Americký miliardář Elon Musk loni nařídil inženýrům, aby v oblasti Rusy okupovaného ukrajinského poloostrova Krymu vypnuli internetovou službu Starlink vlastněnou jeho společností SpaceX. Chtěl tak zabránit útoku na ruskou námořní flotilu, k němuž hodlali Ukrajinci použít ponorky bez lidské posádky s nákladem výbušnin. Podle internetového serveru americké televize CNN o tom píše autor Walter Isaacson v nové Muskově biografii, která se začne prodávat příští týden.

Podvodní drony se přiblížily k ruské flotile, pak ale "ztratily spojení a moře je vyplavilo na břeh, aniž by způsobily nějaké škody", uvádí Isaacson. Muska k tomuto rozhodnut podle jeho slov přivedl strach, že Rusko by na takový ukrajinský útok mohlo odpovědět jadernými zbraněmi. Takové obavy u něj prý vyvolaly rozhovory, které vedl s vysoce postavenými ruskými činiteli.

Muskovy chmurné úvahy se nenaplnily, CNN ovšem píše, že epizoda ukazuje, do jaké pozice se během války na Ukrajině excentrický miliardář dostal. Ať to zamýšlel, nebo ne, stal se z něj hráč, kterého američtí činitelé nemohli ignorovat. Isaacson, který napsal dobře hodnocené biografie zakladatele Applu Steva Jobse nebo fyzika Alberta Einsteina, přináší nový vhled do myšlení Elona Muska i toho, jak ho panická hrůza, že by mohl rozpoutat širší konflikt, přivedla k tomu, že zamítl žádosti Ukrajinců, aby mohli používat systém Starlink k útokům na Rusy.

Poté, co Rusko krátce před vpádem na Ukrajinu loni v únoru narušilo ukrajinské komunikační systémy, poskytl Musk napadené zemi satelitní terminály Starlink v hodnotě milionů dolarů. Tato služba se ukázala jako užitečná nejen pro běžné občany zasažené výpadky klasických komunikačních sítí, ale také jako důležitá pro akceschopnost ukrajinské armády. Nicméně jakmile Ukrajina Starlink začala využívat k útokům na Rusko, začal Musk o svém původním rozhodnutí pochybovat. "Starlink nebyl určen k tomu, aby byl využíván ve válkách. Byl určen k tomu, aby lidé mohli sledovat Netflix, odpočívat a připojit se k on-line vyučování a k dalším dobrým mírovým věcem, ne k dronovým útokům," řekl Musk Isaacsonovi. Podnikatel se kvůli tomu brzy spojil s poradcem Bílého domu pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem, šéfem americké armády generálem Markem Milleym a s ruským velvyslancem ve Spojených státech.

Zároveň ukrajinský vicepremiér Mychajlo Fedorov naléhal na Muska, aby spojení pro ponorky bez lidské posádky obnovil. Musk ho však odmítl. Řekl mu, že podvodní drony na něj sice udělaly dojem, ale že spojení v oblasti Krymu neobnoví, protože Ukrajina zachází příliš daleko, píše Isaacson.

"Pokud to, co Isaacson ve své knize píše, je pravda, pak to vypadá, že Elon Musk je jedním z posledních rozumných lidí v Severní Americe. Nebo přinejmenším v genderově neutrální Americe je tím, kdo má koule," napsal na Muskem vlastněné sociální síti X (dříve Twitter), místopředseda ruské bezpečností rady a někdejší prezident Dmitrij Medveděv v reakci na zprávu CNN.

To, že se američtí a ukrajinští představitelé ocitli v nové situaci, kdy byli ohledně komunikačních systémů odkázáni na milost nepředvídatelného podnikatele, loni na podzim vedlo ke sporům, kdo bude platit za terminály Starlinku. Musk nejdříve tvrdil, že projekt nemůže dále financovat a žádal o převzetí americkou vládu. Později obrátil a uvedl, že internetové služby na Ukrajině společnost SpaceX platit bude. Isaacson připomíná, že firma se nakonec dohodla s americkou vládou a některými evropskými vládami, že tito spojenci Kyjeva zaplatí dodávky dalších 100.000 terminálů Starlink.