Praha má za sebou skoro čtyři roky pod vedením koalice ODS, TOP 09, KDU-ČSL, Pirátů a STAN a už za necelý měsíc voliči rozhodnou o novém složení zastupitelstva. Salon je tentokrát velkou předvolební debatou politiků pětice stran, které mají největší šanci vést metropoli. Diskuse tedy může předznamenat, jak bude vypadat souboj o hlasy Pražanů i celé nadcházející volební období. Kdo zasedne v příští koalici, co s miliardami na účtech Prahy a kdy se pohnou velké dopravní stavby?

Pozvání přijali první místopředseda ODS, starosta Prahy 9, lídr kandidátky ODS a TOP 09 Tomáš Portlík, ekonomka a manažerka, zastupitelka Prahy 4, lídryně Pirátů Tereza Nislerová, pražský zastupitel, bývalý radní, lídr Prahy sobě Adam Scheinherr, rovněž pražský zastupitel, místostarosta Prahy 8 a volební kandidát ANO Radomír Nepil a náměstek primátora, architekt a lídr kandidátky STAN Petr Hlaváček.

Stáhnout MP3

Začneme kvízovou otázkou. V těchto dnech vyšla zpráva, že Pražský okruh u Běchovic – část mezi dálnicemi D1 a D11 – nabere zpoždění. Termín se z konce roku 2027 posunul na druhou polovinu roku 2028. Tušíte, kdy se vůbec začal Pražský okruh stavět?

Hlaváček: Nevím. To je tak strašně dávno.

Portlík: Konec 60. let, začátek 70.

Nislerová: 1970.

Scheinherr: 1982.

Nepil: 1993.

Netrefil se nikdo, správná odpověď je 1977, takže příští rok to bude 50 let. Je reálné stihnout aspoň současný plánovaný termín dokončení 2031, aby po 54 letech mohlo být konečně hotovo?

Portlík: Jsem rád, že zatímco v uplynulých dvou dekádách se spekulovalo, že Pražský okruh bude hotový v roce 2050, teď se na něm pracuje. Martin Kupka to nastartoval a taky současný ministr dopravy dělá všechno pro to, aby – jakmile se dostaví vámi zmíněná část – začala ta důležitá, která dopravu posune na severovýchod Prahy.

Scheinherr: Všichni uznáváme, že je to nejstrategičtější stavba, kterou potřebujeme. Jakmile bude dokončená propojka mezi D1 a D11, tak budeme mít hotových přes 60 procent okruhu a vlastně téměř všechny dálnice budou propojené v takovém účku, takže nám to odlehčí významnou východní část města. A myslím si, že okolo roku 2031 stát tak začne stavět tu moc potřebnou severní část.

Nislerová: Pražský okruh staví stát, na to my jako kandidáti na primátora nebudeme mít zas takový vliv. Myslím, že je dobré slibovat realistické věci, a ne to, když například v programu SPOLU před čtyřmi lety bylo, že bude okruh dostavěný za čtyři roky.

Portlík: Piráti na tom skutečně žádnou zásluhu neměli, protože to dělal ministr Kupka...

Nislerová: ... který pochválil Zdeňka Hřiba.

Portlík: Nechte mě domluvit. Dojednávalo se to s městem, není pravda, že to dělá jen stát, je důležité, aby to město se státem koordinovalo.

Nepil: To je všechno hrozně hezké, ale bez toho, aby se prosadila změna liniového zákona, která umožnila jednodušší vyvlastnění pozemků, by nebylo nic.

Hlaváček: Chci upravit tvrzení, že město s tím nemá nic společného. Už druhé volební období se v podstatě v podobné sestavě účastníme jednání s obcemi, řešili jsme metropolitní plán, detaily v Suchdole, Chabrech, dávali jsme náměty na soutěž na most přes Vltavu. Praha je velmi aktivní. Za Martina Kupky byl ten proces trošku svižnější, protože se tomu ve dvou měsících věnoval.

