ročně vyprodukuje Portugalsko nebo Švédsko, kde žije 10 milionů lidí. Byly překonány i rekordy v dalších devíti naměřených škodlivých látkách, což posílilo obavy vědců o dlouhodobé dopady na zdraví obyvatel.

🔥 Wildfires in Greece Force People to Flee the Flames by Swimming

Greece is facing a true apocalypse — evacuations have been ordered in three regions for tens of thousands of people. The fires are spreading, turning streets into walls of flame.

In Vrachneika, the blaze formed… pic.twitter.com/QvaY39Ni4D

— NEXTA (@nexta_tv) August 14, 2025

Klimatická změna přináší častější a intenzivnější vlny veder a sucha, které letos vyhnaly teploty ve Středomoří a na Balkáně nad 40 °C. Vlhké jaro umožnilo rychlý růst vegetace, kterou pak prudké letní horko vysušilo a proměnilo v křesadlo. Podle vědců hraje zásadní roli i způsob správy krajiny, zejména pak nedostatek preventivních opatření a údržby, vedoucí k nadbytku hořlavé vegetace na opuštěných pozemcích.

„Je to smutné a děsivé – můj rodný region právě teď hoří – ale vlastně to není překvapivé,“ uvedla Cristina Santín Nuño, vědkyně ze Španělské národní výzkumné rady. Její kolega, lesnický inženýr Victor Resco de Dios, dodal, že suché a nestabilní podmínky letos vedly dokonce k výskytu ohnivých bouří.

Podle odborníků je nepravděpodobné, že by se katastrofa letošního rozsahu pravidelně opakovala, nicméně případů překonávání rekordu bude přibývat i v budoucnu . „Je velmi pravděpodobné, že rekord z roku 2025 bude během pár let překonán. Toto je nová realita. A čím dříve si to uvědomíme a začneme podnikat kroky k větší odolnosti, tím lépe,“ uzavírá Santín Nuño.

Globální oteplování sice plameny přiživuje, ale odborníci tvrdí, že většině škod se ve skutečnosti dá předejít – kdyby zasáhly orgány na regionální, národní a evropské úrovni. „Změna klimatu zde jistě hraje roli, ale není hlavní příčinou a nelze ji použít jako omluvu pro to, co musí vlády dělat v oblasti prevence,“ řekl Jordi Vendrell, ředitel Nadace Pau Costa, neziskové organizace zaměřené na zvládání lesních požárů.