Ukrajina nechce nechat nic náhodě. Koná se zde výcvik civilistů pro případný vojenský konflikt. Do výcvikového programu se přihlásily tisíce civilistů, kteří by mohli být nasazeni při případné invazi ruské armády, informuje deník The New York Times. Ačkoliv zatím nic nenasvědčuje, že by ruský prezident Vladimir Putin rozhodl o útoku, Ukrajina se musí na případný útok připravit a začlenit do příprav právě i civilisty.
Rusko stahuje do posádek stálého umístění přes 10 000 vojáků, kteří se zúčastnili měsíčního cvičení mimo jiné i v několika oblastech blízko Ukrajiny. Informovala o tom dnes agentura Interfax s odvoláním na oznámení jižního vojenského okruhu ruských ozbrojených sil. Kyjev a západní metropole v posledních týdnech obviňují Rusko, že hromadí v blízkosti Ukrajiny armádní jednotky s více než stem tisíců vojáků a že vůči sousednímu státu zvažuje novou agresi, možná už v lednu. Moskva to důrazně popírá.
Rusko pokračuje v posilování své vojenské přítomnosti u hranic s Ukrajinou, uvedla agentura Bloomberg s odvoláním na satelitní snímky bezpečnostní společnosti Janes. Moskva tak udržuje tlak, zatímco se připravuje na bezpečnostní jednání s USA začátkem příštího roku, napsala agentura. Hromadění ruských vojsk a techniky u ukrajinských hranic znepokojuje Kyjev i Západ, které ho vnímají jako možnou předzvěst ruského vpádu na Ukrajinu.
Budoucí kroky Ruska budou záviset na tom, zda se mu podaří zajistit vlastní bezpečnost, upozornil ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin. Na tiskové konferenci v této souvislosti zopakoval, že Rusko vnímá jako hrozbu možné rozšiřování Severoatlantické aliance na východ a rozmisťování zbraňových systémů poblíž Ruska, zejména na Ukrajině. Aliance podle prezidenta Rusku v minulosti o svém rozšiřování opakovaně lhala.
Stovky ruských výsadkářů budou tento víkend cvičit poblíž hranic s Ukrajinou, kde už dosavadní soustřeďování ruských vojsk vyvolalo napětí ve vztazích mezi Moskvou a Západem. O rozsáhlém cvičení na anektovaném Krymu a na jihu Ruska ve čtvrtek informovalo ruské ministerstvo obrany. Pnutí mezi oběma státy i dalšími aktéry sporu se v posledních týdnech zvyšuje. Rusko předalo USA návrhy termínů pro jednání o bezpečnostních zárukách, které Moskva od Západu požaduje.
V docela pravděpodobné válce Ruska s Ukrajinou půjde o mnohé, podle některých až o zásadní globální změnu. Ale jistě v ní půjde i o Ukrajinu. Jak vypadá geopolitická pozice této země? V mnoha sporech poslední doby šlo specificky o ni. Hlavní oponenti plynovodu Nord Stream 2 v čele s Polskem argumentují mimo jiné právě Ukrajinou, neboť Nord Stream umožňuje Rusku Ukrajinu obejít.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí znovu naléhal na „okamžitá jednání" s NATO a USA ohledně bezpečnostních záruk Rusku. Učinil tak podle Kremlu v telefonickém rozhovoru s finským prezidentem Saulim Niinistömem, jehož země bývá tradičním zprostředkovatelem mezi Ruskem a Západem, jakož i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Putinovy kroky se odehrávají na pozadí stoupajícího napětí u rusko-ukrajinských hranic, kde se soustřeďují ruské vojenské síly,
Více než 1,5 tisíce tanků ruské armády provedlo během pěti dnů bojový výcvik včetně ostrý střeleb v poli na území Rostovské oblasti a okupovaného Krymu poblíž ukrajinských hranic. Píše to ukrajinská agentura Unian s odvoláním na zprávu ruského ministerstva obrany. Napětí na ukrajinsko-ruských hranicích tak dále stoupá. Rusko přemístilo v posledních týdnech na západní hranice na 100 tisíc vojáků. Spojené státy v sobotu oznámily, že příští týden vyšlou do Ruska a na Ukrajinu zvláštní emisarku Karen Donfriedovou.
Nová šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková pohrozila Rusku, že by v případě jakéhokoli dalšího narušení ukrajinské suverenity zaplatilo „vysokou politickou a ekonomickou cenu“. Po setkání se svým francouzským protějškem Jean-Yvesem Le Drianem v Paříži ale zároveň uvedla, že je potřeba vyhnout se vojenské eskalaci konfliktu na východě Ukrajiny a najít jeho diplomatické řešení.
Amerického prezidenta Joea Bidena a jeho ruský protějšek Vladimira Putina čeká v úterý společné jednání přes zabezpečený videohovor. S odvoláním na činitele v Bílém domě o tom dnes informovala agentura Reuters, podle níž má být hlavním bodem diskuse napjatá situace na Ukrajině. Chystané jednání následně potvrdila i Moskva. Biden chce podle Reuters mimo jiné zdůraznit americkou podporu suverenitě a teritoriální integritě Ukrajiny.
