Tag: výtvarné umění

Články k tagu

Kam s nimi?

„Patří to do muzea“ je hláška neznámějšího světového archeologa Indiany Jonese. Jeho reální kolegové si již dlouho stěžují, že Jones nastavuje nesplnitelná očekávání, v jeho podání archeologie obnáší boj proti nacistům jednou rukou a zachraňování biblických artefaktů rukou druhou, a ne oprašování kamínků štětečkem. V posledních letech by se ale možná ohradili vůči prohlášení, že předměty patří do muzea, či by se aspoň zeptali: „Do kterého?“ Sílí totiž hnutí za návrat exponátů vystavovaných v západních muzeích do zemí jejich původu. Podle kritiků byly ukradeny, jsou kořistí rabujících imperialistů a historické zločiny lze odčinit pouze jejich návratem.

Výstava Nové realismy, biografie Franze Kafky, Art Salon Pražského jara

Pojmem nové realismy se rozumí širší spektrum dobově aktuálních realistických přístupů zahrnujících oblasti tvorby tradičně označované jako neoklasicismus, verismus, nová věcnost, sociální umění, magický realismus a primitivismus, ve fotografii zejména nové vidění. Nové realismy. Moderní realistické přístupy na československé výtvarné scéně 1918–1945, GHMP, Praha, do 25. 8. 2024.

Řídký originál

Není to tak dávno (č. 49/2022), co jsme tu psali o výtečné knize Josefa Váchala Tisíc Gagarínů a jedna řepařka!, což ovšem není dílo autorem takto koncipované a nazvané, nýbrž svazek Mistrových „dosud nepublikovaných prací z let 1949–1963“. Edici připravil Pavel Hájek, v tiráži jsou uvedena ještě čtyři jména, jimž je připsána „redakční spolupráce“: Jana Čechurová, Hana Klínková, Eva Lorencová a Marie Rakušanová.

Český varhanní festival, mezinárodní knižní veletrh, krásy turínského muzea

Zážitek z varhanní hudby na vzácných historických nástrojích po celé republice nabídne více než 60 koncertů v rámci 18. ročníku Českého varhanního festivalu. V pražském kostele sv. Ignáce (Karlovo náměstí) se varhany rozezní 18. května, v rámci maďarské Noci varhan se zde představí varhaník László Adrián Nagy.

Poprask v „sekulárním prostoru“

Nemalé množství uměnímilovných a společensky angažovaných lidí se teď zajímalo o dění kolem sochy Ukřižovaného od Josefa Václava Myslbeka, která dlouhá léta visí v chodbě pražské Akademie výtvarného umění. Je to, domnívám se, krásná socha, navíc s tou školou nějak spojená, její autor byl první, kdo na ní vedl sochařský ateliér. Na sociálních sítích se objevilo tvrzení, že ji chce současné vedení AVU odinstalovat a přenést do prostoru, který slouží spíš jako odkladiště soch. Strhla se velice živá debata, poznamenaná také tím, že v většina jejích účastníků si nemohla být jistá, co přesně se děje (jisté nepřesnosti obsahoval i článek na Echo24).

„Škola je sekulární prostor.“ Myslbekův Ježíš měl jít pryč, nakonec zůstane, oznámila rektorka AVU

Bouřlivou diskuzi i téměř dva tisíce protestních podpisů vyvolala přes víkend myšlenka odstranit sochu Krista na kříži z hlavní budovy pražské AVU. Záměr potvrdila rektorka Akademie výtvarných umění Maria Topolčanská, oznámila však, že k přesunu díla Josefa Václava Myslbeka nakonec nedojde. Škola původně zdůvodňovala přesunutí tím, že socha byla na současném místě několikrát poničena. To už rektorka explicitně nezmiňuje, podle ní byl prvním důvodem pro přesun sochy fakt, že je škola sekulární prostor.

Příběh plný mytologie, obrazy a sochy Róny, co se stalo Lise?

Když Lovec narazí na zvláštní bytost, pochopí, že pochází z jiného světa. Netuší však, jak blízko ten svět je a jaké změny s sebou přináší… Na pozadí mýtu o labutí panně, který patří k nejstarším lidským vyprávěním, se rozvíjí první, ale rozhodně ne poslední opakování příběhu Evropy: s jeho migrací lidí, válkami, krví, násilím i nadějí.

