Ani hlas na zmar. To je zřejmě heslo letošních sněmovních voleb. Piráti na své kandidátky zařadí představitele Zelených v čele se spolupředsedkyní Gabrielou Svárovskou a přidají se tak k dalším subjektům, které se před podzimními sněmovními volbami spojují, aby zabránili propadu více než milionu voličských hlasů, ke kterému došlo v roce 2021. Otazník zůstává nad SOCDEM a její potenciální spoluprací s hnutím ANO. Šéfka strany Jana Maláčová Echu řekla, že variant zůstává několik.

Na kandidátce Pirátů v Praze se objeví bývalá česká diplomatka, odbornice na lidská práva a spolupředsedkyně Zelených Gabriela Svárovská a doplní ji zřejmě další představitelé strany. „Společně se zástupkyní Zelených v Praze to budou pravděpodobně i jednotlivci z řad Zelených na regionálních kandidátkách, kteří doplní pirátský program tam, kde jsme ve shodě. A to hlavně v otázkách životního prostředí, ať už jde o boj proti suchu, čisté ovzduší, erozi půdy, třídění odpadů nebo ochranu vod. Teď nás ještě čeká dojednat detaily spolupráce a dílčí hlasování u Pirátů. Další kroky jsou otázkou následujících týdnů,” uvedla pražská lídryně Pirátů Olga Richterová.

Piráti se tak přidali k řadě dalších subjektů, které se pro volby spojily, ať už ve formě přiznané koalice, nebo v různých jiných podobách spolupráce. Nejtypičtějším příkladem je koalice Spolu (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), která funguje již čtvrtým rokem a kandidovala od roku 2021 i v dalších volbách.

K té se již přidalo hnutí Stačilo!, které sice oficiálně kandiduje jako hnutí, ale sdružuje v sobě tři subjekty – KSČM, Spojení demokratů – Sdružení nezávislých (SD-SN) a Česká strana národně sociální (ČSNS). Tím, že strany kandidují jako hnutí, tak obejdou zvýšenou uzavírací klauzuli platnou pro koalice. Volební lídryní je europoslankyně a šéfka KSČM Kateřina Konečná. Stačilo! se dlouhodobě drží nad pěti procenty.

Vyšší klauzuli se také vyhne SPD, která na své kandidátky zařadí představitele Svobodných, Trikolory a také strany PRO. Podle šéfa SPD Tomia Okamury budou v některých krajích lídry na kandidátce právě představitelé jednotlivých menších stran. Cílem tohoto spojení je podle jeho představitelů právě to, aby stejně jako v roce 2021 nepropadly hlasy voličů těchto subjektů. SPD je podle STEMu díky spojení na třetím místě v průzkumech, naposledy by získala 12,6 procenta hlasů.

Velkou část hlasů, které by mohly propadnou, počítá SOCDEM, u které se spekuluje, že by ale mohla své zástupce vyslat na kandidátku hnutí ANO. „Naším cílem je neopakovat rok 2021, kdy propadl milion hlasů. Proto jsme nyní několik měsíců intenzivně pracovali na programu, kterým oslovíme voliče a je to realistický plán pro budoucnost Česka. O předvolebním postupu se rozhodneme do června, platí tři varianty: samostatná kandidatura, koalice programově spřízněných stran a nebo sociální demokraté na kandidátní listině jiného politického subjektu,“ řekla pro Echo24 šéfka strany Maláčová.

Stínový premiér Karel Havlíček (ANO) dříve uvedl, že oficiální jednání neprobíhají, dvojka na kandidátce v Praze a poslanec Patrik Nacher (ANO) nicméně o víkendu v Partii uvedl, že aby nedošlo k propadu hlasů, bude možná potřeba překonat ega a někoho na kandidátky přibrat. Konkrétní ale nebyl.

Další otazník zůstává nad Přísahou a Motoristy sobě, kteří spolu kandidovali v Evropských volbách. Motoristé sice řekli, že s Přísahou spolupracovat nebudou, v posledních průzkumech ale spadli pod pětiprocentní hranici a tím pádem by mohli být otevření dalšímu jednání. Přísaha je dlouhodobě pohybuje na úrovni okolo 2 až 2,5 procent a podle svého šéfa Roberta Šlachty ještě řeší, jak do voleb půjde. Šlachta uvedl, že rovněž jedná se SOCDEM o možné spolupráci.

„Jen díky propadu hlasů vznikla Fialova vláda“

Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci v roce 2021 byl onen milion propadlých hlasů dán dvěma faktory. „Obrovskou roztříštěností kandidujících stran, řadě z nich dlouhodobě nedávaly průzkumy šanci překročit 5% hranici. Což ovlivnil faktor číslo dvě, kdy většinu těchto subjektů oslabilo hnutí ANO tím, že jim vzalo voliče. Jen a jen díky tomuto vznikla vláda Petra Fialy,“ uvedl Šaradín.

Spojovací strategie je podle Šaradína logická a nejlépe ji dokumentuje úspěch Spolu. „Ten se snaží mnozí napodobit, zejména však ne skutečných, ale rádoby koalic. Zcela jistě to povede ke snížení propadlých hlasů. Pro volební účast to není nejdůležitější zpráva, ale jistý vliv mít může,“ míní Šaradín s tím, že k reálnému odhadu by byl potřeba odpovídající průzkum.

Politolog Roman Chytilek z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně pro Echo24 řekl, že co se týká samotného procesu spojování, tak k němu v těchto volbách existují extrémně silné pobídky. „ Obecně se dá říct, že s opakováním voleb se koordinace mezi stranami a voliči spíš zvyšuje a strany lépe chápou psychologii voličů, související s fungováním českého volebního systému. I ta se navíc vyvíjí, voliči si víc hlídají, aby jejich hlas nepropadl, což strany, které jsou v průzkumech pravidelně pod pěti procenty, staví už teď při samostatné kandidatuře do naprosto beznadějné situace,“ uvedl Chytilek.

Zároveň v těchto volbách je podle něj několik stran (SPD, Motoristé, Piráti), které by se naopak rády od pětiprocentní klauzule odpoutaly směrem nahoru, což poskytuje další impulzy pro inkorporaci osobností z malých stran na jejich kandidátky či jiné formy spojenectví. „Například bych nebyl překvapený, pokud by Motoristé oživili spolupráci s Přísahou. Další linie navíc jde mezi současnými vládními a opozičními stranami a zájem obou táborů je, aby nepropadl ani hlas,“ dodal Chytilek.

Co se týká návazných okolností, tak Chytilek čeká podobnou volební účast jako v minulých volbách či dokonce mírně vyšší, důvodem k tomu má být korespondenční volba. „Žádný významný negativní efekt z tohoto hlediska spojování nepřináší, pokud by voliči se spojenectvím nebyli spokojeni, mají obvykle náhradní alternativy, koho volit,“ dodal Chytilek.