Psát o nadcházejících evropských volbách je stejné jako psát o nadcházejících evropských trendech. Sice se také odehrávají na území České republiky, ale Ludvík Vaculík by napsal, že je to svým způsobem čekání na to, co k nám došplíchne ze západní Evropy. Odvozenost českých trendů v zahraniční politice není nic nového, ani handicap sám o sobě. Reálné možnosti politiky začínají pohledem na mapu a porovnáním hrubého domácího produktu na hlavu.
Bruselu vyrostlo nové problémové dítě. Tentokrát nejde o výrostka z pochybného regionu střední a východní Evropy. Zlobit začíná zakladatelský stát Evropské unie, Nizozemsko. Po pěti měsících vyjednávání předseda Strany pro svobodu (PVV) Geert Wilders, běžně v médiích označovaný za údajně krajně pravicového, ohlásil dohodu na koaliční smlouvě. Pokud se jí nová vláda bude opravdu držet, znamená to přímý střet s EU.
Osm členských zemí Evropské unie včetně Česka žádá přezkoumání hodnocení bezpečnostní situace v Sýrii, aby byl možný dobrovolný návrat uprchlíků do této blízkovýchodní země. Zástupci zemí to uvedli ve společném prohlášení po pátečním jednání na Kypru. Situace v Sýrii se podle nich 13 let po začátku války výrazně zlepšila, ačkoliv v zemi nepanuje úplná politická stabilita, napsala agentura AP a server Cyprus Mail.
Pokud by se už dnes šlo k brzkým evropským volbám, favority většiny Čechů by podle dosavadních průzkumů měli být především hnutí ANO a koalice Spolu, možná trochu překvapivě ale také i Starostové a nezávislí. Hnutí STAN chce do Bruselu především poslat svého místopředsedu Jana Farského společně s vůbec nejznámější kandidátkou – ekonomkou Danuší Nerudovou. Výsledek voleb tak do značné míry může být soubojem silných osobností a nespokojeností s domácí vládou Petra Fialy.
Záminkou pro naši debatu je nedávné dvacáté výročí vstupu ČR do Evropské unie. Na to mohou být různé vzpomínky a různé názory, jež pravděpodobně během našeho hovoru vyplynou. Ale zde půjde o širší perspektivu. O to, kam v dějinách Evropy, našeho kontinentu, EU patří. Evropa byla vždy nesmírně rozmanitý kontinent, který zároveň měl tendenci se slučovat, mohutnět, sílit, chřadnout, slábnout a zase se rozpadat: římské impérium, Svatá říše římská, habsburská monarchie, třetí říše… Možná z druhé strany i Sovětský svaz. No a po druhé světové válce EU, původně nepochybně nadějný projekt, z něhož se stal evropský superstát…
Česko našlo nového velkého obchodního partnera. Je však otázkou, zda by ho většina lidí dokázala ukázat na mapě. Vývoz zboží do Kyrgyzstánu za poslední dva roky stoupl více než dvacetišestinásobně. Podle řady odborníků však nejsou za nárůstem snahy Kyrgyzstánu navázat nové obchodní vztahy, ale především snaha Ruska obejít přes třetí země sankce, které na něj evropské státy uvalily.
Polsko začíná se stavbou bunkrů a opevnění po celé východní hranici. Oznámil to v sobotu na běloruské hranici polský premiér Donald Tusk. Informuje o tom server DoRzeczy. Vláda podle premiéra zahájila práce na posílení východních hranic země kvůli „nátlaku Lukašenkova režimu“ a „rostoucí hrozbě vyplývající z rusko-ukrajinské války“.
Evropská unie chce přijmout rozsáhlé bezpečnostní závazky vůči Ukrajině při její obraně proti Rusku, a to nejpozději do začátku července. Týkají se politické, vojenské a hospodářské pomoci a mají platit, dokud Ukrajina nevstoupí do EU a NATO, píše německý list Welt am Sonntag, který má návrh k dispozici.
V centru Varšavy v pátek protestují zemědělci proti klimatické politice Evropské unie. Přišli je podpořit politici opozičního národněkonzervativního Práva a spravedlnosti (PiS) nebo někteří zástupci krajní pravice. Podle odhadu portálu onet.pl se akce účastní 25.000 až 30.000 lidí.
Nejčastějším důvodem pro účast v červnových volbách do Evropského parlamentu (EP) je pro Čechy snaha vyjádřit názor na současnou vládu. Teprve poté následuje touha ovlivnit směr a obsah politiky Evropské unie. Vyplývá to výsledků dubnového průzkumu agentury Ipsos pro službu ČTK Connect.
