Evropský parlament (EP) v úterý udělal další krok ke změně fungování emisních povolenek. Podstatné ovšem je, že nejde o žádné zrušení systému, ani o jeho zásadní reformu. U již fungujících povolenek ETS1 europoslanci rozhodovali především o tom, kolik povolenek si má Unie ponechat v rezervě pro případ budoucího nedostatku. U nového systému ETS2, který má od roku 2028 zdražit fosilní paliva používaná v dopravě a domácnostech, pak EP posvětil silnější pojistku proti prudkému růstu ceny. Úterní rozhodnutí u obou systémů ukazuje stejný posun: EU stále více vytváří rezervy a cenové pojistky, aby příliš drahé povolenky samy nezačaly ohrožovat průmysl a spotřebitele.

U systému ETS1, který dnes dopadá především na elektrárny a průmysl, existuje takzvaná rezerva tržní stability. Když je povolenek na trhu příliš mnoho, část se z trhu stáhne. Pokud se jich ale v rezervě nahromadí příliš, přebytek se definitivně ruší. Dnes může v rezervě zůstat 400 milionů povolenek. Evropská komise navrhla pravidlo zásadně změnit: povolenky už vůbec automaticky nerušit. Zůstaly by uložené v rezervě a Unie by je mohla v budoucnu použít v případě nedostatku a prudkého růstu ceny. Europarlament ale v úterý zvolil kompromis. Povolenky se mají dál rušit, ale až ve chvíli, kdy jich v rezervě bude více než 650 milionů.

Oproti současnosti tak může EU držet o 250 milionů povolenek větší zásobu. Neznamená to tedy, že se nyní 250 milionů povolenek objeví na trhu a cena okamžitě klesne. Důležité ale je, že nebudou zničeny a v případě budoucího nedostatku je bude možné využít. Čím větší takový zásobník EU má, tím větší má teoreticky možnost tlumit cenové výkyvy. Návrh Komise by šel ještě dál. Pokud by se přebytečné povolenky přestaly rušit úplně, mohla by být budoucí rezerva ještě větší. Parlament tedy systém změkčuje proti dnešnímu stavu, ale méně, než navrhovala Komise. Ani tato změna ale ještě není hotová, europarlament nyní bude o výsledné podobě jednat s členskými státy.

Čeští europoslanci Ondřej Knotek (ANO) a Ondřej Krutílek (ODS) přitom výsledek kritizují právě proto, že podle nich mohl Parlament přijmout původní, výraznější návrh Komise. „Jednoznačně ne,“ odpověděl Knotek Echu na otázku, zda je parlamentní kompromis dostatečný pro snížení rizika vysokých cen. Ani návrh Komise by podle něj nebyl konečným řešením, byl by ale účinnější. „Mohli jsme mít účinnější kosmetickou úpravu,“ uvedl. Podobně hodnotí výsledek i Krutílek. „Komisi jsme vyzývali, ať udělá něco s tržní rezervou, a ona přišla s velmi dobrým návrhem. Dnešní hlasování ale dopadlo špatně kvůli politikaření největší skupiny EPP, takže prostor pro snižování ceny povolenek nebude tak velký,“ řekl deníku Echo. „Obrazně řečeno, házet nespotřebované povolenky do koše je hloupost,“ míní Krutílek. Knotek zase kritizoval české europoslance KDU-ČSL, TOP 09 a STAN, kteří podle něj v rámci Evropské lidové strany podlehli tlaku německých kolegů a hlasovali proti českým zájmům.

Právě europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09), který v Evropském parlamentu působí ve frakci EPP, ale význam sporu o velikost rezervy vidí výrazně jinak. „Mám za to, že mechanismus odčerpávání systémově vzniklého přebytku povolenek a jejich eventuálního rušení je některými lidmi velmi nadhodnocován,“ uvedl pro Echo. Kompromis Parlamentu podle něj proti současnému stavu naopak vytváří větší „palební sílu“ pro zásah na trhu a praktický rozdíl mezi ním a původním návrhem Komise bude podle jeho názoru „velmi malý“. Pro cenu povolenky jsou podle Niedermayera důležitější jiné faktory. Krátkodobě například vnější energetické šoky, střednědobě pak především rychlost, s jakou budou firmy skutečně snižovat emise.

Hlavní bude podzim

Ale co je nejdůležitější, nejde o velkou revizi ETS1, kterou Komise předložila letos v červenci. Ta se totiž bude naplno projednávat teprve na podzim. Právě tam se bude rozhodovat o dlouhodobé podobě systému po roce 2030, tempu ubývání povolenek, ochraně evropského průmyslu, bezplatných povolenkách a dalších mechanismech proti příliš vysokým cenám. Úterní hlasování o 650 milionech je tedy jen předkrm, omezený zásah předtím, než se letos na podzim bude odehrávat skutečný politický souboj o ETS1.

Právě při něm chtějí oba čeští europoslanci usilovat o podstatně větší zásah. Knotek uvedl, že další postup bude koordinovat s českou vládou, energeticky náročným průmyslem a energetikou. „Naším cílem bude dosáhnout co největší změny,“ řekl. Krutílek zdůraznil, že ETS1 je potřeba upravit tak, aby Evropa „nevytvářela potenciální ekonomickou krizi“ a zachovala konkurenceschopnost průmyslu. Za důležité označil také zachování výnosů z povolenek pro Českou republiku, především peněz směřujících do Modernizačního fondu. Niedermayer naproti tomu skutečný cenový strop odmítá. „Cenový strop, který by měl faktickou relevanci, by logiku systému ETS, který dle mého soudu funguje velmi dobře, zásadně narušil, a proto ho nepodporuji,“ řekl Echu. Podle něj musí být v systému pevně určena buď kvantita povolenek, nebo jejich cena, nikoliv obojí. Při velké revizi naopak připouští změnu trajektorie množství vydávaných povolenek v návaznosti na nový klimatický cíl pro rok 2040 a také delší poskytování bezplatných povolenek průmyslu. Ty by ale podle něj měly být podmíněny konkrétními závazky firem k dekarbonizaci.

