Stát bude moci díky zákonu o regulaci cen pohonných hmot, který tento týden podepsal prezident Petr Pavel, omezovat ceny benzinu a nafty i po konci íránské krize. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) jde o nástroj, jak reagovat, pokud by se část trhu „utrhla“ a chtěla se po skončení vládních opatření rychleji zhojit nastavením přemrštěných cen.

Vláda bude moci v případě mimořádné situace na trhu regulovat svým nařízením ceny pohonných hmot, a to až na 12 měsíců. Nařízení bude moci vydávat opakovaně. Umožní jí to zákon o regulaci cen pohonných hmot, který už vyšel ve sbírce zákonů a který tak vstupuje v účinnost. Zákon vznikl v reakci na rostoucí ceny u čerpacích stanic, které se začaly zvyšovat v důsledku blízkovýchodního konfliktu. Prezident Petr Pavel zákon podepsal v pondělí 11. května. Vláda ho poslancům předložila 13. dubna a požádala o jeho schválení ve stavu legislativní nouze.

Ministryně Schilerová v rozhovoru pro Echo24 řekla, že opatření bude napříště skutečně přijímat vláda, jako je to u energetického zákona. „Kdyby se stropovaly ceny energií, respektive plynu, tak to dělá vláda, což připravil už minulý kabinet, takže nevím, proč byl kolem té naší úpravy tolik povyku. Zákon nyní vstupuje v účinnost. Na vládu chci v pondělí předložit návrh, aby za stejných podmínek vláda přijala dané nařízení. Zákon má zásadní aspekt, že až krize skončí a my opatření uvolníme, tak kdyby se náhodou stalo, že se část trhu utrhne a bude chtít rychleji zhojit a vystřelí ceny kdovíkam, tak my podle tohoto zákona můžeme zasáhnout, což bychom něj nemohli,“ uvedla Schillerová.

Nynější vládní omezení, které oproti původnímu nastavení počítá marže z takzvaného třídenního průměru, zatím podle ní funguje. „Do rozpočtu je dopad zhruba miliarda korun za měsíc. Za první měsíc šlo o zhruba 800 milionů, protože to nebyl celý měsíc, teď zhruba miliarda. Ten dopad tedy není nijak dramatický. Čím by se krize prodlužovala, tím by to bylo horší,“ poukázala Schillerová.

Podle ní vláda situaci monitoruje, ale zatím žádné další zásahy nepřipravuje. „To říkám otevřeně. Ale máme celou řadu kroků, k nimž lze přistoupit. Zažila jsem bohužel covidovou krizi, takže ty kroky mám osahané. Nabízí se zásah do DPH, různé nástroje, které mohou odložit splatnost daní či prominutí. Pokud by krize trvala déle, tak existují nástroje v sociální oblasti. Nástroje máme připravené, není to žádná fantasmagorie úředníků. Z covidové doby víme, jak důležitá byla rychlost, když jsme třeba chystali kompenzační bonus,“ řekla Schillerová, která ale žádné prohloubení krize podle svých slov nechce přivolávat.

„Íránská krize dopadá na celý svět, my jsme o tom diskutovali opakovaně na Ecofinech. I Německo, které dlouho odolávalo, nakonec přistoupilo k fiskálním krokům, protože ta situace není normální, se kterou si trh sám poradí. Stačí nějaký výrok a cena ropy vyskočí, pak zase klesne, trh reaguje velmi citlivě. I proto jsme nepřistoupili k zastropování rafinérské marže, té velkoobchodní, aby nedošlo k vyschnutí, které v tuto chvíli nehrozí. Polsko udělalo velice razantní opatření, kdy kromě spotřební daně a stropování zasáhlo razantně do DPH, což znamená, že se dostalo na zhruba 36 korun na litr nafty, takže k nim začali všichni jezdit. My musíme mít na paměti, aby naše firmy a domácnosti měly dostatek nafty,“ dodala ministryně.

Sněmovní opozice kritizovala především to, že pro vyhlášení stavu legislativní nouze nejsou důvody, jak je vyžaduje zákon. Zaznívaly i námitky, že jde o návrat k socialismu a centrálnímu stanovování cen. Zákonodárci vyjadřovali i obavy z příliš silného nástroje pro vládu bez soudní kontroly. V Senátu zaznělo, že vydání vládního nařízení by podle zákonného vymezení bylo jen na rozhodnutí kabinetu a nemohlo by být napadeno u správních soudů, pouze u Ústavního soudu. Ministerstvo financí by se tak vyhnulo správním žalobám o náhradu škody od provozovatelů čerpacích stanic, které nyní nutí prodávat pod nákupní cenou.