BYZNYS NA KAVKAZE

Trumpův nový byznys na Kavkaze. Za mír mezi Arménií a Ázerbájdžánem získají USA práva na strategický koridor

BYZNYS NA KAVKAZE
Trumpův nový byznys na Kavkaze. Za mír mezi Arménií a Ázerbájdžánem získají USA práva na strategický koridor

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Americký prezident Donald Trump přivítá v pátek v Bílém domě lídry Arménie a Ázerbájdžánu k jednání o mírovém ukončení dlouholetého konfliktu. Informoval o tom list The Washington Post a agentura Reuters, podle jejíchž zdrojů by mohl být dojednán rámec "Trumpovy" mírové dohody. Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev už dnes dorazil do Washingtonu. Dohoda zahrnuje exkluzivní rozvojová práva USA na strategický tranzitní koridor přes Jižní Kavkaz, uvedli agentuře Reuters úředníci.

Alijev dorazil ve čtvrtek do Washingtonu na schůzku s Trumpem a Nikolem Pašinjanem a v pátek by mohli podepsat historickou mírovou dohodu. Projekt je pojmenován po americkém prezidentovi a to „Trumpova cesta k mezinárodnímu míru a prosperitě“ (TRIPP). Cílem TRIPP je vyřešit nejpalčivější problém mezi zeměmi a problém dopravní dostupnosti, uvádí agentura Reuters. V pozadí je ale americký byznys. Arménie udělí Spojeným státům práva na tranzitní koridor přes své území, který propojí Ázerbájdžán s Nachičevanem. V pátek se Trump setká s Pašinjanem a poté s Alijevem. Následně je plánováno společné prohlášení lídrů tří zemí.

Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev jednali o odstranění trvajících rozporů naposledy 10. července, avšak bez výrazného posunu.

Obě strany se od března pokoušejí dohodnout na mírové smlouvě a ukončit spor trvající téměř čtyři desítky let. Podpisu dohody ale brání přetrvávající sporné body, které sahají od samotného vymezení hranic až po otevření pozemního spojení mezi ázerbájdžánskou exklávou Nachičevan a Ázerbájdžánem přes arménské území.

Arménie a Ázerbájdžán, které v roce 1991 získaly rozpadem Sovětského svazu nezávislost, jsou ve sporu od konce 80. let, kdy se Náhorní Karabach – ázerbájdžánský region s převážně arménským obyvatelstvem – s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu. V roce 2023 Ázerbájdžán znovu získal Karabach, což vedlo k útěku asi 100.000 etnických Arménů do Arménie.

 

, mar

Diskuze

Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.