Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Pozvání do Salonu Týdeníku Echo přijali místopředseda ODS a člen Evropského parlamentu Jan Zahradil, místopředseda TOP 09 a člen evropského výboru sněmovny Marek Ženíšek, politolog na FSV Univerzity Karlovy Michal Kubát a bývalý aktivista Československo-polské Solidarity, v současnosti editor serveru Polskodnes.cz Jaromír Piskoř.
Uprchlická krize pomáhá v Evropě radikálům a populistům. Naposledy to bylo s 29 procenty vítězství národovecké Švýcarské lidové strany ve volbách minulou neděli, týden předtím 31 procent pro Svobodné a druhé místo v zemském parlamentu ve Vídni.
V rozhovoru odpovídá Erhard Busek, veterán rakouské politiky a intelektuálního života. Byť dlouhá léta významný člen Rakouské lidové strany, udržuje si pověst nezávisle uvažujícího člověka.
Do diskusního Salonu Týdeníku Echo přišli ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Hynek Kmoníček, šéfredaktor Svobodného fóra Pavel Šafr, poslankyně TOP 09 a současně zmocněnkyně Michalákové Jitka Chalánková a poslanec hnutí ANO Jiří Zlatuška.
S Milanem Chovancem se Týdeník Echo sešel několik dní po radě ministrů vnitra EU, kde byl spolu se svým slovenským, maďarským a rumunským kolegou poražen ve sporu o povinné kvóty na přerozdělení uprchlíků.
Pro odpověď jel Týdeník Echo do Frankfurtu nad Mohanem za Rolandem Tichym, který na internetu provozuje jedno z mála politicky nekorektních, přitom ale seriózních médií současného Německa.
Kontrast nemůže být větší. Před dvaadvaceti lety, v květnu 1993, spolková republika prudce zpřísnila azylovou politiku. Novinkou bylo hlavně zavedení kategorie tzv. třetích bezpečných států, odkud když uprchlík přišel do Německa, automaticky ztrácel právo na udělení azylu. A protože do kategorie bezpečný stát spadali všichni sousedi Německa, úspěšný azylant se tu musel buď vylodit, nebo snést letadlem.
Rozhovor s předsedou ODS Petrem Fialou vznikal ve dnech, kdy německá vláda ohlásila zavedení kontrol na hranicích.
Pozvání do diskusního Salonu Týdeníku Echo přijali šéf oddělení sociálně-ekonomických analýz na Úřadu vlády Michal Pícl, ekonom Miroslav Zámečník a bývalý ministr financí, dnes opoziční poslanec Miroslav Kalousek (TOP 09). Ten v den konání Salonu musel k zubaři na pohotovost a do debaty se zapojil ex post. Pícl a Zámečník pak měli možnost na Kalouskovy reakce reagovat.
V den, kdy šlo toto číslo do tisku, jednala primátorka Prahy Adriana Krnáčová (ANO) s jednou skupinou pražských taxikářů (Asociace koncesionářů v taxislužbě), aby nezablokovali dopravu v hlavním městě.
Je znám tvrdými názory na islamismus, za což mu tu a tam někteří levicoví intelektuálové přilepí nálepku islamofoba. Naopak někteří arabští vzdělanci si jeho postojů cení. Každopádně Daniel Pipes ví, o čem mluví.
Jak subjektivní jsou čeští soudci? Co je ovlivňuje víc: povaha, momentální kondice, nebo politici? Nebo novináři? V diskusním Salonu Týdeníku Echo se sešli: bývalý místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera, bývalý šéf Soudcovské unie, dnes předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra, advokát Jan Pavlok a docent Právnické fakulty UK Jan Kysela.
Tématem jako stvořeným pro Sarrazinovu metodu je událost, jíž Německo žilo posledních deset dní.
O kořenech skotského separatismu, jeho povaze a vyhlídkách jak Skotska, tak samotné Británie jsme hovořili s předním expertem na danou problematiku Michaelem Keatingem.
Evu Michalákovou, jíž norská sociální služba Barnevern před čtyřmi lety odebrala dva syny, Denise a Davida (dnes 10 a 6 roků), čeká v září důležitá bitva.
Aranžmá mezi Řeckem a zbytkem eurozóny, které bylo nalezeno na summitu 13. července, vyvolalo různě po světě už dlouho nevídanou kritiku Německa.
Po léta byl Karel Schwarzenberg hlavní totem českých eurooptimistů. Jak dnes, ve chvíli největší krize evropského projektu, předseda TOP 09 vidí potíže Řecka a měnové unie?
Tento týden se mandátový a imunitní výbor sněmovny z formálních důvodů odmítl zabývat stížností poslance Ladislava Šincla na ministra financí Andreje Babiše. I když se ale nad aférou Šincl zavře voda, neboť ministr financí a poslanec se nesejdou, nepodají si ruku a ministr nebude přinucen k odpovědi, odkud tzv. informace o Šinclovi čerpal, neznamená to, že zas bude všechno jako dřív.
Ve všeobecném zmatku, který Evropu zalil po řeckém referendu v neděli, si Týdeník Echo den nato pokusil udělat jasno s Hansem-Olafem Henkelem.
Pod ministrem hospodářství Janem Mládkem (ČSSD) se údajně houpe židle.
Prvního července vstupuje v platnost nový služební zákon. Oficiálně byl přijímán proto, aby se státní správa odpolitizovala a profesionalizovala. Na vývoji v české diplomacii se ale už teď jasně ukazuje, že přinejmenším na dohlednou dobu vede zákon naopak k politizaci a deprofesionalizaci státní správy.
O řecké krizi, bilanci eura a také kondici německého hospodářství hovořil Týdeník Echo s členem vedení Bundesbanky Andreasem Dombretem.
Budou to už dva roky od masivního zásahu policie na Úřadu vlády a dalších místech republiky. V minulých dnech, jakoby k výročí razie, se k soudu konečně dostal první z bodů obžaloby: zneužití Vojenského zpravodajství milenkou premiéra Janou Nagyovou proti tehdejší premiérově manželce Radce Nečasové.
Postkomunistické státy jsou banda nevděčníků, napsal ne přesně těmito slovy, ale v tomto duchu hamburský týdeník Die Zeit.
Odzívaná volební kampaň a o to překvapivější výsledek, po němž zbystřila celá Evropa – to je hlavní charakteristika britských voleb konaných minulý čtvrtek. Velká Británie, ve světě vnímaná jako kolébka konzervativního hnutí, dostála své pověsti a příštích pět roků zemi povládne jednobarevný konzervativní kabinet Davida Camerona.
O různicích s Babišem, ale i o pohledu na rusko-ukrajinský konflikt, o jeho názorech na vztahy s USA či na krizi eurozóny hovoří ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Spolkový prezident Joachim Gauck je známý svou zálibou v morálních gestech. Koncem dubna letošního roku učinil jedno takové: jako první vysoký představitel Německé spolkové republiky dal najevo ochotu uvažovat o odškodnění, které vláda Řecka žádá za hrůzy spáchané německými okupanty před sedmdesáti a více lety.
Už v letech 1995 a 2005 se předpokládalo, že to je naposledy, co se výročí konce druhé světové války tak masivně připomíná. Ale přitažlivost této přelomové historické události – v českém případě hlavně otázka: šli jsme v roce 1945 z deště pod okap, tedy rovnou k únoru 1948 – je zřejmě nekonečná.
Pokud se v sobotu 7. února nepodaří zvednout alespoň polovinu Slováků k účasti, nevstoupí možná výsledky referenda o rodině v platnost.