Stavbu Pražského okruhu financuje stát. Praha má přitom na účtech přes 175 miliard korun. Nemělo by město vzhledem k takové sumě i tyto klíčové dopravní stavby spolufinancovat?

Scheinherr: Je to úplně naopak. Máme ty peníze, abychom mohli financovat stavbu městského okruhu a metra D. Máme je na účtech trochu nesystémově, protože stát nás jako jedinou metropoli v Evropě nepodporuje v tom, aby nám financoval nebo spolufinancoval výstavbu metra a městského okruhu. V tomhle jsme jedineční a mělo by se to naopak změnit.

Nepil: Prosím pěkně, není možné chtít od státu další peníze například na městský okruh ve chvíli, kdy má město na účtech přes 200 miliard (oficiální zdroje hovoří o 175 miliardách – pozn. red.). Jeho investiční kapacita je nějakých 26 miliard. Takže, když se posuneme o čtyři roky, i kdybychom tu investiční kapacitu zdvojnásobili a investovali 50 miliard ročně, za čtyři roky budeme mít na účtech nějakých 270 miliard. To není šetření, ale neschopnost města investovat.

A Pražský okruh?

Nepil: Ten má financovat stát, byť samozřejmě má zdvižené obočí právě na neschopnost města investovat.

Nislerová: Pokud si řekneme, že metro D může stát až 100 miliard a vnitřní okruh 120 miliard, tak jenom když to sečteme, dostaneme se na vyšší částku, než jsou rezervy města. Pokud máme nové tramvajové tratě, střední školy, další věci, které se v Praze musejí financovat, tak jsou peníze města vlastně nedostatečné a rozhodně není rozumné, aby Pražský okruh, což by byla úplná anomálie v rámci Evropy, ještě spolufinancovala Praha.

Nepil: Když si uděláte cash flow analýzu toho, jakým způsobem i na základě daňových výnosů a inflace bude vývoj stavu účtů za čtyři roky, tak i když tu investiční kapacitu zdvojnásobíte, peněz na metro D i městský okruh budete mít dost.

Hlaváček: My se na sebe vzájemně díváme se zděšením, protože vidíme ten neuvěřitelný deficit státního rozpočtu, a vůbec nevím, kde by měl pan premiér peníze na pražské investice najít. Zároveň se z jeho týmu ozývají informace, že chce Prahu o nějaké peníze obrat. Praha přitom hospodaří rozumně, šetří na velké investice, mnozí aktéři si ještě v zastupitelstvu velmi dobře pamatují, jak bylo město zadlužené. Tak se pojďme zklidnit a nevyhrožovat si. My se o sebe postaráme a pan premiér ať se stará o stát.

Portlík: Radek Nepil zmiňuje cash flow, ale Prahu teď čekají dvě další velké významné investice, a to je zahájení dosoutěžení vnitřního okruhu a Radlická radiála, o které se dlouho debatuje. A jestliže pojede metro D, jestliže pojede Radlická radiála i vnější okruh, tak se reálně stane, že ročně Praha může zkonzumovat jenom na těchto investicích 40 miliard korun. Přičemž disponibilních nemáme 175, ale 140 miliard. K tomu potřebujeme stavět školy, veřejnou infrastrukturu. A najednou tam ten polštář nebude. Všichni si přitom pamatujeme stavbu tunelu Blanka. Byl to tak velký konzument rozpočtu, že se některé opravy musely posouvat. Takže je potřeba velmi opatrně posuzovat, aby Praha vedle toho, že rozjede tyto velké akce, byla schopna dělat i něco jiného.

Nepil: Ve chvíli, kdy Praha prokáže v investicích kompetenci, kterou teď čtyři roky neprokazovala, tak si pak může sednout se státem ke stolu a jednat, jakým způsobem bude na jejích projektech participovat. Ale v tuto chvíli je to jedna velká bída.

