Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.
Typický západní politik zpravidla víc mluví, než jedná a rozhoduje. Velká slova a žádné velké činy. Etalonem tohoto politického typu se bohužel v kritické době brexitu stala britská premiérka Theresa Mayová. Někdejší ministerský předseda Mirek Topolánek kdysi trefně popsal vyvanutí transformačního drajvu Václava Klause. „Pravicová rétorika, levicová politika.“ Komentoval tím Klausovo otálení s deregulací nájemného a privatizací bank.
Včera skončila dočasná výjimka z cel na dovoz hliníku a oceli pro země Evropské unie. Donald Trump ji navzdory silnému tlaku evropských lídrů nepřeklopil ve výjimku trvalou. Jen ji na poslední chvíli o měsíc prodloužil.
Dosud se profiloval v komunální a evropské politice. Nemá žádnou vysokou stranickou funkci. Přesto by se díky velmi dobrým vztahům s novým předsedou sociální demokracie měl stát jedním z pěti ministrů.
Vedení sociální demokracie se rozhodlo napochodovat do společné vlády s Andrejem Babišem.
Hitem společenských debat posledních let je zvyšující se nerovnost v příjmech.
Česká republika má za sebou pět let nejsilnější prosperity ve své historii. Jak jsme ji dokázali využít? Jak moc jsme se za tu dobu posunuli k úrovni nejvyspělejších a nejbohatších zemí světa? Jak se změnily podmínky, které lidem pro život a podnikání nastavuje stát? V Salonu Týdeníku Echo se sešli tři čeští ekonomové se zkušenostmi z různých oborů, veřejné správy, financí, akademické půdy, mezinárodních institucí a průmyslu.
ČSSD zjevně svému potenciálnímu partnerovi Andrejovi Babišovi chronicky nevěří. To nepřekvapí. Je to spíš zdravá instinktivní reakce podložená zkušeností. Přesto s ním ale vedení strany chce vlézt do vládní koalice.
Proslov francouzského prezident Emmanuela Macrona, přednesený v úterý 17. dubna před Evropským parlamentem, nevzbudil takovou pozornost jako jeho loňský projev na pařížské Sorbonně, kde navrhoval prohlubování evropské integrace snad úplně ve všem. Štrasburská řeč je silně podceňovaná. Francouzský prezident v ní velmi rafinovaně pokládá základy evropského superstátu a snaží se rozbít národní státy.
Tím, co rozkládá západní společnost navzdory silné ekonomické prosperitě (v Česku to teď platí obzvlášť), je nedůvěra.
Česká ekonomika je malá a otevřená, silně závislá na vývozu. Takže recese si většinou přivážíme z dovozu a většinou je nedokážeme moc ovlivnit. Pokud jde o vnitřní hospodářskou stabilitu, patříme s mírou veřejných i soukromých dluhů, mírou úspor a spol. k makroekonomicky vůbec nejstabilnějším zemím EU
EU se chystá výrazně zpolitizovat rozdělování eurodotací. V novém společném rozpočtu na roky 2021 až 2027 už nechce jen jednoduše a na své poměry relativně průhledně přerozdělovat od bohatých k chudým.
Končí listopad roku 2006 a designovaný premiér Mirek Topolánek stále ještě nemá zajištěnou podporu pro svůj druhý kabinet poté, co Topolánek I padl.
Počet žadatelů o hypotéky a těch, kdo je nakonec dostanou, oproti předchozím rokům výrazně klesá. Ceny bytů se v řadě regionů vyšplhaly do výšek, kdy na ně už mnoho lidí nedosáhne. Banky navíc zpřísnily podmínky pro získání hypotéky.
Sociální demokraté se dostali do svízelné pozice. Stranické špičky velmi chtějí zasednout ve společné vládě s Andrejem Babišem za podmínek, které jim nabídl. Širší vedení strany už ale z účasti v kabinetu za babišovských podmínek, tedy s trestně stíhaným premiérem a bez ministerstva vnitra pro sociální demokracii, zdaleka tak nadšené není. Ostrým kritikem je například místopředseda Jaroslav Foldyna.
