PROJEV TOPOLÁNKA

„Možná už jsme za bodem zlomu,“ varoval Topolánek evropské konzervativce

PROJEV TOPOLÁNKA
„Možná už jsme za bodem zlomu,“ varoval Topolánek evropské konzervativce

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Evropská unie potřebuje zásadní reformu, návrat ke svobodnému trhu a omezení regulací. Jinak jí podle bývalého českého premiéra Mirka Topolánka hrozí další hospodářský úpadek, který může ohrozit i samotnou evropskou civilizaci. Topolánek to ve čtvrtek řekl na slavnostní večeři evropských konzervativců a reformistů (ECR) v pražském hotelu Fairmont Golden Prague, kde vystoupil jako hlavní host večera. Setkání ECR se v Praze konalo po 17 letech. Před desítkami europoslanců někdejší šéf kabinetu připomněl, že stál u samotného zrodu konzervativního evropského hnutí, zároveň však otevřeně přiznal, že jeho původní reformní ambice zůstaly z velké části nenaplněny.

„Co jsme změnili? Jaké reformní kroky jsme prosadili? Upřímně řečeno, mnoho toho nebylo,“ prohlásil Topolánek před zástupci frakce, jejíž založení v roce 2009 pomáhal připravovat. Ve svém obsáhlém projevu se vrátil k počátkům evropských konzervativců, jejich programu i vlastnímu tehdejšímu působení v čele ODS. Připomněl zejména Pražskou výzvu z 10. července 2003, kterou podepsal společně s představiteli britských konzervativců a polské strany Právo a spravedlnost. Historicky tato schůzka položila ideový základ spolupráce. Topolánek připomněl i Pražskou deklaraci z března 2009, která na výzvu o 6 let později navázala a stala se zakládajícím manifestem ECR. Dokument stavěl proti sobě dvě možné podoby evropské integrace: centralizovaný federální stát a partnerství suverénních zemí založené na společném trhu, svobodném obchodě a spolupráci v oblastech společného zájmu.

Podle Topolánka tehdy konzervativci správně pojmenovali problémy evropské integrace, nepodařilo se jim však prosadit odpovídající změny. Připomněl proto vlastní projev z roku 2007, v němž varoval před přebujelou byrokracií, regulacemi a oslabováním ekonomické svobody. „Už před dvaceti lety jsem říkal, že pokud nezměníme dnešní trendy, budeme za několik desetiletí relativně chudí,“ uvedl. Následně prohlásil, že se podle jeho hodnocení tehdejší obavy naplnily a současná geopolitická situace evropské problémy ještě prohlubuje.

Evropa na cestě k úpadku

Topolánek ve svém vystoupení popsal sedm oblastí, v nichž podle něj evropské státy ztrácejí svobodu nebo schopnost samostatně rozhodovat. Vedle občanských a individuálních svobod jmenoval ekonomiku, energetiku, obranu, informační prostor a fungování tržního hospodářství. Jeho kritika mířila především na rostoucí úlohu státu a evropských institucí při regulaci podnikání i každodenního života občanů. Bývalý premiér se domnívá, že snaha o stále rozsáhlejší sjednocování pravidel oslabuje právě ty hodnoty, na kterých podle něj stojí evropská prosperita. „Svoboda je přece hlavní evropskou hodnotou. Právě jí má evropská integrace sloužit. Přitom se ale svoboda stává obětí sjednocování,“ připomněl.

V kritice evropské hospodářské politiky se zaměřil také na dotace, přerozdělování a klimatické regulace. Podle něj se Evropa stále více vzdaluje zásadám tržní konkurence a přenechává hospodářskou iniciativu jiným částem světa, především Asii. Zvláštní pozornost věnoval německé ekonomice, na níž je český průmysl silně závislý. Její dosavadní hospodářský model podle Topolánka těžil mimo jiné z dostupných ruských surovin a rozsáhlého odbytu v Číně. Tyto předpoklady se však podle něj zásadně změnily, zatímco evropská hospodářská a klimatická politika na novou situaci reaguje nedostatečně. „Možná už jsme překročili pomyslný bod zlomu,“ varoval v závěru projevu. Připustil přitom možnost, že některé dosavadní změny budou obtížně vratné.

Varování před Ruskem

Výraznou část projevu Topolánek věnoval energetice. Dlouhodobě prosazuje diverzifikaci energetických zdrojů a kritizuje rychlost některých kroků evropské klimatické politiky. V Praze znovu upozornil na potřebu respektovat technické možnosti energetiky a investiční cykly. Přechod k obnovitelným zdrojům přirovnal k situaci člověka, který vyskočí z letadla bez padáku a spoléhá na to, že mu jej někdo během pádu teprve vynalezne a doručí. Expremiér současně zdůraznil, že nepopírá existenci klimatické změny. Podle svého vystoupení však upřednostňuje postupné změny chování firem a domácností prostřednictvím ekonomických nástrojů, péči o krajinu a ochranu vodních zdrojů před rozsáhlými administrativními zásahy.

