Marketingová slevová mega akce Black Friday letos připadá na 28. listopadu a obchodníci už ladí své strategie, jak prodat co nejvíce zboží z jejich pohledu co nejvýhodněji. Předseda Sdružení obrany spotřebitele Ondřej Zelenka pro Echo24 popsal, jak reálně tzv. Černý pátek funguje, na co si mají spotřebitelé dát při nákupu pozor a jak se strategie prodejců v posledních letech i díky vývoji technologií proměnily.

Černý pátek (anglicky Black Friday) je neformální název pro páteční den, který následuje v USA po svátku Díkůvzdání, ten se slaví čtvrtý čtvrtek v listopadu. Jedná se o marketingovou akci, kdy se obchodníci snaží nalákat zákazníky na velmi nízké ceny. Černý pátek je v USA již od roku 2005 tradičně nejrušnějším nakupovacím dnem. Mnoho obchodníků však nezačíná se slevami přesně čtvrtý pátek v listopadu, ale nabízí je už o několik dní dříve, někdy i několik týdnů.

Expert na ochranu spotřebitele Ondřej Zelenka redakci řekl, že Black Friday bývá často prezentován jako výjimečná příležitost k výhodným nákupům, ale realita bývá podstatně střízlivější. „Spotřebitelé by si měli především ověřovat, zda je sleva skutečně reálná. Mnoho obchodníků krátce před akcí uměle navyšuje ceny, aby následně mohli inzerovat výraznou procentuální slevu. Doporučuji proto sledovat vývoj cen u zboží, o které má zákazník zájem, s předstihem, například pomocí internetových srovnávačů nebo specializovaných aplikací, které uchovávají cenovou historii,“ řekl Zelenka.

Další častou praktikou je podle něj omezená dostupnost či časově podmíněná nabídka, která má v zákazníkovi vyvolat dojem naléhavosti a přimět ho k unáhlenému rozhodnutí. „Podobně problematické bývá skrývání informací o skutečných nákladech, například o dopravě nebo poplatcích za prodlouženou záruku. Říká se tomu FOMO efekt. V online prostředí se také objevují manipulativní techniky označované jako tzv. ‚dark patterns‘, tedy způsoby, jak uživatele přimět k určité volbě – například automaticky zaškrtnuté položky nebo složité rušení předplatného,“ vysvětlil dále Zelenka.

V posledních letech se podle Zelenky s rozvojem digitální reklamy a umělé inteligence objevují i nové formy cílení a personalizace nabídek. Algoritmy mohou na základě chování uživatele přizpůsobovat ceny či prezentovat zboží tak, aby zvýšily pravděpodobnost nákupu. „To samo o sobě nemusí být nezákonné, ale může to být z hlediska transparentnosti problematické – zejména pokud spotřebitel netuší, že jiní zákazníci vidí odlišné ceny nebo nabídky,“ popsal expert.

Z právního hlediska je důležité, že i v době slev a marketingových akcí platí stejná pravidla jako po zbytek roku. Obchodník nesmí uvádět klamavé informace, musí jednoznačně informovat o podmínkách nákupu a odpovídá za pravdivost tvrzení o výši slevy. „Pokud zákazník zjistí, že sleva byla fiktivní, může se obrátit na Českou obchodní inspekci nebo využít práva na odstoupení od smlouvy při online nákupu,“ uvedl dále Zelenka.

„Celkově lze říci, že Black Friday se z původního jednodenního fenoménu proměnil spíše v marketingový nástroj, který obchodníci využívají po celý listopad. O to větší je potřeba obezřetnosti ze strany spotřebitelů – skutečná sleva totiž často spočívá spíše v trpělivém porovnávání cen než v emotivním kliknutí na blikající ‚-70 %‘,“ uzavřel svůj rozbor Zelenka ze Sdružení obrany spotřebitele.