Datový tunel Cambridge Analytica, v němž byla zneužita data až osmdesáti sedmi milionů uživatelů Facebooku k volební manipulaci ve Spojených státech, Velké Británii a desítkách dalších zemí, promění internetový byznys. Ten dosud funguje jako svět bez řádu a pravidel. Mocné monopoly Facebook a Google proplouvají mezi zákony.
Francouzský prezident Emmanuel Macron pohovořil před Europarlamentem o své vizi sjednocené Evropy. Na rozdíl od jeho loňského, detaily a návrhy nabitého projevu na pařížské Sorbonně, zůstal u obecnějších tezí, jak je spojená Evropa stále důležitá.
Pondělní nabídka Andreje Babiše sociálním demokratům je horší než ta, kterou ČSSD odmítla před více než týdnem.
Velkým tématem veřejné debaty na Západě je hledání ruského vlivu.
Daniel Křetínský je jedním z nejchytřejších a nejprotřelejších českých miliardářů. Úspěšně vytváří dojem, že se od politiky drží stranou. K prosperitě svého byznysu ji ale potřebuje víc než jiní. A nejen tu českou. Energetika je jednou s politikou vůbec nejvíc provázaných branží.
Andrej Babiš je buď výborný stratég, nebo naprosto málo gramotný vyjednávač.
Ekonom Jana Švejnar působí mimo GERGE-EI v Praze už šest let jako ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
Babišův ministr dopravy Dan Ťok se v zakázce na výběr mýtného plácá už léta. Během nich, ještě v Sobotkově kabinetu, nebyl schopný rozjet otevřené výběrové řízení a prodloužil smlouvu společnosti Kapsch.
Podle Eurostatu jsou levnější než Češi jen Bulhaři, Rumuni, Litevci, Lotyši, Poláci, Maďaři, Chorvati a Slováci. To je aktuální žebříček celkových nákladů práce v podnikatelské části ekonomiky (bez zemědělství a veřejné správy).
Člověk, který zná Andreje Babiše dlouhé roky z byznysu a v minulosti s ním spolupracoval, popisuje, jak premiér v demisi kategorizuje lidi.
Andrej Babiš snahou za žádnou cenu nepustit ministerstvo vnitra bojuje o svou svobodu. Myslí si, že když tam bude mít svého člověka, policii už nějak dotlačí k těm správným závěrům v jeho případech.
Koncem září to bude deset let od začátku velké finanční krize roku 2008, která výrazně proměnila svět. Proměnila Západ jako žádná jiná událost po konci studené války. Zvolení Donalda Trumpa, rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie, posílení katalánského separatismu i nástup Andreje Babiše mají kořeny právě v ní a v následcích, které vyvolala.
České veřejné finance, tedy hospodaření státu, měst, obcí, krajů a všech veřejných institucí, loni skončily v přebytku 80,6 miliard korun. Při rekordním růstu ekonomiky, rekordních útratách domácností, vynášejících rekordní daně, při rekordně nízké nezaměstnanosti a solidním růstu platů je to přirozené.
To už nejsou jednotlivosti, ale trend. Nejvyšší správní soud v různých případech opakovaně rozhoduje, že Finanční správa nezákonně používá extrémní zbraň, jíž je zajišťovací příkaz.
Statistici vylepšili už předtím velmi dobré výsledky ekonomiky v loňském roce. Ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla dokonce o 5,5 procenta. Do tohoto tempa jí pomohlo především to, že lidé rekordně utrácí. A hodně sahají do úspor a rezerv.
Andrej Babiš ví z průzkumů moc dobře, kdo jsou jeho voliči. Drtivá většina jsou lidé v důchodovém věku a ti, kdo ho mají bezprostředně na dohled. Má po komunistech jeden z nejstarších elektorátů ze všech parlamentních stran.
