Finanční správa se pochlubila stanoviskem ombudsmanky Anny Šabatové k činnosti berňáku a ke kontroverzním zajišťovacím příkazům. Nynější postup berňáku v otázce zajišťováků prý Šabatová „posvětila“. Prováděla totiž systémové šetření týkající se jejich vydávání. Závěrem prý ocenila, že berňák eliminoval možnost pochybení při uplatňování zajišťovacích příkazů.
O místo zástupce ombudsmanky, kterého volí volební komise Senátu, se ucházejí tři ženy. Jsou jimi bývalá senátorka za Zelené Eliška Wagnerová, děkanka Právnické fakulty Masarykovy univerzity Markéta Selucká, kterou podporuje vedení ODS, a kontroverzní právnička Klára Samková, jež navrhl do úřadu senátor ODS Tomáš Jirsa. Senátoři by o zástupci ombudsmanky měli hlasovat tajně, a to 30. ledna.
Praha se chystá zřídit novou pozici informačního ombudsmana, který by měl občanům usnadňovat přístup k informacím. Spojené síly pro Prahu, které s agendou přišly, si od ombudsmana slibují snížení počtu vedených sporů mezi městem a občany. Opozice je k návrhu skeptická. Předsedkyně zastupitelského klubu ODS Alexandra Udženija to dokonce nazývá populistickým gestem. Rada bude o zřízení pozice hlasovat pravděpodobně v pondělí. Hana Marvanová z uskupení Spojené síly pro Prahu serveru Echo24 uvedla, že by v pondělí zároveň mělo být dohodnuto i ombudsmanovo jméno. Měl by se jím podle předběžné dohody stát bývalý poslanec Oldřich Kužílek.
Předseda SPD Tomio Okamura a poslanec ODS Václav Klaus mladší se ve čtvrtek ve Sněmovně ostře pustili do ombudsmanky Anny Šabatové. Okamura ji nařkl z toho, že hájí jen práva menšin. Klaus nepřímo označil Šabatovou za levicovou extremistku. Šabatová na jejich vystoupení při debatě o zprávě o činnosti veřejného ochránce práv za loňský rok reagovat nechtěla.
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová řešila případ chybně stanoveného data vzniku invalidity u těžce nemocného muže, který se na ni obrátil. Úřad chybu napravil, doplatek je milion korun. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí kanceláře ombudsmanky Iva Hrazdílková. Jde o nejvyšší doplatek na invalidním důchodu, jakého se kanceláři kdy podařilo dosáhnout.
Úřad ombudsmanky dostane pravomoc sledovat, zda zahraniční pracovníci ze zemí Evropské unie nejsou v Česku diskriminováni kvůli cizí státní příslušnosti. Předpokládá to vládní novela antidiskriminačního zákona, kterou ve středu schválil Senát. Novela vychází z evropské směrnice. Evropská komise před týdnem oznámila, že se rozhodla kvůli jejím pozdnímu začlenění do českého právního řádu žalovat Česko u unijního soudu.
Člověk by čekal, že české justiční špičky budou bratrské Poláky varovat po způsobu duchů utonulých: Nechoďte sem, je tu bažina. Ale to ne.
Legendární postava československého undergroundu Pavel Zajíček ze skupiny DG 307 to v životě rozhodně nemá lehké. Kvůli nucené emigraci z dob komunistického režimu nemůže v současné době pobírat důchod, loni navíc prodělal už třetí mozkovou mrtvici, která ho upoutala na lůžko. Pomoct z těžké životní situace mu musela až veřejná sbírka, v níž se podařilo vybrat přes 60 000 na zakoupení invalidního vozíku.
Vláda by měla podpořit novelu, podle níž by veřejný ochránce práv dostal oprávnění sledovat dodržování práv zdravotně postižených lidí. Uvádí to předběžné stanovisko pro pondělní zasedání kabinetu. Předlohu připravil ministr pro legislativu a lidská práva Jan Chvojka (ČSSD), který chce, aby Sněmovna materiál schválila zrychleně v úvodním kole.
U zásadních společenských hodnotových střetů jsou důležitá první rozhodnutí, která udávají směr.
Po pěti letech účinnosti novely zákona použijí občané bezpečnostní osobní kód (BOK) jen jednou – při vyzvednutí nového občanského průkazu. A pokud ho zapomenou, za odblokování zaplatí správní poplatek 100 Kč, což postrádá logiku. Na tuto absurditu ve čtvrtek upozornila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová.
Zdravotní pojišťovny odmítají podle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytovat klientům všechny informace. S výjimkou Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) totiž tvrdí, že se na ně tento zákon nevztahuje, třebaže Nejvyšší správní soud říká opak. S názorem soudu souhlasí také ombudsmanka Anna Šabatová.
Oběti komunistického režimu mají stále nárok na finanční odškodnění. Nejedná se přitom jen o politické vězně a jejich pozůstalé, ale třeba také o tehdejší studenty, kteří byli z politických důvodů vyloučeni z vysoké školy. Tím, že ztratili šanci na lepší vzdělání, nenašli zaměstnání, za které by byli podle svých představ finančně ohodnoceni. Stát proto těmto obětem politické perzekuce přiznává příspěvky k důchodu.
Případům, kdy si rodič sjednal mobilní tarif na své dítě, poté nesplácel dluh a ten pak byl exekučně na dítěti vymáhán, zabránila ombudsmanka Anna Šabatová. Na základě šetření veřejné ochránkyně práv přestal Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vydávat rozhodnutí vedoucí k těmto exekucím, píše se ve zprávě Šabatové.
