EU by měla definovat masné a živočišné produkty a zavést stejná pravidla pro všechny evropské státy. Podle ministerstva zemědělství, které návrh předložilo na Evropské radě, by harmonizace názvů lépe informovala lidi, co kupují a ulehčilo by se obchodníkům. Návrh podporuje i Potravinářská komora. Naopak proti návrhu vystupují organizace podporující rostlinnou stravu či Český svaz obchodu a cestovního ruchu, podle nich návrh pouze povede k nákladům na přejmenování výrobků. Příkladem má být sójový párek, který je jakožto název mezi zákazníky zavedený a další změny pouze způsobí zmatek.

V návrhu Evropské komisi Česko upozorňuje, že podobně chráněno, co se týče názvu, je po celé EU například mléko. A podobně by měly být jasně rozlišeny živočišné a masné produkty. „Rostlinné produkty se však podstatně liší od potravin živočišného původu, zejména pokud jde o složení a nutriční hodnotu. Je proto nezbytné, aby potraviny, které napodobují, imitují nebo nahrazují potraviny živočišného původu, nezaváděly spotřebitele svým označením ohledně své skutečné povahy,“ uvádí se v dokumentu, který na radě ministrů zemědělství podpořilo dvanáct států včetně Česka.

„Cílem vystoupení na Radě ministrů byl apel na Evropskou komisi otevřít diskusi ke sjednocení a unijní harmonizaci přístupu při používání názvů živočišných potravin jiných než mléka a mléčných výrobků. Důvodem je skutečnost, že v současné době jsou v jednotlivých členských státech přístupy k tomuto tématu roztříštěné a nejednotné. Bylo by tedy vhodné, aby k označování produktů přistupovala celá EU stejně, což by prospělo obchodu i jasnému informování spotřebitelů,“ doplnil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Ten zároveň upozornil, že se nejedná o žádný zákaz názvů jako steak či párek u rostlinných produktů.

S tím souhlasí i Potravinářská komora. „Cílem není omezovat, ale chránit spotřebitele a zaručit jasnost a férovost na trhu s potravinami. Záměrem je skoncovat se zmatkem na pultech, kde spotřebitelé mohou být klamáni názvy, které neodpovídají skutečnému složení,“ řekla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová. Podle komory nejednoznačnost názvů komplikuje trh a mate zákazníky.

S tím však nesouhlasí několik sdružení v čele s organizací ProVeg. „Je jasné, že spotřebitelé a spotřebitelky se v názvech jako ,sójový párek’ nebo ,veganský řízek’ orientují bez problémů”, říká Martin Ranninger, spoluředitel ProVeg Česko. „Víme to z dat, z výzkumů i z každodenní praxe. Pokud chce ministerstvo tvrdit opak, ať předloží důkazy – zatím žádné neukázalo. Tento návrh je zbytečný, nevychází z reality a jeho jediným efektem by bylo zkomplikovat život firmám i zákazníkům a zákaznicím,“ uvedl Martin Ranninger z ProVeg Česko.

Zároveň upozorňuje, že návrh je podobný vyhlášce, kterou na konci minulého roku navrhlo ministerstvo zemědělství, která určovala minimální množství masa ve výrobcích, aby mohly používat určité názvy. Po kritice vyhlášku ministr Výborný stáhl.

Proti návrhu ministerstva je i Český svaz obchodu a cestovního ruchu. „Je smutné, že pan ministr neustál tvrdý tlak české agrární lobby bez ohledu na své ještě nedávno jasné názory. Aby se zalíbil lidem, kteří ho stejně nikdy nebudou volit, raději bude ze zákazníků dělat hlupáky a bourat jednotný evropský trh, na kterém je česká ekonomika životně závislá," uvedl prezident svazu Tomáš Prouza.

Ministerstvo však upozorňuje, že v současném návrhu není o zákazu užívání určitých názvů ani slovo. „Česká republika nepředložila žádný konkrétní návrh na zakazování názvů jako steak nebo párek,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

V současnosti je celoevropsky regulované například názvosloví másla. Současná legislativa umožňuje používat názvy jako veganský burger, houbový řízek či sójový párek, zatímco například pojem máslo je na evropském trhu vyhrazen pro výrobek s minimálně 80 procenty mléčného tuku, proto ho například u českého pomazánkového másla s obsahem 31 až 36 procent použít nelze.