Statistický úřad Eurostat přinesl nové vydání žebříčku nejbohatších a nejchudších regionů Evropské unie. Pro nás z něj vycházejí dvě zajímavé zprávy, které do značné míry zpochybňují naše intuitivní pozorování a předsudky o bohatství, chudobě a rovnostářství. Zaprvé: náš nejvíce prosperující region se dostal do první desítky.
O Chorvatsku se letos v Česku mluví víc než kdy jindy. Kromě tradičního synonyma pro dovolenou se skloňuje také při zprávách o samozvané republice Liberland a ještě u dalšího, nepoměrně vážnějšího tématu. Ministr financí Andrej Babiš si bere za vzor chorvatský způsob elektronické evidence tržeb (EET) a zdůrazňuje, jak v bývalé jugoslávské republice toto opatření zabralo.
Budou to už dva roky od masivního zásahu policie na Úřadu vlády a dalších místech republiky. V minulých dnech, jakoby k výročí razie, se k soudu konečně dostal první z bodů obžaloby: zneužití Vojenského zpravodajství milenkou premiéra Janou Nagyovou proti tehdejší premiérově manželce Radce Nečasové.
Kdo by v takové zemi nechtěl žít? Je v ní dostatek pracovních příležitostí, kvalitní zdravotní péče. Zločinnost minimální, politický systém demokratický. A dokonce tam nemají ani problémy s toulavými psi. Napadlo by vás po tomto krátkém popisu představit si Kambodžu?
Odvážný plán Sobotkovy vlády na zavedení on-line pokladen má zvýšit příjmy z daní ročně o 12 miliard. Bude to extrémní zkouška schopností ministrů, protože v případě neúspěchu projekt skončí ztrátou několika miliard. Před plýtváním už varoval prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala.
V pražské restauraci U Labutě, celkem vkusně upravené historické budově vedle Thomayerovy nemocnice, se schází trojice seniorů. Číšnice je zdraví jako prominentní štamgasty. Jsou to bývalí členové spotřebního družstva Včela, kteří už 18 let marně bojují proti Radovanu Vítkovi. V současnosti třetí nejbohatší Čech je z Včely vytěsnil.
Každý středoevropský národ má svůj typus hrdiny. Polský hrdina nehloubá o absolutním horizontu či svědomí světa; ne, v jeho zemi se objevil škůdce, tak bere zbraň a vyráží proti nepříteli, přičemž počítá s tím, že už v první fázi může být konfrontace fyzická. S maďarským hrdinou je to v zásadě podobné.
Sny o centrálních nákupech, šetřících státu miliardy na množstevních slevách, o nových efektivních vládních čtvrtích a veřejných účtech spravovaných výhradně centrální bankou žily v české politice skoro za každé vládní konstelace. S nástupem Andreje Babiše, který je centralizací a řízením z jednoho místa posedlý, ale vize centrálního státního řízení nabraly novou sílu.
Ne sport, ale politika nemá logiku, dalo by se říct při pohledu na výsledek polských prezidentských voleb. Vítězství Andrzeje Dudy, tak trochu politického benjamínka, nad seriózně působícím, žádné skandály netropícím a o generaci starším Bronislawem Komorowským je možná překvapivé, ale nikoliv nelogické.
Česká společnost zapomněla, co se stalo před sty, padesáti nebo třeba deseti lety. A když už se pokusí na něco si vzpomenout, otevírají se nepříjemné otázky, se kterými si neví rady. Dalším krokem bývají emotivní spory a všechno končí tím, že se znovu spustí milosrdná opona zapomnění.
Český režisér Jan Špáta natočil v roce 1967 sugestivní snímek o Irsku, který byl rok nato vyhlášen nejlepším dokumentem o této ostrovní zemi. Půlhodinová filmová esej Země sv. Patricka s podmanivým komentářem Miroslava Macháčka se kromě zadumané irské krajiny soustředila i na zachycení drsného života obyvatel a jejich pevného spojení s katolickou vírou a tradicemi.
Přítel mé mámy je můj táta, řekla by dnes možná většina českých kojenců, kdyby už uměla souvisle mluvit. V roce 2013, z něhož jsou k dispozici zatím poslední statistická data, totiž v tuzemsku přišla na svět většina prvorozených dětí mimo manželství – 27 tisíc z celkového počtu 51 tisíc takových novorozenců.
Když Elon Musk před několika týdny představil světu bateriové systémy pro domácnosti a firmy, vyvolalo to diskuse o energetické revoluci a také další vlnu přirovnávání majitele společnosti Tesla Motors k ikonám amerického byznysu, jako byl zakladatel Applu Steve Jobs, ropný magnát John D. Rockefeller nebo letecký konstruktér Howard Hughes.
Ideálem většiny domácích miliardářů je, aby se co nejméně psalo o jejich obchodech a cestách k bohatství. A když už se o nich referuje, tak o jejich charitativních a jiných ušlechtilých aktivitách, jež se snaží prezentovat jako svou vlídnou tvář. Nejlépe se mimo zájem veřejnosti daří obchodovat ropnému a plynařskému magnátovi Karlu Komárkovi.
Posedlost rozpočtovým deficitem vyčítali politici i ekonomové bývalému ministru financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09), který také podle názorů většiny Čechů příliš tvrdě šetřil. Předloňské volby přinesly obrat o 180 stupňů a nový ministr Andrej Babiš (ANO) na nějakou miliardu nekouká.
Ježíš je minulost. Přítomnost je Zezulka. Samozřejmě že mu patří také budoucnost. Ministerstvo kultury před několika měsíci zaregistrovalo novou církev, zvanou Společenství Josefa Zezulky. Jde o první léčitelskou firmu s ezoterickou naukou, která byla v Česku uznána státem coby náboženská společnost. Stojí za ní známý televizní uzdravovatel z 90. let Tomáš Pfeiffer.
