Británií zmítá skandál ohledně vraždy Henryho Nowaka. Přestože umíral, policie ho zatkla a nasadila mu pouta, jelikož ho jeho vrah osočil z rasismu. Podle mnohých Britů jde o důkaz „dvouúrovňové“ policejní práce, kdy jedna pravidla platí pro většinovou společnost a jiná pro menšiny. Dost dobře se schyluje k zásadní politické změně.

Osmnáctiletý Henry Nowak studoval účetnictví na univerzitě v Southamptonu. Dne 3. prosince loňského roku se vracel na kolej poté, co byl v klubu se svými kamarády z fotbalového týmu. Popíjel, ale ne moc. Pitva později prokázala, že byl pod zákonným limitem pro řízení auta (v Anglii je limit 0,8 promile). Asi ve 23.20 narazil na sikha Vickruma Digwu.

Sikhští muži musejí u sebe neustále nosit pět znaků své víry. Dlouhé nestříhané vlasy skryté pod turbanem, ceremoniální nůž kirpan, dřevěný hřeben, speciální spodní prádlo a železný náramek. Vickrum Digwa patří k sikhskému řádu nihangů, kteří mají ve zvyku nosit viditelně kromě kirpanu ještě druhou větší dýku. Jelikož jde o náboženskou povinnost, sikhové mají výjimku z přísných britských zákonů, které kromě malých zavíracích nošení nožů na veřejnosti zakazují.

Nowak se dostal s Digwou do potyčky. Co přesně ji spustilo, nevíme, ale v jeden moment ji Nowak začal natáčet. Na videu se Digwy ptá, jestli je „zlý muž“, nejspíš v narážce na viditelnou dýku. Podle soudce Williama Mousleyho byl Nowakův tón „možná drzý“, ale ne „agresivní nebo výhružný“. Digwa to pochopil jako urážku a sebral Nowakovi mobil z ruky. Ten se ho snažil získat zpátky a během potyčky nejspíš spadl Digwovi z hlavy turban. Digwa pak Nowaka pětkrát bodl. Jedna rána v horní části žeber přeťala velkou žílu a Nowak začal rychle vnitřně krvácet. Podle patologa nebyla šance na záchranu. Zranění ale nebylo na první pohled zřejmé.

Zhruba v tento moment dorazil na místo Digwův bratr Gurpreet, jemuž Vickrum řekl, že ho rasisticky napadl opilý student. Soudce později uvedl, že je „přesvědčen“, že Nowak neřekl nic rasistického, protože by to bylo „v naprostém rozporu s jeho dosavadním charakterem“.

Asi ve 23.30 Gurpreet zavolal na tísňovou linku. „Právě na nás zaútočil nějaký běloch z rasových důvodů… jsme sikhové, nosíme turban, a on napadl mého bratra,“ řekl operátorovi. Na otázku, zda je někdo raněný, odpověděl, že opilý Nowak upadl a poranil si obličej. Když operátor chtěl vědět, co přesně Nowak rasistického řekl, Vickrum prohlásil, že ho nazval „Pakošem“. V Británii je označení „Paki“ považováno za obzvlášť urážlivé a rasistické. „O. k., to jsem potřeboval vědět,“ odpověděl operátor. Gurpreet operátorovi tvrdil, že na místě není žádná zbraň ani nebyla použita. Během hovoru dorazila jejich matka, jíž Digwa předal vražednou zbraň a řekl jí, ať ji schová doma.

Ve 23.37 dorazila na místo policie. Co se dělo dál, víme díky zveřejněným záběrům z kamery jednoho ze zasahujících strážníků. Na videu umírající Nowak z posledních sil říká policistům, že nemůže dýchat. Do toho si Digwa stěžuje, že mu Nowak shodil turban a způsobil mu „otok oka a lehkou modřinu“. „Bodli mě, bodli mě, nemůžu dýchat. Zavolejte záchranku,“ vysouká ze sebe Nowak. „Bodli tě? Kde přesně? To si nemyslím, kámo,“ odpoví mu sarkasticky policista, zkroutí mu ruce za zády a nasadí pouta. Nowak si po celou dobu stěžuje, že nemůže dýchat. „Říká, že ho někdo bodl, tak ho prohlédneme,“ řekne policista své kolegyni. Ta začne Nowaka kontrolovat, ale zprvu žádná zranění nenachází. Do toho je slyšet Digwa, jak lže: „Nikdo ho nebodl.“