"Povinná solidarita." Zástupci členských států Evropské unie dnes v Bruselu potvrdili shodu na konečné podobě migračního balíčku. Podle českého ministerstva vnitra výsledek není úplně podle představ české vlády, přesto se podle informací ČTK Praha pouze zdržela, proti bylo jen Maďarsko a Polsko.
Vakcína proti covidu Vaxzevria od švédsko-britské farmaceutické společnosti AstraZeneca již nemá povolení v EU. Odebrání registrace, o kterém bylo rozhodnuto v březnu, vstoupilo v platnost v úterý, vyplývá z dokumentu Evropské komise. AstraZeneca o tento krok požádala sama "z komerčních důvodů", potvrdila společnost v reakci na žádost německé tiskové agentury DPA.
Už za měsíc proběhnou evropské volby, v nichž se bude rozhodovat o zástupcích Česka v Evropském parlamentu. V „nejméně populárních volbách“ se za favority považuje především hnutí ANO s koalicí Spolu před Piráty a hnutím STAN.
Místo obvyklých 130 tisíc tun letos tuzemští pěstitelé ovoce sklidí kvůli silným mrazům jen pětinu, zhruba 30 tisíc tun. Vyplývá to z upřesněných odhadů Ovocnářské unie ČR. Sklízet se bude jen v části Moravy, v Čechách mrazy sady zdevastovaly totálně, poškozeno je 95 až 100 procent stromů. Pomoc zasaženým sektorům v úterý projednala vláda.
V neděli se na sociálních sítích strhla „hádka o Václava Klause“. Bývalý prezident byl totiž hostem televizní diskuze, v níž vzpomínal na vstup České republiky do Evropské unie a kritizoval například nynější migrační pakt. Nejen za to si vysloužil kritiku. Do debaty se ale vložil také ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který naopak ocenil úroveň diskuze a Klausovu argumentaci.
Tváří v tvář Spojeným státům a Číně stále více zaostáváme. Evropský jednotný trh selhává. Takové jsou závěry zprávy, kterou dostal za úkol vypracovat bývalý italský premiér Enrico Letta. Podle něj Evropa ztrácí konkurenceschopnost především kvůli neschopnosti inovovat a investovat. Také ale tvrdí, že chybí větší integrace, například v oblasti finančních trhů či energetiky. Národní suverenita je zde „velký problém“, ve skutečnosti máme 27 trhů, proto jsme tak malí, říká Letta v rozhovoru pro server France 24.
Spojené státy jednají s blízkými partnery o poskytnutí pomoci Ukrajině až 50 miliard USD (1,2 bilionu Kč). Tyto peníze by pak byly spláceny z neočekávaných zisků ze státních ruských aktiv zmrazených převážně v Evropě, ze kterých stále plynou úroky. Uvedla to agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje, podle kterých se o tomto plánu diskutuje v rámci skupiny sedmi předních ekonomik světa G7 a USA usilují o uzavření dohody na červnovém setkání skupiny v Itálii.
O dotace na firemní elektromobily, které stát vloni k velkému zájmu oznámil, je jednoduše řečeno zájem. Za měsíc a půl, po které výzva běží, už Národní rozvojová banka (NRB) přijala přes tisícovku žádostí a stovky z nich schválila. Zaručené úvěry na nákup elektroaut pak přesáhly třetinu ze stanovené částky, kterou na dotační program stát vyčlenil. Deník Echo24 přináší údaje z NRB platné ke konci dubna. Podle všeho se tak nevyplní obavy, že v případě nezájmu by peníze na elektromobily šly z kapes Čechů.
Evropská unie není s to přijít s mírovou iniciativou pro Ukrajinu, všechny schůzky státníků členských zemí EU jsou válečné kabinety, řekl ve čtvrtek slovenský premiér Robert Fico. Na konferenci k 20. výročí vstupu Slovenska do EU ministerský předseda Slovenska rovněž kritizoval zahraniční politiku unie a odmítl její nový migrační pakt. Nynější Ficova vláda po loňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Ukrajině ze státních zásob.
Prvního května to je 20 let České republiky v Evropské unii a také rovných 20 let nejdéle působícího europoslance v Evropském parlamentu Jana Zahradila (ODS). Dlouholetý politik se v červnových volbách rozhodl už znovu nekandidovat, v rozhovoru deníku Echo24 nicméně hovoří o svém dalším angažmá i o tom, jak se poměry v Evropě v průběhu let měnily.