Tajný úkol Johanna Schwankmeyera

O Janu Švankmajerovi se často píše jako o nejvýznamnějším současném českém filmaři. Ve světě opravdu dostává ceny, jeho filmy na DVD jsou jako jedny z mála, ne-li jediné z českých, k dostání v cinefilských buticích v Paříži, Londýně, ve Frankfurtu etc., s jeho proslulostí se málokdo ze zdejších filmařů, ale dalo by se říci umělců vůbec, může měřit. Je to ovšem postava z elitní kultury, víc kultovní než jaksi obecně známá, neboť celé jeho dílo je velmi elitní, rozhodně to není tvůrce pro všechny.

Nový rekord: nejdražším v Česku vydraženým obrazem je Kupkovo Početí za 126,5 milionu

Olejomalba Františka Kupky nazvaná Conception/Danae (Početí) se v dnešní pražské aukci prodala za 115 milionů korun. Podle Viktorie Kosejkové z Adolf Loos Apartment and Gallery činí celková cena i s aukční přirážkou 126,5 milionu korun, což dělá z Početí nejen nejdražší Kupkův obraz vydražený v Česku, ale vůbec nejdražší obraz prodaný na aukci v dějinách České republiky. Rekord českých aukčních síní dosud držel Bohumil Kubišta se svým Staropražským motivem, který se předloni prodal za 123,6 milionu korun včetně aukční přirážky.

Dánsko zažívá „vlastní Notre-Dame.“ Požár zachvátil renesanční burzu Børsen v Kodani

Dánskou metropoli Kodaň postihla tragická událost, která se podobá pět let starému vyhoření pařížského chrámu Notre-Dame. Historickou renesanční budovy burzy Børsen, která patří k nejznámějším památkám Kodaně, v úterý zachvátil rozsáhlý požár. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se zřítila věž stavby. Zranění nejsou hlášeni a hasiči vynáší z budovy historicky cenné a umělecké předměty jako jsou obrazy, sochy či nábytek.

Belzebub Černický a zraněné studentstvo

Viktor Ullmann byl hudební skladatel, který několik roků vedl operu v Ústí nad Labem, ve městě, ve kterém po osmdesáti letech od jeho zavraždění v Osvětimi jakési umělecké „studentstvo“ sepsalo podivným jazykem cosi jako dopis, ze kterého lze vyrozumět, že jim vadí socha, která tuto oběť holocaustu připomíná. Autorem té zajímavé sochy, či lépe řečeno objektu, který je od minulého týdne instalován před budovou FUD UJEP (Fakulta umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem), je totiž… Jiří Černický. Mimochodem ústecký rodák…

Macron navštívil i Národní galerii. Zajímal se o český kubismus i spolupráci s Louvrem

Francouzský prezident Emmanuel Macron při úterní návštěvě České republiky strávil hodinu a půl v Národní galerii Praha (NGP). Ve Veletržním paláci zhlédl dvě stálé expozice a zajímal se o český kubismus a surrealismus, řekla mluvčí Národní galerie Praha Jana Holcová. Macrona galerií a expozicemi provedla generální ředitelka Alicja Knastová, která s francouzským prezidentem mluvila i o spolupráci Národní galerie Praha s francouzskými uměleckými institucemi.

Pavel Reisenauer, nejlepší polistopadový komentátor

Se slovem génius by se mělo velmi šetřit, ale když teď Pavel Reisenauer umřel, což je zpráva, se kterou se jen těžko člověk smiřuje, je to to nejpřirozenější pojmenování pro jeho jedinečnost. Génius je někdo, v němž se spojila ve vrcholné formě originalita s dokonalostí, přičemž to ještě navíc působí lehce, hravě a samozřejmě. Géniové tvoří jako by dýchali, bez viditelné námahy, výkyvů a urputnosti. Jsou přirození a člověk si na ně zvykne. Jako na Reisenauerovy ilustrace. Samozřejmost to ovšem vůbec není, což se projeví nyní, když jeho kresby, ano, geniální kresby, nebudou už dále provázet naši přítomnost.

Zemřel výtvarník Pavel Reisenauer

Ve středu 13. října zemřel známý malíř a výtvarník Pavel Reisenauer, který působil jako ilustrátor v týdeníku Respekt. Informaci nejprve zveřejnil Petr Placák na webu Babylon Revue, později ji potvrdil šéfredaktor Respektu Erik Tabery. "Zřejmě se nedá napsat těžší věta – náš kolega Pavel Reisenauer zemřel. Byl to on, kdo vtiskl Respektu tvář, a činil tak více než třicet let. Je to pro nás tak šokující zpráva, že se těžko hledají slova, a omlouvám se, že teď nejsem schopný napsat cokoli víc, než je tento krátký text," vyjádřil se Erik Tabery.

