Mohla by se u nás zavést siesta? Možná ano. Stále častější vlny extrémních veder mohou v příštích letech výrazně proměnit pracovní i každodenní režim v Česku. Odborníci upozorňují, že zejména zaměstnanci pracující venku nebo v přehřátých provozech budou potřebovat účinnější ochranu. Jedním z možných řešení je posun pracovní doby do ranních hodin, rozdělení práce na dvě směny a delší přestávka během nejteplejší části dne.

Klimatolog Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radim Tolasz pro Echo24 uvedl, že nepředpokládá zavedení jednotné celostátní siesty po vzoru některých středomořských zemí. Podle něj však bude nutné upravit organizaci práce tam, kde vysoké teploty představují zdravotní riziko. „Mnohé činnosti ve venkovním prostředí budeme muset posunout do dřívějších ranních hodin tak, aby mohli pracovníci v poledne a v části odpoledne práci přerušit nebo směny rozdělit na dvě části a přes poledne nepracovat,“ uvedl.

Takové uspořádání by znamenalo, že by zaměstnanci začínali pracovat časně ráno, během největšího horka měli několikahodinovou přestávku a do práce se případně vraceli až později odpoledne. Přineslo by to však také organizační komplikace a zásah do dosavadních životních návyků.

Siesta v jihoevropských zemích, jako je Itálie, Španělsko, Malta nebo Kypr, většinou trvá zhruba dvě až čtyři hodiny. „Byla by to velká změna, ale i v evropských zemích ve Středomoří je siesta běžnou součástí letních dní. Nelze zastavit aktivity všude, ve všech oblastech a navíc je dnes možné vedra zvládat i s technickými opatřeními a činnosti nepřerušovat,“ sdělil klimatolog Tolasz redakci.

Hlavní otázkou je tedy, jak stát a firmy ochrání své pracovníky před extrémními teplotami. „Nic jiného nám v letních měsících nebude zbývat. A pokud jde o činnosti, které nelze přerušit, tak se musíme zamýšlet, jak jim ta vedra zpříjemnit. Naštěstí nemusíme nic vymýšlet, stačí se podívat do zemí, kde s tím mají zkušenosti,“ uvedl klimatolog Tolasz s tím, že určitě není nutné „vyhlašovat nějakou národní siestu“.

Pracovní režim inspirovaný jižní Evropou se v posledních letech diskutuje také v sousedním Německu. Tamní lékaři upozorňovali, že vysoké teploty zhoršují soustředění, produktivitu i zdravotní stav zaměstnanců. Šéf Spolkového svazu lékařů německých zdravotnických zařízení Johannes Niessen navrhoval, aby lidé v horkých dnech vstávali dříve, největší část práce zvládli ráno a kolem poledne aktivitu výrazně omezili.

Podle lékařů tedy dává smysl natáhnout se na kanape a odpočívat v době, kdy je přes den největší horko. Zavedení delší polední přestávky by však muselo být výsledkem dohody mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Ne všechny provozy lze přerušit a ne všichni pracovníci mají možnost pracovat z domova nebo si směnu rozdělit.

Na rostoucí vliv klimatických změn na bezpečnost práce upozorňuje také Výzkumný institut práce a sociálních věcí (RILSA). Podle studie evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci bude nutné v příštích deseti až 25 letech měnit pracovní dobu, vybavení pracovišť, používané materiály, technologie i ochranné pomůcky.

„V důsledku změny klimatu jsou extrémní vedra stále častější a intenzivnější. Opakované vlny veder, které letos v létě zasáhly celou Evropu, poukazují na rostoucí rizika pro pracovníky. Vysoké teploty na pracovišti ovlivňují bezpečnost, zdraví a produktivitu, zejména u osob pracujících venku nebo v horkém vnitřním prostředí,“ uvedl web institutu.

Vysoké teploty zvyšují riziko nemocí z horka, úrazů a vyčerpání. Při fyzické práci se tělo zahřívá ještě více a člověk může rychleji ztrácet tekutiny. Horko zároveň zhoršuje soustředění, zpomaluje reakce a zvyšuje pravděpodobnost chyby. Situaci může komplikovat také nedostatečný odpočinek. Pokud se byty během noci neochladí, pracovníci nastupují do zaměstnání unavení a jejich schopnost zvládat fyzickou nebo psychicky náročnou práci klesá.

Nejvíce ohroženi jsou zaměstnanci ve stavebnictví, zemědělství, dopravě a horkých průmyslových provozech. Riziku jsou vystaveni také hasiči, policisté, zdravotníci a další lidé, kteří musí zasahovat venku bez ohledu na počasí.