Co byste tedy udělali, aby Praha konečně začala víc investovat a peníze jí přestaly ležet na účtech?

Portlík: Musíme zahájit velké infrastrukturní stavby a dokončit, co Pražanům dlužíme. To znamená udělat vnitřní okruh a zahájit Radlickou radiálu. K tomu by se měla dokončovat první etapa metra D. Zároveň potřebujeme zrychlit tempo u středních škol, protože Praha bez ohledu na to, jestli jí stát pomůže, nebo nepomůže, přijímá i děti z jiných krajů. Plus musíme mít nachystané prostředky na domovy pro seniory a sociální služby.

Nislerová: To byla krásná pohádka. Za nás Piráty je zejména potřeba se zaměřit na dostupnost bydlení. Jsme třetí nejdražší město v Evropě, co se týče počtu platů na to, abyste si mohli koupit byt. Stoupají nejen ceny koupě, ale i nájmů bytů. A tím, jak se nám kumulují problémy, se spousta lidí vystěhovává z Prahy, ale zároveň sem dojíždí za prací, za školou. Takže bydlení a doprava jsou spojité nádoby. Proto jsme připravili akční plán pro bydlení. Má se investovat do městského bydlení, například chceme připravit akcelerační zóny, kde se bude rychleji a jednodušeji stavět, abychom naplnili poptávku po dostupném bydlení. S metrem D, vnitřním okruhem a Radlickou radiálou se s ODS shodneme.

Scheinherr: Když jsem nastoupil na pozici náměstka, tak jsem nepřevzal od svého předchůdce jedinou velkou dopravní infrastrukturní stavbu, která by se stavěla nebo měla stavební povolení. Této koalici ODS, Pirátů a STAN jsem předával rozjeté investice za 30 miliard korun. Takže já v prvních 100 dnech odbrzdím přípravu 8000 bytů, zároveň začnu připravovat i pátou linku metra, metro O, první okružní linku, která nebude zajíždět skrz centrum města, ale obslouží okrajové části města, brownfieldy.

Je reálné, že se stavby metra O někdy dožijeme, když vidíme, jak dlouho trvá metro D?

Scheinherr: V momentu, kdy bude dostavěné metro D, musí být připravená další linka metra. Nesmí nastat to, co nastalo s dostavbou metra A do Motola, že jsme pak sedm let čekali a teprve připravovali metro D. A nakonec musíme začít skutečně připravovat městský okruh, na tom se v tomto volebním období neudělalo téměř nic. Musíme rozjet podrobný geologický průzkum, abychom mohli začít stavět.

Nepil: Osm tisíc bytů do 100 dnů, to je něco jako pirátských 200 tisíc bytů před čtyřmi lety.

Scheinherr: Mluvím o tom, že je máme začít připravovat.

Nepil: To je fantastický slib, jenom se mu hrozně blbě věří. Myslím, že v tomto městě obecně chybí nějaká osobní odpovědnost politiků za projekty, které řídí. Protože na konci, když se něco zpozdí, tak nikdo za nic nemůže. My jsme připraveni dát těm projektům osobní odpovědnost. Termín, peníze a konkrétního člověka, který bude transparentně zveřejňovat to, co se na tom projektu děje.

Hlaváček: Pojďme to trošku zklidnit. Je potřeba říct, že město se v zásadě posouvá správným směrem. Co mu chybí, je koncentrace projektů do nějaké datové databáze. Tomu má pomoct metropolitní plán, který jsme odpracovali a společně schválili. Ten městu dává strategii, říká, kde se rozvíjí, kde je potřeba přitlačit ve financích na jednotlivé školské nebo dopravní stavby. A finanční plán má být derivátem plánování města. Přestat přemýšlet nad projekty jednotlivě, ale dívat se na to komplexně. Adam (Scheinherr – pozn. red.) je docela šikovný dopravák, ale řídí město tak, že myslí jenom na dopravní stavby. To není možné. A 8000 bytů Pražská developerská společnost dneska už připravuje. A aby lidé nebyli zmateni z toho, co říkal Adam, tak městský okruh se intenzivně projektuje, příští rok se bude žádat o stavební povolení. Ten projekt je připravený velmi dobře, je potřeba ho podpořit a netvářit se, že se nic nedělá.