Odzívaná volební kampaň a o to překvapivější výsledek, po němž zbystřila celá Evropa – to je hlavní charakteristika britských voleb konaných minulý čtvrtek. Velká Británie, ve světě vnímaná jako kolébka konzervativního hnutí, dostála své pověsti a příštích pět roků zemi povládne jednobarevný konzervativní kabinet Davida Camerona.
Slovenský premiér Robert Fico a jeho strana Směr ‑ sociální demokracie jsou pro ČSSD léta nedostižnými vzory. Zatímco čeští socialisté se museli po předloňském nejhorším volebním vítězství chtě nechtě dohodnout na koalici s politickým hnutím majitele Agrofertu Andreje Babiše a s lidovci, jejich slovenští kolegové vládnou od jara 2012 sami, protože získali nadpoloviční většinu mandátů.
Rejdařům v Rotterdamu a Hamburku, v Antverpách i Brémách asi zatrnulo, když se dozvěděli, že je o zisky připraví moravská konkurence, konkrétně nový přístav v Hodoníně. Severomořské přístavy dosud měly monopol na lodní přepravu z Číny a dalších zemí Dálného východu do Evropy, teď se však objevila nová „hedvábná stezka“, která zkrátí vodní cestu o dva a půl tisíce kilometrů.
Některé zásadní změny si uvědomíte, až když se dotáhnou do extrému. Když slyšíte, že ministr školství se v rámci svého nového on-line projektu chystá očipovat školáky, aby mohli být pod nepřetržitou kontrolou, dojde vám, jak moc se za generaci proměnilo dětství. Kdy jste naposledy potkali devítiletého školáka, jak si šel sám něco koupit do obchodu?
Na přechodu z mexické Reynosy do texaského McAllenu si můj pas prohlíží muž se jménem Martínez na uniformě. V minibusu od hranice do centra zní pouze španělština, kterou na mě automaticky spustí i žena u přepážky v autopůjčovně. V místním rychlém občerstvení po celou hodinu, co sedím s hamburgrem nad Wi-Fi připojením, nezaslechnu angličtinu.
Spolkový prezident Joachim Gauck je známý svou zálibou v morálních gestech. Koncem dubna letošního roku učinil jedno takové: jako první vysoký představitel Německé spolkové republiky dal najevo ochotu uvažovat o odškodnění, které vláda Řecka žádá za hrůzy spáchané německými okupanty před sedmdesáti a více lety.
Nedávno se v polském parlamentu uskutečnila kuriózní debata. Někteří poslanci, asi ne bez souvislosti s napjatou politickou situací v regionu, si všimli, že Polsko je jedinou zemí Evropské unie, která si v oficiálním kalendáři připomíná konec války 9. května. Tedy společně se zeměmi bývalého Sovětského svazu, nikoli o den dříve, jak je tomu ve zbytku Evropy. Svátek vítězství a svobody – jak byl pojmenován v roce 1945 – byl totiž natolik zapomenutý, že se nikdo ani neobtěžoval s tím, aby se datum změnilo. „Svátek je všeobecně považován za anulovaný,“ referuje lakonicky Wikipedie.
V podpoře vědy stát selhal a bude na nás, abychom to napravili. Tato věta shrnuje důvěrný dokument vicepremiéra Pavla Bělobrádka, kterým vládě navrhuje, jak financovat výzkum v letech 2016–18. „Stávající systém podpory výzkumu je dlouhodobě neudržitelný a neřiditelný,“ zní jeden z citátů kritické zprávy.
Americká energetická revoluce ropy a plynu z břidlic, která už nějaký čas mění poměry ve světové ekonomice, bude čím dál víc ovlivňovat geopolitickou rovnováhu. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) Američané už před třemi lety předstihli Rusko a stali se největším producentem zemního plynu na světě.
Nejlepší, co světu dalo Německo, jsou supermarkety. Možnost rychle nakoupit jakékoli zboží i za cenu dostupnou pro příjemce dávek v hmotné nouzi je také největší společenskou změnou po listopadu 1989. Člověk si může přát víc, ale jistota, že sežene máslo nebo kilo jablek za pětadvacet korun ve slušné kvalitě a v kteroukoli denní dobu, také není k zahození.
Hudební skladatel Andrew Lloyd Weber (Jesus Christ Superstar) tráví větší část roku mimo rodnou Británii, minulý týden se však na dálku zapojil do volebního boje. Vyzval krajany, aby se probudili a nedovolili vládnout „Milibandovi a Sturgeonové, nejnebezpečnější dvojhře v britské politice“.
Značná část společnosti je přesvědčená, že posledních pětadvacet let patřilo k nejsvětlejším érám české historie, kdy jsme zažili svobodu, prosperitu a navzdory všem karambolům, přešlapům i skandálům jsme byli přesvědčeni, že jdeme správným směrem. Jsou ale také lidé, kteří tvrdí, že všechno bylo špatně a je potřeba začít úplně znovu.
Nejvíce mrzí, když máte všechny předpoklady být úspěšní, a tu příležitost si necháte uniknout mezi prsty. Praha svou geografickou polohou v centru kontinentu a turistickou atraktivitou měla šanci stát se leteckou křižovatkou, jakou je v Evropě třeba německý Frankfurt.
Vláda Bohuslava Sobotky stojí před stejným karambolem s evropskými dotacemi jako její předchůdkyně pod vedením Petra Nečase. Tuzemští politici si dosud nedokážou uvědomit základní pravidla, jak se evropské peníze kontrolují, a Nečasovi ministři je pochopili až v březnu 2012, kdy Evropská komise zastavila proplácení veškerých projektů.