Německý deník Bild zveřejnil údajné možné plány útoku Ruska na Ukrajinu. Vychází z materiálů, které získal od zdrojů v Severoatlantické alianci. Podle těchto materiálů, by potencionální útok probíhal ve třech vlnách. Nejdříve by Rusko zaútočilo od moře z jihu směrem k separatistickému Podněstří. V druhé fázi by využilo separatistických „republik“ na východě Ukrajiny a ve třetí fázi by zaútočilo ze severu s potencionální pomocí Běloruska. Informuje Bild.
Podle členů americké rozvědky Rusko plánuje možnou vojenskou ofenzivu proti Ukrajině, která by mohla být zahájena již počátkem roku 2022 a jíž by se účastnilo odhadem 175.000 vojáků. Informovala o tom dnes agentura AP s odvoláním na nejmenovaného vysokého amerického představitele. Nové americké tajné informace ukazují, že odhadem polovina ze zmíněného počtu ruských vojáků je již rozmístěna v blízkosti ukrajinské hranice,
Moskva považuje za přímé ohrožení Ruska úterní prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že hodlá Ukrajině vrátit Krym. Podle agentury TASS to ve středu řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Rusko Krymský poloostrov v roce 2014 po vojenském obsazení anektovalo, což neuznala drtivá většina států včetně USA a EU. Peskov reagoval na výroky týkající se Ruska, které Zelenskyj pronesl ve výročním projevu v parlamentu.
Severoatlantická aliance je odhodlána odradit Rusko od nové vojenské akce proti Ukrajině a chce k tomu v současnosti využít spíše nevojenské prostředky. Po jednání aliančních ministrů zahraničí to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož Moskva ponese za případnou agresi následky v podobě ekonomických či politických sankcí. Na konkrétních vojenských opatřeních jako například posílení vojenské přítomnosti ve východním křídle NATO, které požadují země regionu, se nyní šéfové diplomacií neshodli.
Rusko může očekávat významné důsledky v hospodářské a politické oblasti, pokud se rozhodne podniknout agresivní kroky proti Ukrajině. Prohlásil to dnes, v předvečer dvoudenní schůzky ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance v Rize, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s lotyšským prezidentem Egilsem Levitsem. Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks řekl, že odstrašení Ruska vyžaduje stálou přítomnost vojáků USA v zemi.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken zopakoval, že Spojené státy jsou vážně znepokojeny prohlášeními Ruska a jeho postupem vůči Ukrajině, u jejíž hranice se soustřeďují ruské jednotky. Šéf americké diplomacie to v sobotu řekl v Dakaru, kde právě pobývá v rámci cesty po afrických zemích. I „Máme vážné obavy z nezvyklých vojenských aktivit Ruska na hranici s Ukrajinou. Opravdu nás znepokojují některé výroky, které jsme viděli a slyšeli jak z Ruska, tak ze sociálních sítí,“ řekl Blinken.
Severoatlantická aliance stojí plně za Ukrajinou a vyzývá Rusko, aby zmírnilo napětí u východních hranic Ukrajiny, kam Moskva začala přesouvat část svých armádních jednotek. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po jednání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou, jehož země se obává možné vojenské agrese ze strany východního souseda. Rusko popírá, že by vojenské přesuny byly přípravou na vpád na Ukrajinu.
Britské speciální jednotky jsou připraveny vyslat na Ukrajinu asi 600 výsadkářů. Šéf MI6 Richard Moore a složky patřící pod britské ministerstvo obrany informovaly premiéra Borise Johnsona o tom, že Rusko v čele s prezidentem Vladimirem Putinem může být okamžitou hrozbu nejen pro Ukrajinu, ale také pro celý Západ. Jednotky výsadkářů už obdržely informace, že mohou být během hodin vyslány na Ukrajinu.
Objem přepravy ruského plynu přes Ukrajinu za leden až říjen letošního roku klesl ve srovnání se stejným obdobím loni o 21,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil ukrajinský státní provozovatel plynárenské přepravní soustavy GTSOU. Objem přepravy klesá v době, kdy prudce vzrostly v Evropě ceny plynu kvůli nedostatku dodávek. Ukrajina obviňuje Moskvu, že využívá energii jako zbraň proti Evropě.
Dvacetiletý trest ve věznici se zvýšenou ostrahou vyměřil dnes za teroristický útok a za účast v organizované zločinecké skupině sedmadvacetiletému Lukáši Nováčkovi z Karlovarska Krajský soud v Plzni. Muž se koncem července 2015 vydal na východní Ukrajinu do míst ovládaných separatisty z takzvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky, které vyhlásily odtržení od Ukrajiny. Podle rozsudku se od nich nechal vyškolit, vyzbrojit a vystrojit a pak se s nimi aktivně zapojil do vojenských úkolů.