ETS2 se neruší

Rozdílná situace je u ETS2. Nový systém má od roku 2028 zahrnout emise z paliv používaných v silniční dopravě a při vytápění budov. Povolenky nebudou kupovat přímo domácnosti nebo řidiči, ale dodavatelé benzinu, nafty, plynu či uhlí, náklady však mohou promítnout do konečných cen. Tady už Evropský parlament v úterý potvrdil kompromis, kterého dosáhl s členskými státy v červnu, přičemž hlavní změnou je posílení cenové pojistky. Pokud cena povolenky překročí referenční hodnotu 45 eur za tunu CO2 v cenách roku 2020, má se z rezervy uvolnit 40 milionů povolenek místo dosavadních 20 milionů. Jde tedy o dalších 20 milionů navíc.

Částka 45 eur však není skutečným cenovým stropem. Neplatí, že povolenka nesmí být dražší. Překročení této hranice pouze spustí přísun dalších povolenek na trh, který má cenu stlačit. Pokud by tlak na růst zůstal silný, může se cena držet i nad touto hranicí. Stejným způsobem mechanismus interpretuje i Knotek. „Není to žádná garance,“ řekl Echu. Podle něj bude v prvních letech v rezervě existovat síla působící proti růstu ceny, není ale jisté, zda bude vzhledem k povaze trhu dostatečná k udržení ceny kolem 45 eur. „Spíše bych byl skeptický,“ uvedl. Krutílek je k samotné úpravě rezervy vstřícnější. „Určitě pomůže, přináší efektivnější nástroj pro stlačování ceny povolenek a jako takovou ji vítám,“ řekl. Připomněl také, že právě posílení rezervy ETS2 prosazovala už předchozí vláda Petra Fialy (ODS).

Niedermayer je v hodnocení cenové pojistky daleko optimističtější. Připomíná především, že hranice 45 eur je vyjádřena v cenách roku 2020, nikoliv jako dnešní nominální částka, a že zásah může být během roku zopakován. „Věřím, že kombinace počátečního nadbytku povolenek a tohoto mechanismu přesvědčí účastníky trhu, že nemá smysl proti tomuto limitu spekulovat, a tak se cena pod ním udrží,“ řekl pro Echo. Dlouhodobě však podle něj bude rozhodující především to, zda domácnosti skutečně začnou snižovat spotřebu fosilních paliv a své emise. Pokud ano, může být podle Niedermayera cena i citelně nižší.

Politicky je ale každopádně důležité to, co se nestalo. Systém ETS2 nebyl zrušen, nebyl dále odložen a domácnosti z něj nebyly vyňaty. Evropské instituce nyní prakticky připravují jeho spuštění v roce 2028 a snaží se pouze omezit nebezpečí, že start systému vyvolá prudký cenový šok. To jde proti současnému požadavku české vlády a dalších zemí V4, které chtějí ETS2 odložit ještě za rok 2028. Samotné Česko ani s partnery z V4 to ale nemohou prosadit samy, musely by získat výrazně širší podporu v Radě a změnit už platnou evropskou legislativu. Tomu odpovídá i komentář premiéra Andreje Babiše (ANO) k v úterý europarlamentem schválené úpravě: Je lepší než nic, ale nijak zásadně ničemu nepomůže, míní šéf českého kabinetu.

Zajímavé přitom je, že se v odmítání samotného spuštění ETS2 se shodují europoslanci ANO i ODS, tedy strany zasedající ve frakcích Patrioti pro Evropu a ECR. „Odklad, zrušení či nezavedení. Cokoliv, co půjde,“ uvedl Knotek. Podporuje podle něj smysl i další odklad a následné ponechání rozhodnutí na novém vedení EU po evropských volbách v roce 2029. Krutílek jde obdobným směrem: „Trvám na tom, že by bylo nejlepší mechanismus ETS2 vůbec neuvést k životu. Podporuji tedy nejen odklad, ale usiluji o to, aby systém nebyl zprovozněn.“ Současně však Krutílek zaútočil na Babiše, kterému vytkl, že přes předchozí sliby podle něj pro zastavení ETS2 dosud nic konkrétního neudělal. Právě zde se postoje zástupců ANO i ODS zásadně rozcházejí s Niedermayerem. Europoslanec TOP 09 další odklad ETS2 nepodporuje. „Řada zemí je na zavedení připravena, některé ho zavedly. Pochybuji, že by uvítaly odložení,“ uvedl pro Echo.

Důležitý moment u ETS 2 ovšem přijde v roce 2027 a na začátku roku 2028. Členské státy budou systém připravovat, přičemž aukce povolenek mají začít už v roce 2027 a Komise má před plným spuštěním „dvojky“ fungování systému znovu vyhodnotit. Právě tehdy se může znovu otevřít politický boj o další odklad, skutečný cenový strop nebo jiné změkčení systému. ETS1 je starší systém povolenek, který v současnosti dopadá hlavně na energetiku a velký průmysl. ETS2 je nový paralelní systém pro paliva v dopravě a budovách.