Lidé si podle odborníků z Toxikologického informačního střediska (TIS) pletou sáčky s absorbérem kyslíku přibalené v potravinách s kořenicí přísadou. Krystalky obsahující železo mohou ve větší dávce ohrozit malé děti či zvířata. Hrozí průjem, zvracení či černá stolice. TIS, které je součástí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, na to v pátek upozornilo na facebooku.

"Zaznamenáváme případy, kdy si volající spletou sáček s absorbérem kyslíku s kořením a omylem si ho nasypou do jídla. Upozorňujeme, že tento sáček není určen ke konzumaci, slouží pouze k ochraně výrobku před oxidací," napsali odborníci z TIS.

Drobné sáčky, které obsahují dva až tři gramy černých či červenohnědých krystalků, se balí k některým potravinám podobně jako vysoušedlo silikagel. Od něj se ale balíček liší tím, že je magnetický, tedy drží na něm magnet.

"Úlohou absorbérů kyslíku je odstraňovat kyslík, a chránit tak aroma, barvu a strukturu potravin před znehodnocením a před mikroorganismy," uvedlo TIS. Výrobci je přikládají například k sušenému masu, granulím pro psy, ovoci, sýrům, ořechům nebo pečivu.

"Samotné krystalky obsahují železo nebo jeho sloučeniny, které mohou při požití vyšších dávek vyvolat toxické příznaky, jako je zvracení, průjem, černou stolici," uvedli odborníci. Náhodné ochutnání či olíznutí podle nich nebezpečí nepředstavuje. Požití celého sáčku ale podle nich může být toxické pro děti do deseti kilogramů váhy nebo pro domácí mazlíčky.

Pracovníci TIS, které provozuje nonstop telefonní linku, loni podle výroční zprávy vyřídili více než 28 000 konzultací. Za posledních deset let se jejich počet téměř zdvojnásobil. Většinou TIS kontaktovali laici, 37 procent kontaktů tvořila zdravotnická zařízení. Více než polovina hovorů se týkala dětí do 15 let. Nejčastějším tématem konzultací obecně byla otrava léky (42 %), dále vystavení čisticím prostředkům nebo podobným přípravkům.

Asi desetina případů se týkala požití rostlin dětmi, většinou jejich plodů. Houby tvořily tři procenta. TIS řešilo také 237 hovorů týkajících se zvířat, v téměř 40 procentech hadů a v 31 procentech hmyzu. U dětí bylo nejčastější příčinou náhodné požití potenciálně toxické látky, na druhém místě léčebné omyly rodičů či jiných příbuzných. Poprvé za tři roky podle TIS meziročně nestoupaly počty sebevražedných pokusů dětí a mladistvých.