Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa stáhnout část vojáků z Německa znamená pro Berlín i celou Evropu ztrátu klíčového odstrašujícího prostředku proti Rusku. Plánované rozmístění amerických střel s plochou dráhou letu Tomahawk se totiž neuskuteční, což je reakce na německou kritiku amerického vojenského tažení v Íránu. Otevřela se tak nebezpečná trhlina v evropské bezpečnosti, kterou státy NATO nebudou schopny v dohledné době zacelit, informuje server Politico.

Spojené státy původně slíbily do Evropy dodat zbraně dlouhého doletu, které by vyrovnaly hrozbu ruských balistických raket Iskander umístěných v kaliningradské exklávě. Nyní však Washington plánuje stáhnout pět tisíc vojáků, a to včetně specializované jednotky, jež měla střely obsluhovat, tvrdí Politico s odkazem na své zdroje. Důvodem je postoj německého kancléře Friedricha Merze, který zpochybnil americkou válku proti Íránu. „Rozhodnutí americké vlády nakonec neumístit řízené střely do Německa je nebezpečné. Vytváří to mezeru v odstrašování NATO vůči Rusku,“ uvedl vysoký představitel vládní SPD Metin Hakverdi. Sám Merz o víkendu připustil, že v současnosti objektivně neexistuje možnost, jak tyto zbraňové systémy od USA získat.

Evropa v tuto chvíli nedisponuje žádnou adekvátní náhradou, jež by se mohla rovnat doletu zhruba 1 600 kilometrů, který nabízejí americké Tomahawky. Německo zvažuje jako bezprostřední alternativu modernizaci vlastních střel Taurus na verzi Neo, čímž by se jejich dosah zvýšil na přibližně tisíc kilometrů. Mluvčí německého ministerstva obrany Mitko Müller potvrdil, že modernizace již probíhá. Analytik Fabian Hoffmann z Oslo Nuclear Project však upozorňuje, že tyto vylepšené střely budou k dispozici až po roce 2030.

Další možností by byl přímý nákup amerických systémů, o který německý ministr obrany Boris Pistorius požádal americký protějšek již v loňském roce. Odborníci se k této variantě ale staví skepticky. Nico Lange, ředitel Institutu pro analýzu rizik a mezinárodní bezpečnost, varuje před spoléháním se na americké dodávky v době, kdy jsou zásoby Washingtonu silně vyčerpané právě probíhajícím konfliktem v Íránu a jakýkoli nákup by z tohoto důvodu nedoporučoval. Dlouhodobým řešením by tak mohl být celoevropský program vývoje raket s doletem přes 2 000 kilometrů (European Long Range Strike Approach), jehož nasazení do výzbroje se však neočekává dříve než ve třicátých letech.