Neobyčejná Sidonie Nádherná, klima zemí Koruny české, legendární francouzská komedie

Alena Wagnerová představuje Sidonii Nádhernou jako neobyčejně zajímavou osobnost, jejíž život poznamenaly všechny pohromy, které ve dvacátém století postihly střední Evropu – rozpad Rakousko-Uherska, nacistická okupace, odchod do exilu v Anglii, kde Sidonie Nádherná v roce 1950 umírá. Alena Wagnerová: Sidonie Nádherná a konec střední Evropy, přeložil Vratislav Slezák, Argo, 248 str.

Vím, že jsem stvořila něco výjimečného

Sešli jsme se na její chalupě, jak říká svému bytu v centru Prahy. „Někdo jezdí odpočívat z domu na chalupu, já jezdím ze svého pařížského bytu sem do pražského,“ směje se Andrea Sedláčková. Běžně se k ní dává přídomek filmová režisérka, ale my jsme se dohodli, že už je možné – obzvlášť poté, co vydala obsáhlou a velmi úspěšnou monografii o malířce Toyen – říkat i psát o ní, že je to spisovatelka.

Rittstein v Museu Kampa, vánoce našich předků, o truchlení, umění a životě

Michael Rittstein se v pražském Museu Kampa představí unikátním výběrem z malířského díla. Tentokrát s důrazem na stěžejní práce ze soukromých sbírek v kombinaci s výběrem z tvorby posledních tří let. Většina obrazů si odbude výstavní premiéru, některé z nich se do Čech vracejí po desítkách let ze zahraničních kolekcí. Michael Rittstein – Nohy na stole, Museum Kampa, Praha, do 10. 3. 2024.

Nejkrásnější české knihy, kam asi kráčíme, setkání s charismatickou Toyen

Knihy ze soutěže o nejkrásnější českou knihu roku si můžete prohlédnout v Pražákově paláci v Brně. U děl je hodnoceno grafické, ilustrační a polygrafické zpracování. Porota ocenila ty nejlepší tituly v sedmi žánrových kategoriích, vybrala zajímavé studentské práce a udělila ceny ve speciálních kategoriích. Nejkrásnější české knihy roku 2022, Moravská galerie v Brně, do 29. 3. 2024.

Brandlova cesta po hvězdném nebi ke kupce hnoje

Asi už to někdo v souvislosti s výstavou ve Valdštejnské jízdárně napsal, ale její název Petr Brandl: příběh bohéma je příklad toho, čemu se říká anachronismus. Neboť slovo „bohém“ ve smyslu neuspořádaného života uměleckého typu se začalo používat až v 19. století, dlouho po Brandlově smrti, a to ve Francii; souviselo to, jak známo, s romantickými představami o cikánech, jejichž původ byl shledáván v Čechách, v tajemné Bohémii. Což nás ale vrací zpět k Brandlovi, který byl bezesporu Bohemian, tedy Čech či Böhme, jak by to odpovídalo anglickému názvu výstavy The Story of a Bohemian.

Švabinského olej Splynutí duší se vydražil za 15,872 milionů korun, je to autorův rekord

Za 15,872 milionu korun včetně dražební přirážky se v neděli v aukci v pražském Obecním domě prodal olej Maxe Švabinského Splynutí duší. Obraz z roku 1901 odborníci považují za stěžejní dílo českého symbolismu. Je to autorův rekord v tuzemských aukcích, řekl ČTK Miloš Svoboda z pořádající společnosti European Arts Investments. Vyvolávací cena díla byla deset milionů korun. Milionovou hranici v nedělní aukci podle Svobody překonalo devět děl ze 190 aukčních položek.

OBRAZEM: „Designu neutečeš!“ Designblok ve znamení cesty

V Praze skončil jubilejní 25. ročník přehlídky designu a módy Designblok 2023 s podtitulem "Designu neutečeš!", kterého se zúčastnilo několik tisícovek lidí. Výstavní prostory pro špičkové české, ale i světové kapacity v oblasti užitého umění, módy, šperku a designu poskytl Veletržní palác, Uměleckoprůmyslové muzeum, Míčovna, Královská zahrada Pražského hradu a další pražské showroomy a obchody. Pojícím tématem největšího mezinárodního festivalu designu a módy ve střední a východní Evropě, který probíhal od 4. do 8. října byl motiv cesty.