Ostře kritizoval také politické směřování evropských institucí a velkých korporací. Rozvoj systému dotací, klimatických pravidel a podmínek ESG označil za projev toho, co nazývá „korporátním socialismem“. Podle jeho názoru tak některé společnosti získávají výhody díky přizpůsobení se politickým prioritám namísto úspěchu v otevřené konkurenci. Vedle hospodářských témat ale Topolánek významně akcentoval také evropskou bezpečnost. Připomněl vlastní zkušenost se sovětskou okupací Československa a varoval před pokračující agresivní politikou Ruska. Přestože ostře kritizoval fungování Evropské unie, výslovně odmítl myšlenku jejího zničení nebo vystoupení České republiky. „Nikdy jsem nechtěl Evropskou unii zničit, ani z ní vystoupit. Moje země nemá žádnou jinou geopolitickou alternativu,“ prohlásil s odkazem na bezpečnostní situaci ve střední Evropě. Za nezastupitelný pilíř evropské obrany označil NATO. Podle Topolánka lze mír uchovat prostřednictvím věrohodného odstrašení a připravenosti evropských zemí bránit sebe i své spojence.

Navzdory varování před úpadkem Evropy Topolánek zakončil projev výzvou k aktivní politické spolupráci. Europoslance vybídl, aby hledali spojence napříč evropskými zeměmi a nezůstávali pouze u kritiky dosavadního fungování Unie. Zvlášť zdůraznil význam dvou největších členských států. „Hledejte partnery v Německu a Francii,“ řekl konzervativním europoslancům. „Bez těchto dvou zemí se žádné reformy neuskuteční.“ Bývalý předseda ODS zároveň nabádal své posluchače, aby se nebáli prosazovat nepopulární názory a usilovali o konkrétní politické změny. Svůj projev uzavřel heslem, které mělo shrnout jeho představu reformy evropské integrace: „Návrat zpět je jedinou cestou vpřed.“

Topolánek vystoupil při pracovním setkání europarlamentní frakce Evropští konzervativci a reformisté, které Praha hostí od úterý 29. září do pátku 2. října. Čtvrteční večerní program se uskutečnil v hotelu Fairmont Golden Prague. ECR sdružuje konzervativní a reformně orientované europoslance z několika evropských zemí. Mezi její představitele patří také čeští europoslanci ODS Veronika Vrecionová, Alexandr Vondra a Ondřej Krutílek. Spolupředsedy frakce jsou italský europoslanec Nicola Procaccini a polský europoslanec Patryk Jaki. Pracovní program pražského setkání se soustředí na evropskou obranyschopnost v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině, konkurenceschopnost hospodářství, obchod, automobilový průmysl a zemědělství. Součástí jsou také diskuse o české historii a kulturním dědictví. Praha má pro evropské konzervativce zvláštní symbolický význam. Právě zde vznikla v roce 2003 první deklarace, na kterou Topolánek ve svém projevu odkazoval, a v roce 2009 se její principy promítly do základního programu nově vytvořené europarlamentní frakce. Letošní setkání tak nabízí příležitost bilancovat sedmnáct let její existence.

Čtvrteční večer měl i osobní rozměr. Topolánek, který od loňského roku veřejně hovoří o svém boji s rakovinou slinivky a letos v září oznámil, že se mu onemocnění rozšířilo do plic, nechal mezi účastníky večeře rozdat dopis představující jeho nadační fond Štěstí nestačí (Luck Is Not Good Enough). Fond založil letos v květnu s cílem podporovat výzkum a především včasnou diagnostiku rakoviny slinivky. Jde totiž o jedno z nejzávažnějších nádorových onemocnění, které bývá často odhaleno až v pokročilém stadiu, kdy jsou možnosti účinné léčby omezené. Podle amerického Národního onkologického institutu přežívá pět let od stanovení diagnózy přibližně 13 procent pacientů. „My konzervativci vždy myslíme na jednotlivce, nikoliv na masy a anonymní dav,“ uvedl Topolánek v anglicky psaném dopise, v němž své evropské kolegy požádal o podporu. Zdůraznil, že chce pomáhat financovat výzkumné a klinické projekty, propojovat české odborníky se zahraničními pracovišti a umožňovat mladým lékařům a vědcům získávat zkušenosti v zahraničí. „Chci, aby byla rakovina slinivky odhalena včas. Chci, aby pacienti dostali léčbu dostatečně brzy a získali více času. Pro sebe, své děti, vnoučata, přátele. Pro život. Pro kvalitní život,“ napsal expremiér. K dopisu připojil údaje k transparentnímu účtu a QR kód pro zaslání příspěvků.

 

Diskuze k tomuto článku probíhá na partnerském webu Cesta.cz. Zde ji čtete, přispívat a hodnotit můžete po přechodu na Cesta.cz.