Scheinherr: Začal se připravovat před půlrokem.

Hlaváček: Prosím tě, Adame, že jsi na tom odpracoval dost práce, ti nikdo nebere. Ale nemusíš pomlouvat ostatní. Je to úplně zbytečné.

ODS měla jako jedno z hlavních témat tohoto volebního období dopravu. Cituji z programu SPOLU: „Promyšlenými úpravami zlepšíme co nejdříve plynulost provozu na stávajícím nedokončeném městském okruhu.“ Tak kde je ta plynulá doprava, pane Portlíku? Proč by vás – ODS – lidé ještě měli volit?

Portlík: Určité zácpy tady budeme mít vždycky, je potřeba urychlit hlavně velké dopravní stavby. Před čtyřmi lety jsem prosil pana kolegu Hřiba, aby vzal typově software, který dneska používá Pražská vodohospodářská společnost, a aby vznikla podmínka, že všechny firmy, které někde kopou, budou mít opravy zanesené v jednom softwaru, aby se jednotlivé uzavírky koordinovaly. Nejde totiž jen o opravy silnic, ale i o to, že občas někam přijdou plynaři, elektrikáři… Najednou máme v jedné části Prahy rozkopané něco, kousek vedle něco jiného a není to zkoordinováno. Tohle chci zlepšit.

Nislerová: Co se týče koordinace oprav, jsou dva typy: náhodná oprava, kdy se stane nějaká havárie, a plánovaná. Za mě je to taky něco, co se dá prověřit a ještě zlepšit. Vím, že Zdeněk Hřib navrhoval na zastupitelstvu audit celého procesu, protože koordinace, uzavírky a opravy plánuje státní správa. Pořád stejní lidé, kterým se to povedlo velmi dobře třeba u rekonstrukce Barrandovského mostu nebo u toho, že se otevřela tramvajová trať na Muzeu o půl roku dřív. Není to tak, že se každý projekt v Praze zpozdí a všechno je strašné. Ale souhlasím s panem Portlíkem, že by bylo fajn se na celý proces podívat.

Proč jste to ale nevyřešili už dávno?

Nislerová: Protože je hrozně moc, asi třicet, městských společností. Samozřejmě ne všechny jsou zodpovědné za to rozkopávání, těch je třeba pět. A pak máte další soukromé společnosti, které například přijedou položit optický kabel. Koordinovat to je náročná věc. Ale ano, je to něco, co bychom měli v Praze zvládnout lépe.

Nepil: My jsme na zastupitelstvu navrhovali třiadvacetkrát nějaké dopravní téma, z toho desetkrát zřízení něčeho, čemu se říká koordinátor uzavírek. Ani jednou to koalice nepodpořila. Podařilo se to prosadit před dvěma třemi měsíci, ale od té doby se nic nestalo. Nic v tom neudělali, je to prázdné usnesení, které se schválilo na zastupitelstvu, ale nebylo naplněné. Já chápu, že se opravovat musí, ale absurdity, kdy opravujete jednu ulici a rozkopete i objízdnou trasu, po Praze vidíme hrozně moc často. Lidi to štve. Když se tady bavíme o tom, že jsou někde rozkopané chodníky, tak třeba v Kaprově ulici se vyměnila dlažba za poslední čtyři roky asi čtyřikrát nebo pětkrát. Ale u nás na sídlišti v Bohnicích jsou chodníky snad ze 70. let. Jak je tohle možné? Město kašle na sídliště, periferie a investuje pořád jenom do centra. Přitom třetina lidí žije na sídlištích.

