Jedná se o diskreditaci pojmu „důchodová reforma“ a naprosto surové poškození budoucích důchodců. Takto před začátkem jednání ve sněmovně označila návrhy změn v penzijním systému šéfka poslaneckého klubu opozičního hnutí ANO Alena Schillerová. Podobně hovoří i předseda SPD Tomio Okamura, který podle svých slov hned v prvním vystoupení navrhne odmítnutí reformy.
Koalici čekají hodiny a pravděpodobně dny „grilování“ návrhu důchodové reformy ve sněmovně. Změny penzí z dílny ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) čelí od počátku kritice i ze strany některých odborníků či ze strany odborářů. Opozice změny prakticky zcela odmítá a mluví o okrádání důchodců. Na snaze dojít ke kompromisu už stihl „pohořet“ i prezident Petr Pavel. Jenže řada odborníků na změny naopak silně apeluje.
Úvodní kolo sněmovní debaty o vládní důchodové reformě by mohlo podle předsedy poslanců opoziční SPD Radima Fialy trvat dva dny, pokud si koalice podobně jako v minulosti stanoví pevný termín hlasování. Fiala to dnes uvedl v pořadu televize CNN Prima News Partie Terezie Tománkové. Místopředseda vládní ODS Martin Kupka v diskusi možnost pevného termínu hlasování o reformě v debatě nepotvrdil ani nevyvrátil. Předseda poslanců ODS Marek Benda v pátek naznačil, že Sněmovna by o reformě mohla debatovat od úterý do čtvrtka.
Poslanci tento týden schválili významnou a zároveň kontroverzní změnu insolvenčního zákona. Expert na institut oddlužení Tomáš Souček z advokátní kanceláře ADKINS Legal pro Echo24 vysvětluje, jaké změny přináší. Obává se, že neustálé změkčování podmínek pro dlužníky může přinést opačný než zamýšlený efekt – tedy snížení zájmu o oddlužení. Uvádí i konkrétní příklad, jak bude změna fungovat v praxi.
Máme připravených několik variant sektorové daně na banky a vyjednáváme koaliční podporu. V rozhovoru pro Echo24 to říká první místopředseda hnutí STAN a poslanec Lukáš Vlček. Starostové zároveň tlačí změny ve státních tabulkách, chtějí lepší platové podmínky pro menší počet úředníků. Daň z nemovitosti se podle Vlčka už zvyšovat nebude, obce a kraje se mají podle něj spíše motivovat k investování.
ODS se podle svého předsedy a premiéra Petra Fialy pokusí přesvědčit další strany vládní koalice, aby ve Sněmovně prosadily výpověď bez udání důvodu do vládní novely zákoníku práce. Proti možnosti propouštění z pracovního poměru se již dříve postavili nejen opozice a odbory, ale i vládní lidovci. Předseda vlády počátkem května uvedl, že programových návrhů koaličních stran mají šanci na prosazení pouze ty, na kterých se shodnou všichni vládní partneři.
Pražský městský soud ve čtvrtek zrušil usnesení, kterým Poslanecká sněmovna v květnu loňského roku odvolala Daniela Köppla z funkce člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání kvůli střetu zájmů. Podle správního senátu poslanci pořádně nezdůvodnili, proč zamítli mužovy argumenty, které proti svému odvolání vznesl. Rozhodnutí je pravomocné, lze proti němu ale ještě podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Doba oddlužení se zřejmě zkrátí z nynějších pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Vládní novelu insolvenčního zákona schválila s některými úpravami sněmovna. Zkrácení doby oddlužení podle kritiků neúměrně zhorší pozici věřitelů, mezi nimiž jsou třeba i samoživitelé, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) označil jednání o novele za zřejmě nejnáročnější ve svém resortu od vzniku koalice.
Vulgární výroky člena Rady České televize Lubomíra Veselého na adresu herečky a slovenské diplomatky Magdy Vášáryové projedná sněmovní mediální výbor, řekl předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. K tomu, aby se dolní komora výroky zabývala, vyzvali i další poslanci. Veselý ve svém pořadu na internetové teleizi XTV použil v souvislosti s Vášáryovou vulgární výraz a označil ji za „žvanivou paničku“ a spodinu.
Sněmovna po noční pauze obnovila druhé kolo jednání o koaliční volební novele, která má umožnit korespondenční formu hlasování pro Čechy žijící v cizině. Schvalování předlohy brzdí poslanci opozičních hnutí ANO a SPD, která se u krajanů v minulých volbách netěšila takové oblibě jako vládní strany. Koalice přistoupila k omezení rozpravy do 18:00.