Souboj tvůrců

Umělá inteligence je žena. Aspoň podle mluvnického rodu a prvních portrétů. Má obvykle dívčí tvář s pohledem upřeným kamsi do dálky, kde v temnotě nejsou hvězdy, ale shluky čísel a matematických symbolů. Tak si ji nejčastěji představují současní ilustrátoři, přestože to žádná bytost není, ani skutečná, ani umělá. Jen posloupnost miliard kroků programových algoritmů, které možná ty portréty vykreslují samy. Z databází našich tužeb a přání dokážou analyzovat, jak bychom si asi umělou bytost s nekonečnou inteligencí představovali, kdyby nám na to fantazie stačila. A tak nám ji stvoří.

2,35 miliardy korun. Dáma s vějířem je nejdražším obrazem prodaným v Evropě

Obraz rakouského malíře Gustava Klimta Dáma s vějířem (Dame mit Fächer) se stal nejdražším obrazem prodaným v evropské aukci, nový majitel za něj zaplatí 85,3 milionu liber (2,35 miliardy Kč). Portrét z roku 1918 byl hlavním lákadlem dnešní dražby aukční síně Sotheby's, která ho nabídla s vyvolávací cenou 58 milionů liber. Po dramatickém souboji zájemců ale dosáhl kladívkové ceny 74 milionů liber, k níž se připočítává ještě aukční přirážka.

Pražské Quadriennale, dvě ženy a jeden muž, portrét vyšinutého člověka

Aktuální Pražské Quadriennale nabídne bohatý program též ve Veletržním paláci Národní galerie Praha. Uvede výstavní okruh několika programovými sekcemi PQ: výstava Fragmenty II oslavuje rozmanitost scénografického přístupu k práci s měřítkem prostřednictvím modelů; Výstava divadelního prostoru představí místa kulturních setkání. Pražské Quadriennale, NGP, 8.–18. 6. 2023.

Každý den je kreslený

Lucie Lomová (1964), známá a úspěšná autorka komiksů pro děti i dospělé, se rozhodla podělit s čtenáři o své privatissimum: zveřejnila kreslený (denno)deník, který si vedla v roce 2017. Věříme jí, že chronologická posloupnost všech glos a kreseb je autentická, byl by to opravdu laciný podvod, netvořit takovou knížku průběžně, nýbrž až post factum, po uplynutí celého vybraného roku, a nahlížet přitom do zápisků v diáři, připomínat si události jejich mediálními reflexemi apod.

To moje zlo má v sobě nevinnost

Jan Vytiska je malíř obrazů, které člověka nenechají v klidu. Jsou to horory vymalované ve velkolepém stylu horských idyl, děsivé výjevy ze života pastevců, venkovských dětí a zabloudivších děvčátek, před kterými se otevřelo peklo. Nebo matka příroda. Nebo nějaká jiná démonologie. Jeho rukopis je expresivní, robustní, přitom vykreslený a v detailu precizní. Vedle starých mistrů od Goyi k Picassovi by se dal u něho rozeznat vliv Maxe Ernsta, Bohumila Kubišty nebo hvězdy nové malby Nea Raucha. Zásadní jsou ovšem vlivy popkultury, horory, rock a punk, vybraná literatura atd.

Sólo pro roztěkaného génia

Mánes je dnes bohužel možná víc pojem než skutečně známé dílo, i když kolem toho největšího, orloje, chodí denně tisíce lidí, byť především turistů. Ale něco snad stále vyvolává: pocit, že to je právě on, kdo vymaloval něco, co si s touhle zemí člověk rád spojuje. Její líbeznost, laskavost, smyslnou krásu: tedy sen a iluzi o ní. Jestli to platí a jestli o to Mánesovi šlo, si lze ověřit na rozsáhlé výstavě Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda v pražské Valdštejnské jízdárně. Připravily ji dvě historičky umění z Národní galerie Veronika Hulíková a Markéta Dlábková.

Grafiky, malba, performance, rtrospektiva K. O. Hrubého, Krutá hra na lásku

Jiří Surůvka, performer, fotograf, kurátor a pedagog, představí v GASKu své grafické práce, ale i malířskou a objektovou tvorbu. Autor prostřednictvím děl se sarkasmem a nadsázkou sobě vlastní podrobuje společnost kritice. Cílí především na lidskou malost a omezenost spojenou s ideologiemi a politickou propagandou. Strůjci války – Jiří Surůvka, GASK, Kutná Hora, do 17. 9. 2023.