Přejděme k pomalé stavbě bytů v Praze. Pane Hlaváčku, vy stojíte za vznikem Pražské developerské společnosti, která za šest let fungování získala jediné stavební povolení. Není to málo?

Hlaváček: Jsem za tuhle otázku hrozně vděčný, protože přesně tady v Echu můžu nalistovat článek o tom, jak příprava projektů trvá osm až dvanáct let a developeři naříkají, jak je to těžké. A teď říkáte, že šest let je strašně dlouho.

Ale projektů jste rozjeli desítky, zdaleka ne všechny jsou přece tak velké, abyste za těch šest let získali stavební povolení na jediný...

Hlaváček: Ta společnost spravuje pozemky, nedělá jenom projekty, ale organizuje společně s námi i změny územního plánu, které byly vloženy do metropolitního plánu, čímž jsme zhodnotili pozemky a máme o nich celkový přehled. Projekty jsou v různé fázi přípravy, jde zhruba o těch 8000 bytů a máme představovat dalších 8000. To je na příspěvkovou organizaci města obrovský výkon. Je to lepší než pozemky rozprodávat. Řeknu vám příklad, kdy se v roce 2007 prodaly pozemky na Rohanu (Rohanském ostrově – pozn. red.). A první dům tam soukromý sektor postavil v roce 2021. Spočítejte si, kolik to je let.

Nepil: Všichni pláčou, jak to hrozně dlouho trvá, ale když byla teď ve sněmovně novela stavebního zákona, která opravdu dává šanci udělat revoluci ve stavebnictví, tak jste ji nepodpořili. Sáhněte si do vlastního svědomí, kdo to tady zdržuje. A Pražskou developerskou společnost bych rád zreformoval, dal jí nový směr, zahájil spolupráci se soukromým sektorem. Spoléháme se ze sta procent na městskou výstavbu, ale je přece třeba zvolit nějakou rozumnou kombinaci.

Scheinherr: Byty rozhodně potřebujeme, ale kdybychom tímhle tempem připravovali dopravní infrastrukturu, tak dneska nestavíme ani metro D, nemáme postavený Dvorecký most ani Štvanickou lávku. Celý Dvorecký most jsme zvládli naprojektovat, získat povolení a zahájit stavbu za čtyři roky. A tady máme za šest let první povolení na 22 bytů, to je hrozně málo. Pražská developerská se musí zaměřit pouze na výstavbu bytů a můžeme využít i třeba know-how developerů nebo stavitelů a byty klidně nakupovat.

Hlaváček: Na Radkovi Nepilovi mě trochu mrzí, že mi vkládá do úst, že mám něco proti soukromému sektoru. Uzavřeli jsme 29 smluv se soukromým sektorem, v nichž je 40 tisíc bytů. Jsem v tom průkopník, Radku. A prosím tě, Adame, ostrá práce na Dvoreckém mostu trvala tři volební období a předtím další dvě volební období zabrala ideová práce. Neříkej nepravdy.

Scheinherr: Ale netrvala. V roce 2018 jsme měli hotovou architektonickou soutěž, na základě ní se začalo projektovat. V roce 2022 jsme měli stavební povolení a začalo se stavět.

Hlaváček: Ale předtím se dělala změna územního plánu. I kdybychom to strašně zkrátili, tak to trvalo devět let.

Nislerová: Když tady byla řeč o Pražské developerské společnosti, tak by mě, pane Portlíku, zajímalo, jestli má být cílem, aby postavené byty byly výhradně města, nebo budou aspoň navždy s regulovaným nájemným?

