Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila vládě Petra Fialy (ODS) balíček II. s 37 doporučeními, kde navrhuje zavedení regulovaného školného na vysokých školách. "Mnohá doporučení jsou ve shodě s tím, co si ministr školství Mikuláš Bek stanovil jako priority po svém nástupu, jako například omezení vysokého podílu odložených nástupů do škol a mnohé další. Naopak na pořadu dne rozhodně není zavedení školného," řekla deníku Echo24 mluvčí ministerstva školství (MŠMT) Tereza Fojtová.

NERV vládě doporučuje, aby se zaměřila na zkvalitnění regionálního školství a přemýšlela o zavedení regulovaného školného na vysokých školách. Problematické jsou podle NERV zastaralý obsah rámcových a školních vzdělávacích programů a způsob výuky, pojetí přijímacích zkoušek na střední školy nebo vysoký počet malých škol.

Fojtová sdělila redakci, že se resort školství doporučeními bude zabývat. "Zaměříme se na ty, které lze zvládnout či alespoň zahájit do konce volebního období. Už na první pohled je ale jasné, že mnohá doporučení jsou ve shodě s tím, co si ministr školství Mikuláš Bek stanovil jako priority po svém nástupu," řekla mluvčí MŠMT deníku Echo24.

Mezi tato doporučení patří např. omezení vysokého podílu odložených nástupů prvňáků do škol. "Naopak na pořadu dne rozhodně není zavedení školného," doplnila Fojtová s tím, že nadále platí vládní programové prohlášení. "Vláda bude garantovat bezplatné vysokoškolské vzdělání na veřejných a státních vysokých školách – nezavede školné ani zápisné."

Změnit by se podle rady měl systém financování vzdělávací činnosti veřejných VŠ, aby motivoval ke snižování neefektivnosti a více zohledňoval potřeby dalšího vzdělávání. Zároveň by se měl zkvalitnit systém hodnocení vzdělávací, výzkumné a třetí role veřejných VŠ. Následně by se podle rady mělo zavést regulované školné na veřejných VŠ.

V Česku je podle NERV vysoká studijní neúspěšnost, především v bakalářských a doktorských programech. Zároveň je podle NERV příliš vysoký podíl absolventů magisterských studijních programů oproti bakalářským. Výdaje na jednoho úspěšně dostudovaného vysokoškoláka jsou tedy v důsledku dosti vysoké.

​​​​​Jedním z dalších doporučených opatření je snížení počtu dětí, které mají odklad v nástupu do prvních tříd základních škol. Podíl žáků s odloženým nástupem do ZŠ se podle NERV v Česku dlouhodobě zvyšuje a dosáhl úrovně asi 25 procent. "Jde mimo jiné o důsledek kompetitivních snah rodičů zvýšit šance svých dětí k přijetí na víceletá gymnázia a také důsledek nedostatečné koordinace a regulace práce sítě psychologických poraden,“ uvedl NERV.

Řešení těchto problémů jsou součástí Strategie 2030+, kterou by měl stát rychleji realizovat. Věnovat by se měl i systému financování vysokých škol či finanční podpoře vysokoškoláků. Návrh v úterý zveřejnil Úřad vlády. Jedná se o 37 opatření, která jsou tentokrát prorůstová a míří do oblastí vzdělávání, trhu práce, investic, bydlení či státní správy. Materiál vypracovala skupina pod vedením ekonoma z Metropolitní univerzity v Praze Dominika Stroukala (deník Echo24 o této skupině informoval zde).