Městský soud v Praze dnes odsoudil za účast na teroristické skupině a teroristický útok k 20 letům vězení Jiřího Urbánka, který bojoval na Ukrajině v řadách proruských separatistů. Muž byl stíhaný jako uprchlý a nebyl s ním v kontaktu ani jeho přidělený advokát, který si stejně jako státní zástupce ponechal lhůtu na odvolání. Urbánek podle obžaloby odjel na Ukrajinu v roce 2015 s úmyslem podpořit proruské separatistické síly a jejich operací se účastnil nejméně do konce ledna 2018.
Do zmatků kolem evakuace civilistů, vojáků a tlumočníků z Kábulu přispěl i oficiální představitel ukrajinské vlády. Náměstek ministra zahraničí Jevgenij Jenin v úterý brzo ráno oznámil, že skupina neznámých únosců unesla letadlo, které ukrajinská vláda vyslala do Afghánistánu evakuovat zbylý personál. Zprávu o pár hodin později ministerstvo zahraničí oficiálně popřelo. O únosu informovala agentura TASS, o popření ministerstva později informovala zde.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval obyvatele Donbasu, kteří se považují za ruské občany, aby se přestěhovali do Ruska. V rozhovoru na televizním kanálu Dom zároveň prohlásil, že toto území na východě Ukrajiny nikdy nebude ruské. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ho obvinila z rozsévání sváru, napsal server ruské služby BBC, který o interview hlavy státu informoval.
Pohřešovaného šéfa Běloruského domu na Ukrajině Vitalije Šyšova, který pomáhal Bělorusům prchajícím před represemi z vlasti, našla policie dnes mrtvého. Šestadvacetiletý Šyšov byl nalezen oběšený v kyjevském parku nedaleko jeho bydliště. Policie zahájila vyšetřování, ve které pracuje i s verzí, že se jedná o vraždu maskovanou jako sebevražda, píše ukrajinská zpravodajská agentura Unian. Šyšov byl pohřešován od pondělního dopoledne, kdy se po ranním běhu nevrátil domů.
Vrchní soud v Praze dnes zpřísnil trest v Praze žijícímu Belorusovi Alexeji Fadějevovi, který se podle obžaloby zapojil do bojů na Ukrajině, a uložil mu výjimečný trest 21 let vězení. Pražský městský soud dvaačtyřicetiletého muže loni na podzim nepravomocně potrestal 4,5 lety odnětí svobody. Fadějev, který je nyní ve vězení kvůli jinému trestnému činu, se v minulosti přiznal k tomu, že se zúčastnil pomocných aktivit, přímé zapojení do bojů odmítl.
Německo a Spojené státy ve středu uzavřely dohodu, ukončující dlouhodobý spor o plynovod Nord Stream 2, který přivede ruský plyn do Evropy a přitom obejde Ukrajinu. Za napjaté situace mají nyní Spojené státy žádat Ukrajinu, aby se vyvarovala kritiky dohody mezi Němci a Američany, jinak hrozí poškození bilaterálních vztahů mezi zeměmi, píše server Politico.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes zveřejnil na webu Kremlu článek "O historické jednotě Rusů a Ukrajinců". Učinil tak ve dvou jazycích: v ruštině a v ukrajinštině, upozornil list Ukrajinska pravda. Ruský deník Kommersant připomněl, že Putinovu tezi o jednotě už dříve odmítl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Putin označil za bídu a tragédii, že v posledních letech vyrostla mezi oběma zeměmi pomyslná zeď.
Ukrajina a Čína spolu podepsaly dohodu o budoucí spolupráci, která by se měla týkat především oblasti infrastruktury. Stalo se tak záhy poté, co Kyjev stáhl svůj podpis pod společném prohlášení, které vyzývá Peking, aby vpustil členy Rady OSN pro lidská práva do ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Podle čínských analytiků se tím Kyjev snaží vybalancovat své vztahy s Východem i Západem, když potřebuje čínské investice pro vstup na její trh, a současně se vojensky spoléhá na Spojené státy a usiluje o vstup do NATO nebo EU.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko dnes nařídil zcela uzavřít hranice s Ukrajinou. Oznámil také, že úřady rozkryly skupinu údajných povstalců napojených na západní země, kteří chtěli svrhnout jeho režim. Informovala o tom běloruská státní agentura BelTa. Úplné uzavření hranice zdůvodnil Lukašenko tím, že z Ukrajiny do Běloruska proudilo "obrovské množství zbraní".
Již před schůzkou Joea Bidena s Vladimirem Putinem bylo možné zaznamenat, že americký prezident na ni přichází s určitými vstřícnými kroky. Vyňal šéfa firmy, která staví plynovod Nord Stream 2, ze sankcí a snížil výdaje na evropskou obranu. Vzápětí po summitu přišla americká média se zjištěním o dalším dárečku: Bílý dům zmrazil připravený balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu.
