Írán trhl smutný rekord. Popravil nejvíce lidí za pětatřicet let, říká nevládní organizace
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
V Íránu bylo v loňském roce popraveno nejméně 1500 lidí odsouzených k smrti, což je nejvyšší roční bilance za posledních 35 let. Napsala to agentura AFP s odkazem na údaje nevládní organizace Iran Human Rights (IHR). Více než devadesátimilionový Írán je podle lidskoprávních organizací po Číně druhou zemí co do počtu poprav. Podle organizace IHR je trest smrti v zemi nejen nástrojem trestní justice, ale také vědomým politickým prostředkem kontroly společnosti.
„Jsme si jisti, že počet poprav přesahuje 1500. Je to rekord. Jedná se o nejvyšší počet poprav zaznamenaných nebo nahlášených od konce 80. let, tedy za více než 35 let. Další popravy ještě čekají na potvrzení,“ uvedla nevládní organizace sídlící v Norsku. Více než 700 popravených bylo odsouzeno za drogové delikty, dodala. Lidskoprávní organizace pravidelně obviňují Írán z provádění poprav v rozsahu, jaký v posledních letech neměl obdoby.
Počet roste v posledních letech
Počet poprav podle IHR vzrostl od protestního hnutí reagujícího na smrt mladé Íránky Mahsy Amíníové, která zemřela v roce 2022 poté, co byla zatčena za porušení pravidel nošení hidžábu. Zatímco v tomtéž roce bylo poprav více než 500, další rok jich bylo už 800 a předloni 975. Děje se tak v souvislosti s protesty proti nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu v letech 2022 až 2023 a proti dvanáctidenní válce s Izraelem loni v červnu.
„Íránské úřady používají trest smrti jako nástroj teroru. Cílem těchto poprav bylo zabránit dalším protestům. Jak je ale zřejmé, v poslední době se jim to nedaří,“ uvádí nevládní organizace. Podle IHR čelí nyní nejméně 52 osob trestu smrti za trestné činy proti národní bezpečnosti, přičemž organizace má obvinění za smyšlená. Odborníci OSN například koncem minulého roku vyzvali k okamžitému zastavení popravy 67leté elektrotechnické inženýrky Zahry Shahbaz Tabariové. Její odsouzení zapříčinil kus oblečení s nápisem „Ženy, odpor, svoboda“. To se totiž úřadům zdálo jako narážka na motto „Ženy, život, svoboda“, které se stalo populárním právě během protestů v Íránu před téměř 4 lety. Žena byla odsouzena za to, že měla mít v úmyslu vystavit nápis jako veřejný transparent.
V současnosti se v Íránu už pátý den demonstruje, a to na popud obchodníků, kteří v neděli v Teheránu kritizovali pokles hodnoty íránské měny ríjálu. Ten loni ztratil přibližně polovinu své hodnoty vůči dolary a inflace v prosinci dosáhla 42,5 procenta. Protesty se následně rozšířily do dalších částí země. Úřady ve čtvrtek oznámily, že kvůli střetům mezi demonstranty a bezpečnostními složkami zemřeli tři lidé.
čtk,
Diskuze
Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.