Portlík: Nemyslím si, že je nutné, aby tam bylo sto procent města. Za sebe jsem rád, že proběhla privatizace, paní Nislerová. Že je 70 procent Pražanů vlastníky nemovitostí, že nemáme žádná ghetta a no-go zóny. Praha má mít svůj bytový fond, má být připravená, ale že by se měla vracet do doby komunismu, kdy bude vlastnit všechno, to už jsme tady měli. A jinak vám musím říct, že jsem si třeba vyzkoušel, jestli je možné zvládnout postavit školu do dvou let od získání pozemku. A minulý týden se to povedlo, zvládnout se to dá.

Nislerová: Vy mě neslyšíte. Já se tady nevracím do komunismu, jsem ráda, že privatizace proběhla.

Nepil: Fakt?

Nislerová: Ano. Díváte se na moje videa, na pirátský program?

Nepil: Na vaše videa se nekoukám, podívám se. Ale když si vzpomenu na rétoriku zejména Pirátů z roku 2014, 2018, jak masivně kritizovali privatizaci v 90. letech, tak asi trpíte nějakou kolektivní amnézií.

Nislerová: Nám nevadí privatizace. Nám jde o férovou tržní ekonomiku. Pokud Berlín a Vídeň mohou nějakým způsobem kontrolovat 20 procent městských bytů a Praha čtyři procenta, tak proč je tady asi bytová krize? Proč tady rostou nájmy a ceny bytů nejvíc v celé Evropě? Je to i tím, že nemáme dostatečně velký městský bytový fond. Vidím, že na tomto se s panem Portlíkem neshodneme.

Portlík: Asi znáte termín cenová elasticita nabídkové, poptávkové křivky, včetně ceny.

Nislerová: Mám vystudovanou ekonomii, nebojte.

Portlík: Výborně. Tak když už o tom mluvíte, je potřeba říct, že největší problém z hlediska bytů je, že se v Praze málo staví. Pokud to srovnáte s jinými městy, jako je třeba Varšava, a bohužel začíná růst i Budapešť, největší komplikace nám dělá množství regulací.

Pane Portlíku, když vidím vaše rozepře s Terezou Nislerovou, jsou vám blíž Piráti, nebo ANO?

Portlík: To je dost složité. Z jedné strany ANO chce brát Praze peníze. Z druhé strany nemám pocit, že jsme se s Piráty někam pohnuli. Takže se na to nedá jednoznačně odpovědět. Bavíme se o spolupráci hlavně s hnutím STAN.

A koalici s ANO, která byla léta pro pražskou ODS vyloučená, si představit umíte?

Portlík: Nevím, jak dopadnou volby. Budu se snažit vybírat si lidi podle toho, co umějí. O Pirátech musím říct, že oni měli podmínku mít dopravu, jinak by koalice nebyla. Já z toho řešení čtyři roky zpátky nadšený nejsem. Neumím si představit, že se to dalo poskládat jakkoliv jinak, proto si Piráti taky tu podmínku dali, ale stejnou chybu bych opakovat nechtěl.

Paní Nislerová, vy byste chtěla pokračovat ve stávající koalici?

Nislerová: Já mám ráda jasnou komunikaci, a ne vyhýbání, lavírování, takže jednoznačně říkám, že za mě vidím ideovou shodu a pro město nejlepší koalici Piráti, STAN a Praha sobě. Pokud to nebude možné, jsme otevřeni i dalším koaličním partnerům. Rovnou vylučujeme povolební koalici s ANO, protože tam bychom se v prioritách opravdu neshodli. A co se týče pana Portlíka, je to varianta B. Ale zvládli bychom se domluvit. Věřím, že on úplně nekontroluje každý příspěvek na jeho sítích. Třeba to, že u ekonomky s mezinárodním rozhledem, která je demokratka a říká naprosto běžné věci jako na Západě, se pan Portlík nechá natočit, jak jí třešně a pouští si Internacionálu, je chyba jeho komunikačního týmu.

Portlík: Když paní Nislerová říká, že má ráda tu jasnou komunikaci, tak jenom připomenu, že pro Deník N koalici s ANO nevyloučila.

