Ve švédské metropoli Stockholm sílí tlak na řidiče. Současná vládní koalice Zelených a socialistů v rámci iniciativy Žít Stockholm v centru města výrazně rozšiřuje počet pěších zón. Podle politiků to vede ke zklidnění dopravy a většímu životu v centru. Ozývají se však rozporuplně reakce od podnikatelů, původně totiž Stockholm chtěl zakázat vjezd do centra města autům se spalovacími motory, to však po kritice podnikatelů odložil. Informuje například Politico.

Projekt začal v roce 2015 jen na dvou ulicích. Letos už je jich přes čtyřicet. Některé se z dočasných proměn staly trvalými pěšími zónami. Ulice nejsou pěšími zónami po celý rok, stávají se jimi většinou přes léto. Po tlaku podnikatelů zavedlo také město časový blok od šesti do jedenácti hodin dopoledne, kdy do ulic může zásobování.

Podle městského plánovače Gustafa Krogha to funguje. „Tranzitní provoz v centru spadl o polovinu. Ulice Stora Nygatan, která byla ještě před pár lety parkovištěm, je dnes jedna z nejživějších pěších ulic,“ uvedl.

Změny hájí i náměstek primátora pro dopravu Lars Strömgren. "Chceme, aby lidé opravdu přemýšleli o tom, zda se vyplatí vlastnit auto, nebo zda je ekonomicky výhodnější spoléhat se na síť veřejné dopravy, která představuje zhruba polovinu veškeré městské dopravy," řekl.

Zároveň mluví o tom, že dočasné uzavírky jsou stále experimentem. „Když změny působí jako diktát shora, lidé je odmítají. My to nabízíme jako test: když se nebude líbit, vrátíme auta zpět. Jenže většinou se stane pravý opak – lidé na konci léta prosí, ať pěší zóny zopakujeme i příští rok,“ uvádí.

Vládní koalice také upozorňuje, že kroky vychází z plánu z roku 2017, kdy se Stockholm zavázal, že do konce této dekády sníží emise z dopravy o 80 %. Kromě rozšíření pěších zón však město také zvyšuje poplatky za parkování v centru z dřívějších 1 100 švédských korun (asi 2 500 Kč) na 1 600 švédských korun (asi 3 500 kč) měsíčně.