V Bruselu skončil dvoudenní summit EU. Český premiér Petr Fiala ocenil, že díky snaze ČR a Rakouska ze summitu vzešlo vyvážené stanovisko ke konfliktu v Gaze. To Česká republika podpořila, protože kromě výzvy k okamžitému humanitárnímu příměří se v textu také hovoří o tom, že konflikt rozpoutali teroristé z Hamásu. Na summitu se také řešil možný další sankční balíček vůči Rusku, zvýšení cel na ruské a běloruské obiloviny či další pomoc Ukrajiny včetně české iniciativy.

Fiala ocenil, že se mu i díky úzké spolupráci rakouským kancléřem Karlem Nehammerem podařilo dosáhnout textu, který obě země mohly podpořit. "Pro nás bylo klíčové, abychom nezapomínali na to, kdo je viník a kdo oběť. Abychom pojmenovali toho, kdo ten konflikt rozpoutal, a to byli teroristé z Hamásu," uvedl. Jednání podle českého předsedy vlády nebyla jednoduchá, ale výsledné stanovisko je vyvážené.

Česko vítá, že Evropská rada souhlasila s přípravou dalšího sankčního balíčku a vyzvala k sankcím vůči zemím, které Rusko v jeho agresi na Ukrajině podporují, řekl Fiala. Zmínil Bělorusko, KLDR či Írán. Klíčovým prvkem do budoucna je pak financování obranného průmyslu, doplnil Fiala. V počátcích je podle něj debata o financování společnými dluhopisy. "Budeme si muset postupně vyjasňovat stanoviska, jak by to mělo konkrétně vypadat," dodal.

Na summitu byla také řešena otázka využití zmrazených ruských aktiv v Evropě na pomoc Ukrajině. Podle Fialy není využití výnosů z imobilizovaných aktiv Ruské centrální banky "politický problém, ale spíše problém právní". "Myslím, že se ale blížíme k nějakému řešení," řekl český předseda vlády. "Není to málo, bavíme se až o třech miliardách eur (ročně), což je částka, která by nějaký pozitivní vliv měla," dodal Fiala.

Evropská komise tento týden ve středu navrhla, aby bylo 90 procent výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě použito k nákupu zbraní pro Ukrajinu. Zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a použito na rekonstrukci země.

Evropská rada ve čtvrtek večer návrh Evropské komise a unijní diplomacie, včetně možnosti použití na "financování vojenské podpory zhodnotila", stojí v závěrech summitu. Návrh nyní musí jednomyslně schválit unijní ministři zahraničí. Některé ze zemí se již dříve vyjádřily, že mají s využitím peněz na vojenské účely problém, například Maďarsko či Rakousko.