Moře vlajek, zejména bílo-červené svatojiřské kříže symbolizující Anglii, ale i společný Union Jack. Tak vypadají veřejná místa od začátku léta ve Spojeném království. Nově se vlna protestu přelila i v rámci britského Commonwealthu, konkrétně do Austrálie. Demonstrující mluví o patriotismu a hrdosti, jejich odpůrci ale tvrdí, že vzýváním národnosti se – v době vyhrocené imigrační situace – dopouštějí rasismu. O protestech informovaly zahraniční zpravodajské weby BBC, CNN či australská veřejnoprávní stanice ABC.

Státní symbol vlající ze sloupů pouličního osvětlení nebo zkrátka jen namalovaný na silnici. Lidé se též do vlajek halí v rámci protestů, které se v posledních týdnech ve Spojeném království pravidelně konají zejména před hotely, do nichž jsou umísťováni žadatelé o azyl. Protesty v ostrovním království vypukly poté, co byli někteří migranti obviněni ze sexuálního napadení. Příval vlajek pohltil nejen Birmingham a Londýn, ale přelil se i do menších obcí a také do zámoří – do bývalých britských kolonií.

Protesty překypující vlajkami během víkendu zmítaly například Austrálií. Několik desítek tisíc lidí se shromáždilo ve městech jako Sydney, Perth, Canberry či Brisbane a požadovaly ukončení masové migrace. Stejně jako ve Spojeném království se i zde lidé halí do státní vlajky a odvolávají se na to, že jsou hrdými občany. „Masová migrace zpřetrhala pouta, která držela naše komunity pohromadě,“ uvedla skupina „Pochod za Austrálii“ (z angl. „March the Australia“), která demonstrace organizovala.

Na stránkách skupiny dále stojí: „Jednota Austrálie a společné hodnoty byly narušeny agendami různých hnutí, které nás rozdělují.“ Právě masová migrace je dle nich takovým zdrojem rozvratu. Organizátoři zdůrazňovali návrat k „australským hodnotám“ a odmítali multikulturalismus. Australská středolevá vláda demonstrace, při kterých bylo několik lidí i zatčeno, naopak odsoudila.

„Nepodporujeme shromáždění, jako je toto, která šíří nenávist a rozdělují naši komunitu,“ řekl australský ministr životního prostředí Murray Watt a prohlásil, že akce „organizují a podporují neonacistické skupiny“. Australská ministryně pro multikulturní záležitosti Anne Alyová se pro zdejší server SBS News nechala slyšet, že protesty jsou „jasně rasistické“, protože podle ní míří jen proti jedné skupině obyvatel.

Symbol hrdosti, nebo vymezení se?

Ve Velké Británii dostalo hnutí, notně živené sociálními sítěmi, název operace „Vztyčte standardy“ (z angl. „Raise the Colours“). A obdobně jako v Austrálii, ani v ostrovním království není přehršel vlajek podporován všemi: Podle odpůrců citovaných BBC akt vyvěšování „není vlastenectvím, je to jen záminka pro xenofobii“. Někteří zdejší obyvatelé totiž nevnímají imigranty jako takový problém ve srovnání s případným vyvoláváním rasové nesnášenlivosti. „Lidé, kteří v tom hotelu skutečně bydlí, nejsou vůbec na obtíž,“ citoval například web Daily Echo 80letého muže z města Southampton na jihu Anglie, který se přišel vymezit proti demonstrujícím s vlajkami.

Britská labouristická vláda v čele s premiérem Keirem Starmerem oficiálně podporuje vyvěšování vlajek jakožto „velmi britský způsob vyjádření radosti a hrdosti“, vedení některých měst se ale postavilo proti „vandalizování ulic“ či umisťování vlajek na obecní majetek, kterým jsou například lampy. Britský konzervativní poslanec Robert Jenrick, který v předchozí vládě Rishiho Sunaka zastával pozici ministra pro imigraci, se ale na sociálních sítích ohradil proti odstraňování. „Zatímco britské vlajky jsou strhávány, ty palestinské nikomu nevadí,“ míní a jal se vlajky do veřejného prostoru opět vracet.

Protimigrační opozice na vzestupu

Tím, jak se azylová řízení ve Spojeném království v rámci vzrůstajícího trendu příchozích prodlužují, narůstá i počet migrantů, kteří v podobném typu ubikací, o nichž byla výše řeč, "dočasně" žijí. Statistiky britských úřadů uvádějí, že se počet migrantů připlouvajících na malých člunech letos proti stejnému období v loňsku zvýšil o 46 procent. Přes Lamanšský průliv do Británie zatím letos připlulo 28 tisíc migrantů. A právě přistěhovalectví společně s azylovou politikou je pro Brity dle průzkumů veřejného mínění tím nejpalčivějším problémem, i před ekonomikou.

Strana Reform UK vedená někdejším evropským poslancem Nigelem Faragem se v posledních volebních průzkumech umístila na prvním místě. V loňských parlamentních volbách získala strana pět křesel z 650. Farage slibuje deportovat až 600 000 žadatelů o azyl, pokud by uspěl v parlamentních volbách. Dále by chtěl výrazně navýšit kapacitu detenčních zařízení v zemi či vyčlenit dvě miliardy liber (56 miliard korun) na dohody se zeměmi, které by migranty přijímaly. Podobnou dohodu s africkou Rwandou měla na stole již minulá vláda, nestihla ji ovšem dokončit a momentálně vládnoucí Labouristé ji shodili ze stolu jakožto příliš drahou. Plán byl též předmětem soudních bitev.

Je tak stále patrnější, že pravicová strana Reform UK, jež nyní průzkumům dominuje i přes svou relativní mladost (vznikla na sklonku roku 2018), se pomalu stává především stranou bílých Britů nesouhlasících s imigrační politikou, zatímco Labouristé se hojně uchází o hlasy muslimských občanů, kteří je masově volí, a Konzervativci zase o voliče z hinduistické komunity.