Možnosti obecného dobra

Minule jsme se tu věnovali dvěma knihám zabývajícím se geopolitickou situací. Lákal jsem vás, abyste se v knihkupectvích sháněli po novém Marku Galeottim a především po knize finského prezidenta Alexandera Stubba Trojúhelník moci. Dnes se podíváme na to, které z novinek věnovaných ekonomii stojí za přečtení. U takových publikací čtenář tak nějak očekává, že to budou pořádné bichle. První z nich tuto podmínku splňuje dokonale – Ekonomie pro obecné dobro, kterou právě vydalo nakladatelství Argo, má poctivých šest set stran. Napsal ji francouzský ekonom Jean Tirole, držitel sedmi čestných doktorátů, jenž podle statistiky IDEAS/RePEc patří kvalitou svých výzkumných prací i počtem citací k současné světové ekonomické špičce. To, že je zároveň laureátem Nobelovy ceny za ekonomii (za analýzu tržní síly a regulace, zejména v odvětvích ovládaných malým počtem velkých a silných firem), berme jako samozřejmost.

Tirole se ve své práci zabývá teorií her, mezinárodními financemi, ekonomií průmyslu a bankovnictvím. Má za to, že ekonomie může pomoci uskutečňovat společné dobro, pokud ekonomové opustí své obvyklé role: psaní odborných článků do vědeckých časopisů, které čtou jen jejich kolegové, nebo pronášení zjednodušených pouček v televizních debatách, jež už veřejnost i politici znají nazpaměť. A sám jde v této knize příkladem. Vystupuje z role akademického ekonoma a věnuje se široké škále témat, která ovlivňují náš každodenní život i budoucnost: klimatické změně, nezaměstnanosti, světovému finančnímu řádu po velké krizi v roce 2008, digitální revoluci, inovacím, právu na soukromí nebo hledání správné rovnováhy mezi trhem a regulací. Vysvětluje příčiny palčivých společenských problémů, kriticky se vyrovnává s převládajícími ekonomickými teoriemi a vyvrací některé zažité představy o ekonomii. Zároveň odmítá přežité a pro současnou složitou dobu již nedostačující dělení na pravici a levici nebo na stát a trh. Někteří čtenáři na Goodreads nešetří nadšením. Jeden dokonce ve své pětihvězdičkové recenzi označuje závěrečnou část věnovanou průmyslu, digitalizaci, inovacím a regulaci za „vážného kandidáta na nejlepších 130 stran, jaké kdy četl“.

Jean Tirole: Ekonomie pro obecné dobro, přeložil Petr Kaiser, nakladatelství Argo, 620 str.

Malé velké ekonomické dějiny

O poznání menší rozsah má kniha Andrewa Leigha, a to se přitom jmenuje Velké ekonomické dějiny. Jde však o jejich značně zestručněnou verzi. „Pokud byste si měli přečíst jen jedinou knihu o ekonomických dějinách, měla by to být tato,“ dočteme se na obálce. To je odvážné tvrzení. Stejně sebevědomý je i pokus vyprávět příběh o tom, jak se ekonomika vyvíjela od pravěku až po současnost a jak přitom formovala světové dějiny. Andrew Leigh je australský ekonom a politik, doktorát z veřejné politiky získal na Harvardově univerzitě a před vstupem do politiky působil jako profesor ekonomie. Od roku 2010 zasedá za labouristy v australském parlamentu. Je tedy řekněme větší praktik než Jean Tirole, ekonomiku nejen zkoumá a vysvětluje, ale přímo se podílí na hospodářské politice své země. A právě proto je možná i o něco méně naivní, pokud jde o víru v obecné dobro.

Leigh vysvětluje fungování ekonomiky skutečně od samého začátku. U knihy o pouhých dvě stě stranách je jistě odvážné začít už u pravěkých lidí. Historický exkurz je kvůli tomu hlavně zpočátku poněkud úmorný. Dnešní čtenář se přece jen chce dozvědět i nějaké pronikavější myšlenky a nepřipadat si jako na doučování ve škole. Čím víc se ale blížíme současnosti, tím je kniha zajímavější. Leigh dokáže ekonomické proměny ilustrovat klidně i na obyčejném světle. Píše třeba, jak si na přelomu 18. a 19. století musel člověk odpracovat zhruba pět hodin, aby si mohl dovolit množství světla odpovídající dnešní hodině svícení žárovkou. Nyní si na stejnou hodinu světla vyděláme během několika sekund. Právě na podobných drobných, ale výmluvných příkladech Leigh své vyprávění staví. Vlastně je to kniha bonmotů a krátkých historek: Proč Afrika nekolonizovala Evropu? Proč Spojenci vyhráli druhou světovou válku? Jak vlastnická práva ovlivnila prudký hospodářský růst v 80. letech? Jak by změna klimatu mohla ohrozit naši budoucí prosperitu? Takže na rozdíl od hutného svazku Jeana Tirolea si tímhle můžete krátit čas klidně i v tramvaji.

Andrew Leigh: Velké ekonomické dějiny, přeložil Petr Holčák, nakladatelství Dokořán, 232 str.