Nislerová: To bylo v únoru. Piráti jsou na politické mapě dlouho, tak snad už víte, že jsme transparentní a schvalujeme si vždycky povolební strategii, o které hlasují všichni piráti v Praze. Ta byla v srpnu odhlasována a je v ní jasně napsané, že s ANO ne.

Scheinherr: My vylučujeme koalici tady s kolegou Nepilem, s ANO, protože u vlády drží extremisty, což je SPD, a Motoristy.

Proč se má celostátní úroveň propisovat do sestavování pražské koalice?

Scheinherr: Protože jsme hlavní město a Andrej Babiš by chtěl Prahu jako další kořist. A překvapuje mě od Tomáše Portlíka tohle divadlo, protože všichni víme, že Bohuslav Svoboda, náš současný primátor z ODS, měl být zvolen hlasy ANO. Nevyšlo to pouze o jeden hlas, dlouhodobá blízkost tam je.

Portlík: Poprosím kolegu Scheinherra, ať si tyto manipulativní metody schová. Připomenu mu, že Jan Čižinský (současný místopředseda Prahy sobě – pozn. red.) v letech 2014 až 2018 velmi spokojeně s ANO vládl. A když už o něčem mluvíte, nebylo to o jeden hlas, podívejte se pořádně, my jsme se nedohodli jako klub, jasně jsme to dali najevo. Zeptejte se Jiřího Pospíšila, když už v tom nemáte rozhled.

Scheinherr: Praha sobě pod vedením Adama Scheinherra nikdy nespolupracovala s ANO, a to ani v žádné městské části. Ani pod vedením Jana Čižinského.

Portlík: Byla s ním přímo v koalici.

Scheinherr: Prosím vás, Praha sobě vznikla v roce 2018. Pan Čižinský byl předtím členem koalice KDU-ČSL, STAN a Zelených, tehdy se spolupracovalo s ANO. Ale za mě nikdy. Tomáši, ty tu spolupráci jasně naznačuješ, tak to můžeš říct voličům na rovinu.

Pane Nepile, jaká je optimální koalice pro ANO?

Nepil: Hele, tohle podle mě lidi vůbec nezajímá.

Ale no tak.

Nepil: Ne, ne, já si myslím, že je to opravdu nezajímá. A nezajímají je tyhle hádky, kdo s kým. Na konci lidi řeší ty praktické problémy ve městě. Jestli mají rozbitý chodník, a je jedno, jestli jim ho opraví Pirát, ODS, nebo kolega Scheinherr. Tady se všichni předhánějí, jak s námi nebudou spolupracovat, jako bychom byli špinaví, je to úsměvné. My máme nějaký program, priority, a s kým najdeme na jejich naplňování největší shodu, s tím se domluvíme.

Nislerová: Ráda bych dodala, že pan Havlíček napsal, že by se oběsil, kdyby musel spolupracovat s Piráty. Takže i ANO se ohání tím, s kým spolupracovat nechce.

Nepil: Tak máme jednu výjimku – a to je pan Hřib, protože se Zdeňkem Hřibem se nedá spolupracovat vůbec na ničem. Užili jsme si ho na pražském zastupitelstvu a teď si ho užívají ve sněmovně. Ale Piráti spolupráci s námi vyloučili, tak se o ní stejně nemusíme bavit.

Hlaváček: Myslím si, že nejpravděpodobnější koaliční jednání je se SPOLU, Piráty a s Prahou sobě. U Adama je mi strašně líto, že v boji za lepší město používá nepravdy, ale to je na něm. A u ANO se obávám, že limit bude celostátní politika, protože se řítíme do strašných rozhodnutí. Budeme mít obrovskou nemocnici na Vinohradech, kam se nedá přijet ani autem, natož hasicím vozem. Máme obrovský deficit. A ta témata z okruhu pana premiéra, že je potřeba obrat Prahu, mi prostě hlava nebere.