Chybějící písmeno ve slově novinář, tedy journalist, stálo studentku úspěch v maturitní zkoušce z angličtiny. Kvůli jedinému bodu, který jí scházel ke složení didaktického testu, dokonce podala žalobu k Městskému soudu v Praze a následně také kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS), který ji nyní zamítl.

Odpověď „jurnalist“ v poslechové části testu byla sice věcně správná, avšak špatně zapsaná. Nebylo možné ji uznat. „U znalostí cizího jazyka nelze oddělovat ‚věcnou správnost‘ odpovědi od znalostí slovní zásoby, gramatiky, výslovnosti, pravopisu a jiných jazykových kompetencí,“ stojí v rozsudku NSS.

Studentka maturovala loni na jaře. V didaktickém testu z angličtiny ve společné části maturitní zkoušky získala 43 bodů, minimum pro úspěšné složení testu bylo 44 bodů. Obrátila se na ministerstvo školství a požádala o přezkoumání výsledku. Když ministerstvo nezasáhlo, podala neúspěšnou žalobu k Městskému soudu v Praze.

V žalobě poukazovala na to, že zjevně znala správnou odpověď na položenou otázku a její neuznání je formalistické. Šlo prý o drobnou pravopisnou chybu, která neovlivňuje význam slova. Žaloba zmiňovala také jiný případ, kdy chybějící písmeno nevadilo, konkrétně test z češtiny a uznanou odpověď „Povídky malostranké“.

Městský soud v Praze i Nejvyšší správní soud ovšem v obou případech, které se týkají různých studentů, vidí rozdíl. Chybějící písmeno v názvu knihy Jana Nerudy je „toliko chybou v psaní“. Při zkoušce z angličtiny se však ověřuje znalost cizího jazyka, včetně schopností písemného projevu a správného zápisu slova.

Soudy také poukázaly na katalog požadavků, který shrnuje nároky na testové odpovědi. „V katalogu je uvedeno, že s ohledem na ověřovanou jazykovou dovednost a jazykovou referenční úroveň má žák respektovat standardní pravidla pravopisu anglického jazyka, a to i v rámci ověřování jiných jazykových kompetencí,“ uvedl NSS. Primárním účelem poslechové části testu je sice ověření porozumění mluvenému slovu, důležitý je však i správný zápis odpovědi.