Lídr opozičního hnutí SPD Tomio Okamura ve čtvrtek využil práva přednostního vystoupení ve Sněmovně ke kritice unijního migračního paktu a vlády, kterou vinil v souvislosti s ním z vlastizrady.
Kritikou vlády a médií zahájil předseda ANO Andrej Babiš dnešní sérii opozičních obstrukčních projevů ve Sněmovně před druhým kolem jejího jednání o korespondenční volbě pro Čechy žijící v zahraničí. Prohlásil mimo jiné, že vláda nesplnila žádný z předvolebních koaličních slibů, obírá starobní důchodce a propaguje kroky, které prosadil předchozí kabinet.
Ve čtvrtek se na mimořádně schůzi do Poslanecké sněmovny vrací sledovaný zákon o korespondenční volbě, tedy možnosti volit ze zahraničí. Pětikoalice chce legislativu i přes neustálý odpor hnutí ANO a SPD posunout dál. V takzvaném druhém čtení volební novely budou přitom moci poslanci podávat pozměňovací návrhy a je tak otázkou, v jaké podobě zákon případně vůbec projde.
Sněmovna schválila pravidla pro nakládání s látkami typu kratom nebo konopí s nízkým obsahem účinné složky THC. Hlavním cílem poslanecké novely je ochránit před těmito látkami děti. Látky s psychoaktivním účinkem se mají rozlišit podle rizikovosti, méně rizikové si budou moci kupovat výhradně dospělí lidé. Prodejci budou muset podle novely splnit různé podmínky, platit bude zákaz veřejné reklamy. Předloha podléhá souhlasu Evropské komise, zamíří k posouzení do Senátu.
Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji původně navrhla vláda. Obecným cílem novely zákona o ochraně zemědělské půdy bylo chránit ji před záborem pro výstavbu, od počátku je ale novela také pod návalem kritiky měst a obcí, podle nichž by navrhované znění pouze nechránilo krajinu, ale v mnohých případech zásadně zamezilo hospodářskému rozvoji a výstavbě v regionech.
V Poslanecké sněmovně jde mezi jinými zákony do závěrečného čtení i návrh novely legislativy o vyšší ochraně nejkvalitnější zemědělské půdy. Obecným cílem je chránit ji před záborem pro výstavbu, od počátku je ale novela také pod návalem kritiky měst a obcí, podle nichž by navrhované znění pouze nechránilo krajinu, ale v mnohých případech zásadně zamezilo hospodářskému rozvoji a výstavbě v regionech. Poslanci by tak proto měli hlasovat i o měkčí verzi návrhu.
Sněmovní volby by v dubnu vyhrálo hnutí ANO s 32,5 procenta, druhá ODS by měla 13 procent, SPD a Piráti shodně po deseti procentech a hnutí STAN by získalo osm procent hlasů. Další politické strany a uskupení by se do Sněmovny nedostaly, mají podporu méně než pět procent. Vyplývá to z volebního modelu, který ve čtvrtek na svém webu zveřejnila agentura Median. V porovnání s březnem posílilo z vládních stran jen hnutí STAN, výrazněji si polepšila opoziční SPD. Ochota zúčastnit se voleb mírně vzrostla.
Rušno bylo na středečním jednání sněmovního bezpečnostního výboru, který se zabýval prosincovou tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na výboru jednak státní zástupkyně Jana Murínová ohlásila, že motiv střelce nebyl dán psychickou poruchou, jednak se do Poslanecké sněmovny dostavili i někteří rodiče a příbuzní obětí. Matka jedné z obětí ministru vnitra Vítu Rakušanovi (STAN) vyčetla nedostatečně projevenou účast.
Předseda ANO Andrej Babiš obsadil při dnešním sněmovním jednání řečniště zhruba na hodinu a mimo jiné se vrátil ke kritice migračního paktu EU. Později se migračním pravidlům opět věnoval také předseda poslanců SPD Radim Fiala. Jednání o podobě programu dnešního závěrečného dne řádné schůze nakonec trvalo více než tři hodiny. Babiš poukazoval na to, že čtvrteční mimořádné jednání o nových migračních pravidlech EU svolané z podnětu ANO trvalo jen 3,5 hodiny.