„Jste zatčen za napadení,“ prohlásí policista a přečte Nowakovi jeho práva. Nowakův stav se ale evidentně rychle zhoršuje. „Myslím, že mu bude špatně,“ řekne jeden ze strážníků, jeho kolegyně zavolá ambulanci, zatímco třetí policista svítí Nowakovi do očí. „Nereagují mu zorničky,“ říká. V tu chvíli video končí. Víme, že policisté poté sundali Nowakovi pouta a poskytli mu první pomoc. Digwa byl oficiálně zatčen ve 23.55, Nowak byl v 0.37 prohlášen za mrtvého.

Později policie zatkla i Gurpreeta a Digwovu matku. Během převozu do vazby tajně nahrávala rozhovor Vickruma s Gurpreetem v antonu. V něm se Vickrum bratrovi přiznal, že Nowaka třikrát bodl, nezmínil rasový podtext a shodli se na tom, že budou tvrdit, že šlo o sebeobranu. Dne 1. června byl Digwa odsouzen minimálně k 21 letům vězení.

Zákaz barvosleposti

V podstatě všichni se shodnou na tom, že policie pochybila. Neměla Nowaka zatýkat a rozhodně neměla důvod nasazovat mu pouta. Kontrola zranění měla proběhnout rychleji a důsledněji. Stalo se tak ale kvůli neprofesionalitě a cynismu zasahujících policistů? Kvůli velké ztrátě krve Nowak opravdu na první pohled působil jako těžce opilý – policisté možná předpokládali, že zasahují u standardní opilecké rvačky. Nebo v laxním přístupu sehrál roli zakořeněný „antirasismus“? Antirasismus není prostou absencí předsudků vůči jiným etnikům. Naopak velí mít rasu neustále na paměti a svým chováním se snažit napravovat historické chyby. Kritici tvrdí, že to nevede k větší spravedlnosti, pouze k obrácení rolí, kdy jsou protežovány dřív utlačované menšiny. To vede pak třeba k tomu, že prvním instinktem policie je věřit vrahovi jen proto, že má temnější barvu kůže, zatímco zatkne jeho umírající oběť.

Není pochyb, že tento přístup je v britské policii hluboce zakořeněn. Jedním z katalyzátorů byla smrt George Floyda. „Vražda George Floyda, kterou v roce 2020 spáchali policisté ve službě v USA, byla pro policejní práci ve Velké Británii zlomovým okamžikem a podnítila potřebu skutečné změny. Ačkoli se tato tragická událost odehrála v jiné zemi, policejní sbor ve Velké Británii má již mnoho let napjaté vztahy s některými komunitami,“ stojí v rasovém akčním plánu hampshirské policie. Členové tohoto sboru zasahovali u případu Henryho Nowaka. Všichni členové sboru museli povinně projít rasovým školením, jehož cílem bylo „vyškolit zaměstnance v otázkách organizační kultury, předsudků, zdánlivě nevinných urážlivých poznámek, mikroagresí, privilegií a důležitosti aktivní podpory menšin a znevýhodněných skupin“.

Floydovu smrt zmiňuje i „antirasistický závazek“ Národní rady policejních náčelníků. Británie nemá národní policii, ale 48 územně omezených sborů, rada slouží k jejich koordinaci. V něm přímo stojí, že cílem je „zajištění rovnosti výsledků policejní činnosti pro příslušníky různých etnických skupin“ a přímo vylučuje přístup „zacházet se všemi stejně“ nebo „barvoslepě“, tedy ve smyslu, že se nepřihlíží na rasu. Podobná prohlášení najdeme i třeba u Policejního profesního institutu.