Jsme dvacet let v Evropské unii. S výjimkou scénáře třetí světové války (ale ta zatím nevypukla) je to důležitější výročí než 25. let od vstupu do NATO. EU ovlivňuje svými regulacemi naše každodenní životy mnohokrát denně. Za posledních dvacet let přibylo v unijním zákonodárství 55 tisíc nových předpisů a nařízení. Na příslušné konferenci v Praze včera předseda vlády a prezident vzpomněli přínosy našeho členství - v první řadě hospodářský vzestup, který je nepopiratelný hlavně díky otevření velkého trhu, mnohem problematičtěji kvůli dotacím.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ocenila českou pomoc Ukrajině. V projevu před slavnostním koncertem ke 20. výročí vstupu České republiky do Evropské unie v pražském Rudolfinu také uvedla, že Česko se podílí na vytváření budoucnosti unie. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že EU funguje lépe, když se ocitne pod tlakem, v čase krizí. Poukázal na ruskou hrozbu a tlak světové ekonomické konkurence.
Prahu v jeden den navštívili dva významní němečtí politici. Předsedkyně Evropské komise Prahu navštívila v rámci kampaně lidovecké frakce do Evropských voleb a setkala se s politiky z TOP 09 či hnutí STAN, kteří jsou s von der Leyenovou ve stejné frakci. Setkala se také se zástupci zbrojařských firem. Odpoledne političku přivítal na Hradě prezident Petr Pavel. V Praze v úterý byl též německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Německý prezident se druhý den své návštěvy setkal premiérem Fialou.
Členství v Evropské unii přispělo k tomu, že je Česko dnes mnohem bohatší zemí. Na konferenci 20 let Česka v EU na Pražském hradě to v úterý uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Unie podle něj dává Česku také bezpečnostní garance a pevně zemi ukotvuje na Západě, kam historicky vždy patřila, kromě několika desetiletí komunistického režimu, kdy z něj byla násilně vytržena. Za aktuální výzvy Fiala považuje zejména bezpečnost a konkurenceschopnost. Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil za přijetí eura: "Chce-li Česko hrát pomyslnou první ligu v Evropě, logicky se nabízí například přijetí eura," uvedl prezident. Podle německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera "EU není nezničitelná, je potřeba ji chránit".
Francie by mohla nabídnout své jaderné zbraně k ochraně dalších států Evropské unie. O víkendu to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron s tím, že chce zahájit debatu o společném evropském jaderném odstrašení. Macron minulý týden také prohlásil, že kvůli hrozbě ze strany Ruska je nezbytné, aby Evropa zvýšila přípravy na válku. Francouzský prezident Emmanuel Macron o víkendu prohlásil, že je ochoten diskutovat o použití francouzských jaderných hlavic jako součásti „věrohodné evropské obrany“ proti hrozbám z Ruska.
K zastavení přílivu levných elektromobilů z Číny by Evropská unie musela na dovoz těchto vozů uvalit cla kolem 50 procent. Vyplývá to z analýzy společnosti Rhodium Group, na kterou upozornil britský list Financial Times (FT). Evropská komise (EK) loni začala vyšetřovat subvencování výroby elektromobilů v Číně a podle listu se předpokládá, že vyšetřování bude dokončeno v nejbližších týdnech.
Green Deal v současné podobě rapidně zhorší konkurenceschopnost evropského průmyslu a pohled na něj se musí změnit.
Poslední dobou vyplouvají na povrch zprávy, které pomalu, ale jistě naznačují, že se možná blíží konec populární čínské aplikace TikTok. V USA, na Západě, ale i jinde. Během pár dnů po sobě se o zákazu aplikace rokovalo jak v Bílém domě, tak v Bruselu. TikTok je napojený na čínskou vládu skrze pekingskou společnost ByteDance, která firmu vlastní a podle všeho poskytuje informace o uživatelích přímo vládnoucí Komunistické straně Číny. Sdílení informací se hrubě nelíbí západním představitelům, kteří aplikaci označují za bezpečnostní hrozbu a varují před rizikem špionáže.
V prvních dvou měsících letošního roku evropské země vyčlenily na pomoc Ukrajině napadené ruskou armádou celkem asi šest miliard eur (přes 150 miliard korun). Téměř celá suma se týká vojenského vybavení. Uvedl to výzkumný Kielský institut pro světové hospodářství (IfW), jenž sleduje podporu Kyjevu.
Škody na úrodě ovoce budou kvůli nynějším silným mrazům rozsáhlé. Mrazy zasáhly zejména ovocné sady v Čechách. Na jižní Moravě jsou škody zatím lokální. Ovocnáři nyní škody sčítají, řekl předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Významné škody z mrazů podle něj hlásí i jiné evropské země.
