Finský prezident Alexander Stubb během své návštěvy Prahy poskytl rozhovor pro ČT, v němž se ostře vymezil vůči Rusku a zároveň uklidňoval obavy z možného rozšíření války na další evropské státy. Podle Stubba ruská agrese na Ukrajině selhala a Moskva nemá kapacity na útok proti členským zemím NATO, včetně Pobaltí.

„Bez bezpečnosti nemáte blahobyt,“ zdůraznil finský prezident a zopakoval, že Evropa musí výrazně posílit své obranné schopnosti. Vyšší výdaje na armádu podle něj nejsou otázkou politické volby, ale nutnosti. Rusko totiž bude představovat bezpečnostní hrozbu i po skončení války na Ukrajině.

Zároveň ale odmítl alarmistické scénáře o bezprostředním ruském útoku na alianční území. „Rusko nebude testovat článek 5,“ uvedl Stubb s tím, že průběh války na Ukrajině ukazuje limity ruské armády. Připomněl, že zatímco Sovětský svaz během druhé světové války postoupil do Berlína během několika let, současné Rusko za více než čtyři roky bojů na Ukrajině dosáhlo jen minimálních územních zisků.

Podle Stubba je ruská operace na Ukrajině „absolutním a strategickým neúspěchem“. Moskva podle něj nedosáhla žádného ze svých hlavních cílů – Ukrajinu nepřiblížila ke své sféře vlivu, nezabránila rozšiřování NATO a naopak přiměla evropské státy k růstu obranných výdajů.

Z těchto důvodů považuje finský prezident obavy z útoku na pobaltské státy za přehnané. „Ne, na Pobaltí nezaútočí,“ řekl jednoznačně. Stejně tak odmítl, že by se Rusko chystalo napadnout Finsko nebo jiné evropské země.

Stubb zároveň poukázal na sílu finské obrany a vysokou připravenost společnosti. Finsko podle něj disponuje jednou z nejsilnějších armád v Evropě a dlouhodobě sází na schopnost bránit se i bez vnější pomoci. Klíčová je podle něj i ochota obyvatelstva – zhruba 80 procent Finů je připraveno svou zemi bránit.

V rozhovoru se věnoval i širšímu směřování Evropy. Podpořil hlubší integraci Evropské unie, včetně posílení obranné spolupráce, a vyslovil se pro další rozšíření Unie, mimo jiné o země západního Balkánu či Ukrajinu. Podle něj jde o strategické rozhodnutí, pro které však existuje jen omezené časové okno v řádu několika let.