Britové vždy byli pyšní na fakt, že nemají národní policii. Podle nich to omezovalo možnosti státní despocie, protože dostat celou policii pod kontrolu je takto složitější. A sbor těsně spjatý s určitou oblastí může vykonávat svou činnost „na základě souhlasu veřejnosti“. To je britský policejní étos formulovaný při samém vzniku moderní policie v roce 1829. Legitimita policie nemá stát na tom, že je prostředkem státního nátlaku, ale na důvěře společnosti. Proto britští strážníci běžně chodí neozbrojeni. Další poučka velí, že policie má působit „bez strachu a přízně“. Jenže zásady antirasismu jasně nabourávají pravidlo konat „bez přízně“, což zas spěje k rozpadu důvěry v policii.

Revize antirasismu

Nejde jen o Henryho Nowaka. Antirasismem je prodchnuta celá britská státní správa, včetně zdravotnictví a školství. To vede k tragickým důsledkům. V červnu 2023 schizofrenik Valdo Calocane zavraždil tři lidi v Nottinghamu. Úřady si byly plně vědomy toho, že Calocane je nebezpečný pro své okolí. Byl však propuštěn z psychiatrické léčebny, jelikož „odborníci v oblasti duševního zdraví se obávali nadměrného zastoupení mladých černochů ve vazbě“. V létě 2024 Británii zachvátily protesty poté, co Axel Rudakubana ubodal tři holčičky na taneční hodině. Ředitelka Rudakubanovy školy opakovaně upozorňovala úřady na jeho podivné a agresivní chování. Byla obviněna z toho, že ho „rasově zaškatulkovala“ jako „černošského chlapce s nožem“ a že ho rasově profiluje. Po teroristickém útoku na koncert v Manchesteru v roce 2017, který zabil 22 lidí, se člen najaté ochranky přiznal, že útočníka předtím spatřil a připadal mu podezřelý. „Nechtěl jsem, aby si lidé mysleli, že ho škatulkuji kvůli jeho rase,“ vysvětlil později, proč ho nijak neprověřil. Je nepochybné, že v dlouhém tolerování aktivit znásilňovacích pákistánských gangů hrál roli i strach z obvinění z rasismu.

Vražda Henryho Nowaka a reakce na ni nyní nalomily všeobecně sdílenou víru britského establishmentu v antirasismus. Rada policejních náčelníků již oznámila, že přehodnotí své antirasistické pokyny. Zbavit se této ideologie ale bude nesmírně těžké.

Kořeny totiž sahají minimálně do 90. let, ke kauze, která působí jako zrcadlově obrácený případ Henryho Nowaka. V dubnu 1993 byl z rasových důvodů v Londýně zavražděn osmnáctiletý černošský chlapec Stephen Lawrence. Přestože se všeobecně vědělo, že za činem stojí pětice místních kriminálníků, bulvár The Daily Mail dokonce otiskl jejich tváře na titulní straně, policii se nepodařilo vraždu prokázat. Byl z toho celonárodní skandál, policie čelila obvinění, že za její laxní chování může rasismus. Když v roce 1997 Labouristická strana vyhrála volby, ustanovila vyšetřovací komisi, jež měla okolnosti prošetřit. Výsledkem byla Macphersonova zpráva, nazvaná podle předsedy komise, jež došla k závěru, že londýnská Metropolitní policie je „institucionálně rasistická“.

Působení komise i zpráva mají řadu kritiků, podle nichž je ovlivňovali aktivisté a nedržela se zavedených prostředků prokazování viny. Zpráva uvádí, že „nemáme žádné důkazy o zjevném rasismu či diskriminaci“, ale podle její definice „rasistický incident je takový incident, který je obětí či jinou osobou vnímán jako rasistický“. Macpherson učinil z „institucionálního antirasismu“ oficiální cíl britského establishmentu a dal mu široké a zneužitelné pole definice.

Jak to již bývá, záměr byl ušlechtilý. Vytvořit z Británie zemi prostou rasových a etnických předsudků, ale i nerovností. Dopadlo to zhoršením důvěry ve státní instituce, radikalizací většinové společnosti, rozdělením a protesty. Cesta zpátky k policejní činnosti vykonávané „bez strachu a přízně“ bude dlouhá.