Sněmovna má za sebou velmi bouřlivé druhé čtení chystané novely insolvenčního zákona, jejímž cílem je převzít směrnici Evropské unie zakotvující zkrácení doby oddlužení podnikatelů ze současných pěti let na tři roky. Na podobě se nemohou shodnout představitelé vládní koalice především s opozičním hnutím ANO. Oslovený expert pro Echo24 uvedl, že některé změny by mohly paradoxně vést ke snížení zájmu o oddlužení. O definitivním znění by se mělo hlasovat v květnu.
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) označil během svého projevu ve sněmovně finální podobu migračního paktu za „největší zradu v novodobých dějinách České republiky“. Masová migrace je podle něj rakovinou, která rozkládá evropskou společnost. Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová dala nicméně v interpretaci paktu a výjimky pro Česko za pravdu ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi (STAN). Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) vystoupení k migračnímu paktu odpoledne přerušila.
Občanští demokraté chtějí při diskusi o novele zákoníku práce ve Sněmovně jednat o zavedení možnosti okamžité výpovědi s odstupným až osmi měsíčních platů, řekla první místopředsedkyně sněmovního klubu a nová místopředsedkyně ODS Eva Decroix. Návrh změn zákoníku práce v pondělí představil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Okamžitá výpověď mezi nimi není. "Nechci to tam dávat, řekl jsem to opakovaně a jasně," reagoval Jurečka s tím, že odstupné je jen jeden detail na jedné straně mince.
Již brzy by v Česku matka dětí nemusela být jejich biologickým rodičem. Poslanci totiž řeší zákonné vymezení náhradního mateřství. Součástí návrhu je i možnost, že by se ze zákona matkou, a to i v rodném listě, stala žena, která se s náhradní matkou domluvila, že jí dítě odnosí. Zatím se náhradním čili surogátním mateřstvím zabývá pracovní skupina, která nedávno výsledky své práce představila poslancům.
Sněmovna by se mohla již brzy zabývat zřízením vyšetřovací komise ke střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, k níž došlo v prosinci. Na příštím jednání sněmovny chce o vznik komise znovu usilovat poslanec Jan Richter (ANO), jehož dcera byla při útoku těžce zraněna. Při střelbě zemřelo 14 lidí, střelec pak spáchal sebevraždu. Koaliční strany avizují, že si chtějí počkat na závěry Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), které mají být k dispozici možná už v květnu.
Sněmovna se postavila proti kritizovanému snížení podílu hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev. Spornou pasáž, která je známá jako lex ČEZ, mohl stát využít při restrukturalizaci energetické společnosti kvůli posílení kontroly, přičemž menšinové akcionáře by podle kritiků vyvlastnil. Poslanci dnes kontroverzní úpravu z vládní novely vyškrtli, zbývající pasáže předlohy schválili s úpravami a poslali k projednání do Senátu.
Vymezení znásilnění v trestním zákoníku se patrně změní ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Novelu schválila Sněmovna napříč politickým spektrem. Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do 12 let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestané pohlavní zneužití. Novelu teď čeká posouzení v Senátu.
Koalice Spolu před volbami slibovala úspory ve státní zprávě, poslanecká sněmovna pod vedením Markéty Pekarové Adamové se tím ale dlouhodobě neřídí – tak by se dala shrnout kritika spolku Kverulant, který ve své zprávě píše, že dolní komora nešetří, ale naopak opakovaně přesahuje původně stanovené výdaje.
Aktualizovat zákonná pravidla pro postupy Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) a sladit je se zákonem o policii má vládní novela, kterou Sněmovna poslala do závěrečného kola schvalování. Smyslem novely je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) mimo jiné odstranit nejednoznačnosti a nelogičnosti dosavadního zákona, který byl přijat před zhruba 13 lety. Projednání novely o GIBS bylo posledním bodem úterního jednání Sněmovny, která se znovu sejde ve středu.
Sněmovna by v úterý měla probrat podle představ koaliční většiny nejméně sedm předloh. Vládní tábor proto hned v úvodu schůze prosadil návrh, podle kterého budou moci poslanci jednat v případě potřeby až do půlnoci místo obvyklých 19:00. Očekává se totiž delší debata o podobě programu schůze, při němž vystupují se svými náměty zejména opoziční poslanci. Navrhování a zdůvodňování úprav programu obvykle trvá několik hodin.
Ve věku 63 let zemřel v sobotu po těžké nemoci bývalý poslanec hnutí ANO za Královéhradecký kraj Pavel Plzák. Od roku 2022 byl lékař Plzák zastupitelem v Trutnově. O jeho úmrtí v pondělí informovaly na sociálních sítích trutnovská radnice a hnutí ANO.
