Památku Jana Palacha, který se před 55 lety upálil na pražském Václavském náměstí, si dnes lidé připomenou na několika místech v Česku. Dvacetiletý vysokoškolský student se upálil na protest proti rezignaci lidí na vývoj společnosti po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968, na následky popálenin zemřel za tři dny 19. ledna 1969. Jeho památku si lidé připomenou na nádvoří pražského Karolina i u jeho památníku na Václavském náměstí. V Děčíně bude u příležitosti dnešního výročí odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce.

Lidem se dnes otevře nádvoří Karolina, sídla rektorátu Univerzity Karlovy, takzvaný Husův dvorek, kde byla vystavena rakev s Palachovými ostatky. Památku Jana Palacha tam uctí zástupci akademické obce, studenti i veřejnost. Na tragický čin budou politici, zástupci akademické obce, zástupci hlavního města Prahy i pamětníci či současní studenti vzpomínat také u památníku pod Národním muzeem, tedy v místech, kde se Palach upálil. Lidé přijdou i k hrobu Jana Palacha na Olšanských hřbitovech či k pamětní desce na Filozofické fakultě, kde Palach studoval.

Palachův odkaz si připomenou lidé i v Děčíně, kde bude slavnostně odhalen pomník Jana Palacha a Jana Zajíce od architekta Davida Vávry. V Mělníku připomene památku výstava dosud nepublikovaných fotografií. Výstavou fotografií uctí památku i v Kutné Hoře. Čin si připomenou lidé i ve Zlíně, kde by měl v centru vzniknout světelný řetěz ze svíček.

🕯️ V úterý 16. ledna uplyne 55 let ode dne, kdy se Jan Palach zapálil v horní části Václavského náměstí na protest proti potlačování svobod a pasivnímu přístupu veřejnosti po invazi vojsk Varšavské smlouvy.

Připomeňte si s námi jeho odvážný čin:

📌 10.30 Pietní akt na nádvoří… pic.twitter.com/0ioDR7zjKL

— Univerzita Karlova (@UniKarlova) January 15, 2024

Jan Palach chtěl svým činem probudit národ z rezignace a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci. Další student, Jan Zajíc, se po vzoru Palacha upálil na protest proti normalizaci 25. února 1969 - v průchodu domu v horní části Václavského náměstí, jen desítky metrů od místa, kde se polil hořlavinou a zapálil Jan Palach.

Strakova akademie si Palachovo smutné výročí připomíná s tím, že "vzbudit lidi" bylo cílem, který zmiňoval i na smrtelné posteli. Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák připomněl, že o 20 let později "události tzv. Palachova týdne nastartovaly rok rostoucích občanských protestů, na jejichž konci byl pád komunistického režimu. Svoboda a demokracie nejsou zadarmo, na odkaz Jana Palacha nesmíme zapomenout!"

Proti nastupující rezignaci národa po sovětské okupaci se Jan Palach rozhodl bojovat sebeobětováním, v tento den před 55 lety se upálil. „Vzbudit lidi“ byl cíl, který zmiňoval i na smrtelné posteli. pic.twitter.com/yXmsG6tUEd

— Úřad vlády ČR (@strakovka) January 16, 2024

Poslankyně Miroslava Němcová uvedla, že Palach doufal, že lidský plamen pronikne do myslí i srdcí těch, kteří začínali rezignovat a smiřovat se s životem v okupaci. "Zapalme svíčku a poděkujme," napsala Němcová na platformě X.

O Palachovi představitelé komunistického Československa i média 20 let mlčeli, tabu bylo i jméno Zajíce. Přesto lidé na jejich činy nezapomněli. Pietní akt ke 20. výročí Palachovy smrti v lednu 1989 se nečekaně změnil v nejsilnější protestní akci proti režimu. Tisíce lidí se nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. Intenzita protestů překvapila nejen vládnoucí politiky, ale také opozici. O několik měsíců později totalitní režim padl. Palachova i Zajícova památka se mohla svobodně připomínat až po listopadu 1989. Od roku 2014 je 16. leden v Česku významným dnem.