Podobně jako nedávno při schůzi premiérů zemí Visegrádské skupiny (V4) cloumaly i ve čtvrtek pražskou tiskovou konferencí po jednání ministrů zahraničí emoce. Ve tvářích šéfů diplomacie se projevily rozdílné názory na pomoc Ukrajině a další záležitosti. Když jedna strana hovořila o svých prioritách, druhý blok často reagoval mračením, smíchem, nebo pohoršeným výrazem.

Jednání a následný brífink pro média se konaly v Praze v Černínském paláci. Výsledky pak ministři zahraničí zemí V4 prezentovali na zhruba půlhodinové tiskové konferenci. Jenže při projednávání jednotlivých bodů došlo na několik sporných momentů.

Český ministr Jan Lipavský například ohlásil, že je nutné navýšit podporu Ukrajiny ve všech oblastech včetně vojenské pomoci. Zájmem celého regionu podle něj je, aby ruská armáda zůstala co nejdál od jeho hranic. Ocenil, že řada zemí se přidala k české iniciativě na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii, dnes konkrétně poděkoval Polsku.

Během toho se především jeho slovenský kolega Juraj Blanár a maďarský protějšek Péter Szijjártó mračili. Poslední dobou totiž V4 názor na další pomoc Ukrajině a řešení konfliktu dělí. Češi a Poláci jsou pro, zatímco Slováci a Maďaři se spíše distancují.

Zřejmě nejzásadnější moment nastal ale při otázce na to, zda se Blanár a Szijjártó měli setkat s ruským ministrem zahraničím Sergejem Lavrovem. Szijjártó prý z jednání nabyl dojmu, že jeho komunikace s Moskvou ostatním už nevadí. „Jsem rád, že od kolegů teď slyším něco jiného než dřív,“ řekl.

V tu chvíli Lipavský nesouhlasně až nevěřícně zakroutil hlavou, zatímco polský ministr Radosław Sikorski se smál. Ten předtím setkání s Rusy odmítl. „Rusové vraždí ve velkém, s Lavrovem se neplánuji setkat,“ uvedl. K podobným drobným diplomatickým šťouchancům docházelo v průběhu celého brífinku.

Moment začíná v čase 23:35.

Schůzka v Praze

V poslední době rozděleným státům se podařilo shodnout na tom, že ruská agrese proti Ukrajině je porušením mezinárodního práva. Kde se však rozcházejí, je přístup k iniciativě České republiky na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii. Tam se skupina opět dělí na dva bloky.

Polsko se totiž k české iniciativě přispěje nejen finančně, ale také logisticky, oznámil polský ministr Radoslaw Sikorski. Naopak šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár a maďarský ministr Péter Szijjártó uvedli, že se k plánu nepřipojí a nebudou Ukrajině dodávat žádné zbraně.

„Myslíme, že konflikt nemá vojenské řešení,“ řekl za slovenskou vládu Blanár. Zdůraznil ale, že jeho země bude Ukrajině pomáhat humanitárně. Poděkoval také partnerům z V4 za příspěvek ke vzdušné ochraně Slovenska, neboť podle Blanára Slovensko vše, co mělo, poslalo právě na Ukrajinu.

„Naše pozice je také známá a není důvod ji měnit. Maďarsko neposílalo a nebude posílat žádné zbraně na Ukrajinu. Nebudeme se přidávat k žádným iniciativám, které dodávají zbraně na Ukrajinu,“ poznamenal Szijjártó. Odmítl také společně s Blanárem jakékoli zapojení vojáků v napadené zemi. Zároveň ale podle Szijjártóa Maďarsko kooperuje v největší humanitární operaci v dějinách země.

Šéf české diplomacie Jan Lipavský označil za nutné navýšit podporu Ukrajiny ve všech oblastech včetně vojenské pomoci. Zájmem celého regionu podle něj je, aby ruská armáda zůstala co nejdál od jeho hranic. Ocenil, že řada zemí se přidala k české iniciativě na zajištění munice pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii, dnes konkrétně poděkoval Polsku.

S návrhem přišel premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU na počátku února. O možnosti zakoupit ve třetích zemích 800 000 dělostřeleckých granátů o dva týdny později informoval prezident Petr Pavel na mnichovské bezpečnostní konferenci. Do pomoci se zapojí 18 států, první granáty by měla Ukrajina dostat do několika měsíců.