Evropská komise otevřela debatu o možnosti celoevropské daně na vysoce průmyslově zpracované potraviny, zejména ty s vysokým obsahem cukru, soli a tuku. Cílem má být nejen omezení spotřeby nezdravých produktů, ale i získání nových zdrojů pro financování veřejného zdravotnictví. Zatímco zastánci mluví o potřebě prevence a spravedlivějším rozložení nákladů na zdravotní péči, průmysl i část politiků varují před „paternalismem Bruselu“. Základní podporu nové nastupující české vlády každopádně nápad má.

Není to o zákazu, ale o zdravotnictví

Myšlenku poprvé veřejně nastínil eurokomisař pro zdraví Olivér Várhelyi při jednání výboru Evropského parlamentu pro zdraví. „Potřebujeme dobrý nástroj měření, protože tyto debaty vždy končí ideologicky – o tom, že někomu bereme svobodu volby nebo že omezujeme průmysl, místo abychom chránili veřejné zdraví,“ uvedl. Podle něj by bylo možné uvažovat o zavedení odvodu podobného spotřební dani z tabáku: „Nejde o omezování dostupnosti výrobků, které lidé chtějí kupovat. Můžeme ovlivňovat volby, a to bychom podle mě měli dělat.“

Várhelyi zároveň zdůraznil, že případné výnosy z takové daně by měly být výhradně určeny pro podporu veřejného zdraví, nikoli pro zaplňování rozpočtových děr. Na otázku, zda by daň mohla být zavedena jako vlastní zdroj rozpočtu EU, zatím neodpověděl.

Inspirace členskými státy a studie DG TAXUD

Podkladem pro další úvahy je studie Generálního ředitelství pro daně a celní unii (DG TAXUD), která letos zkoumala dopady zdanění potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru (tzv. HFSS). Analýza konstatuje, že takové daně mohou přispět ke snížení obezity a kardiovaskulárních chorob, které tvoří zhruba 80 % zdravotní zátěže v EU.

Podle studie vedlo zdanění slazených nápojů v řadě států k poklesu jejich spotřeby a k tlaku na výrobce, aby snižovali obsah cukru. „Zdanění nezdravých potravin může být užitečným nástrojem pro podporu veřejného zdraví i pro stabilizaci národních rozpočtů,“ uvádí dokument.

Momentálně má různé formy daní na slazené nebo tučné produkty 12 zemí EU a Katalánsko – například Francie, Irsko, Polsko, Finsko nebo Maďarsko. Rumunsko zavedlo daň na slazené nápoje letos v lednu, Itálie její zavedení odložila.

Odpor potravinářů: ohrožení kvality i kupní síly

Evropské potravinářské svazy a zemědělské organizace plán odmítají. „Obezita je problém, ale zdanění nezdravých potravin jen přiměje lidi kupovat levnější a ještě méně kvalitní produkty,“ řekl Luigi Pio Scordamaglia z italského sdružení Filiera Italia. Podle něj by EU měla spíše investovat do vzdělávání a omezit agresivní marketing nezdravých produktů cílený na děti.

Také Světová zdravotnická organizace (WHO) však v nedávné zprávě upozornila, že právě tlak potravinářských a alkoholových firem často brání vládám zavádět účinné nástroje. „Vlády, které se snaží zavádět opatření, jako jsou daně na nezdravé výrobky nebo omezení reklamy, čelí tvrdému odporu byznysu,“ varoval generální tajemník WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Česká scéna: opatrný optimismus versus odpor k „výchovným daním“

V Česku je zatím regulace potravin, alkoholu a tabáku jedna z nejmírnějších v Evropě. Podle Indexu pečovatelského státu (Nanny State Index) má volnější přístup jen pět zemí. „Od některých politiků zaznívají nebezpečné hlasy, že by nás vláda měla víc danit a vychovávat,“ varuje ředitel Institutu liberálních studií Martin Pánek.

Naopak prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza návrh Evropské komise vítá. „Blíží se celoevropské zdanění sladkých, tučných a slaných potravin? Ta diskuse se v Bruselu vede – a tleskat by jí mělo především Česko,“ uvedl. Podle něj je špatné stravování u nás hlavní příčinou civilizačních chorob. „Obchodní řetězce dlouhodobě zlepšují složení svých privátních značek a tlačí na reformulace značkových potravin, často proti tuhému odporu potravinářů,“ dodal.

Nová česká vláda se v programovém prohlášení zavázala, že „zdravé potraviny nesmí být luxusem, ale běžnou součástí života“. S nápadem v základu souhlasí i pravděpodobný příští ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Konzumace vysoce zpracovaných potravin vede k celé řadě onemocnění, včetně rakoviny, tudíž je na místě se zaměřit na jejich spotřebu. Z pohledu podpory prevence a dopadu na zdraví tedy tento návrh smysl dává. Samozřejmě bude záležet na konkrétních detailech,“ uvedl pro Echo24.

Debata o evropské dani na nezdravé potraviny se tak rozkročila mezi dva póly – jedni ji vidí jako logické pokračování prevence podobné boji s tabákem, druzí jako nebezpečný precedens pro „výchovu spotřebitelů“. Eurokomisař Várhelyi ale tvrdí, že cílem je především férovost: „Ti, kdo konzumují produkty, které zatěžují zdravotní systém, by měli přispívat víc.“

Zda návrh dojde až k legislativnímu návrhu, zatím není jisté. Podle diplomatických zdrojů serveru Euractiv by „silný odpor zejména z jižní Evropy“ mohl jeho cestu na stůl Rady EU výrazně zkomplikovat.