Poslanci hnutí STAN chtějí zakázat alkohol ve sněmovně. Zákonodárce Jan Papajanovský oznámil, že spolu s kolegy předkládá pozměňovací návrh k novele jednacího řádu, který má zavést povinnost střízlivosti během jednání dolní komory. Podle návrhu by poslancům za porušení pravidel mohla hrozit pokuta až ve výši jednoho měsíčního platu, tedy zhruba 115 tisíc korun. Reakce vyvolal návrh ve sněmovně různorodé: podle některých návrh jen prohlubuje příkopy a obviňují autora ze snahy o zviditelnění se, jiní ho spíše podporují. Debata o změně jednacího řádu by mohla pokračovat v pátek.

Papajanovský svůj návrh zdůvodňuje zkušeností z prvních měsíců ve sněmovně. „Zatímco běžní zaměstnanci do práce pod vlivem alkoholu přijít nesmí, poslanci mohou alkohol ve sněmovně konzumovat bez omezení. Úroveň a důstojnost nejen dlouhých nočních jednání tomu pak odpovídá,“ uvedl. Dodal, že jej množství vypitého alkoholu i dopad na průběh jednání překvapily. S čím konkrétně se poslanec, který ve sněmovně slouží své první období, setkal?

„Nerad bych jmenoval, ale pořád mi nějak leželo v hlavě to jednání nad landsmanšaftem, co proběhlo minulý týden, především ten závěr,“ sdělil Echu Papajanovský s tím, že šlo jak o „vystoupení na mikrofon, tak někteří se potáceli v sále“, přičemž dle něj „není možné, aby byla instituce takto prolezlá alkoholem“. Poslanci vládní koalice chystaný sjezd sudetoněmecké organizace odmítli tento týden ve čtvrtek, minulý týden však sněmovna jednala o věci do noci a celý den provázely spory mezi koalicí a opozicí. Závěr byl spojen zejména s velmi emotivním vystoupením šéfa poslanců SPD Radima Fialy.

Hodně emotivní šéf klubu SPD @RadimFialacz v reakci na šéfa klubu ODS @marekbenda2013, který se svou letitou zkušeností říkal, že usnesení k zahraniční politice se ve sněmovně přijímají napříč spektrem. pic.twitter.com/L7qviV4yui

— Dominik.Stein (@DomiSteinPrague) May 5, 2026

Předložený návrh Papajanovského tak počítá nejen se zákazem prodeje alkoholu v prostorách sněmovny, ale také s povinností poslanců nebýt pod vlivem alkoholu při výkonu mandátu. „Ve svém volném čase mohou poslanci dělat co chtějí, ale v práci by nikdo pít neměl,“ uvedl Papajanovský. Šlo by tedy o dobu, kdy jedná plénum či výbory, naopak netýkalo by se to situace, kdy si poslanecký klub uspořádá večer oslavu narozenin svého člena v prostorách svých kanceláři. „Pokud si uspořádají nějakou neformální poradu, teambuilding, tak to ať si každý ve svém volném čase dělá, co chce. Ale v době, kdy sněmovna jedná, což ano, stává se, že jedná do jedné či do dvou do noci, tak pak prostě holt musí vydržet střízliví,“ řekl Echu Papajanovský.

Podle něj je návrh přísnější než dřívější iniciativa někdejšího ministra vnitra Jana Hamáčka (tehdy ČSSD), která se soustředila především právě na omezení prodeje alkoholu v prostorách parlamentu. Podle Papajanovského se pozměňovací návrh týká navíc všech návykových látek, nejen alkoholu. V létě před 2 lety se řešil dřívější nález zbytkového množství návykové látky, bílého prášku, na sněmovních toaletách, kam mají přístup všichni návštěvníci dolní komory.

S kolegy z jiných poslaneckých klubů ještě věc projednat nestihl, jak přiznal. Echo se tak dotázalo několika náhodných poslanců během čtvrtečního jednání. Předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda považuje návrh za zbytečný a odmítá, aby se podobná pravidla zapisovala přímo do jednacího řádu dolní komory. Podle Bendy se sice občas stane, že někdo dorazí na jednání „v podroušeném stavu“, nejde ale podle něj o zásadní problém. „Poslední velké průšvihy tady byly patnáct let zpátky,“ uvedl s odkazem na někdejší kauzu poslance Petra Kotta. Návrh STAN označil spíše za snahu „upoutat na sebe pozornost“. „A kdyby mně zakázali třeba i kouřit, jo, tak to budu už úplně zásadně proti,“ dodal s úsměvem šéf klubu ODS.

Výhrady má k návrhu i poslanec Martin Kolovratník (ANO), má ho za populistický. Podle Kolovratníka existují důležitější témata, kterým by se poslanci měli věnovat, například ekonomika, daně nebo fiskální politika. „Na jednu stranu platí, že v práci se nepije, na druhou stranu jsme dospělí lidé a máme mít určitou odpovědnost vůči voličům i sami vůči sobě,“ řekl Echu. Kritizoval také praktickou stránku návrhu a možné kontroly dodržování pravidel v poslaneckých kancelářích. Podle něj jde o zbytečné téma, které jen dál rozvíří společenské spory.

Naopak pro se opatrně vyslovil místopředseda KDU-ČSL František Talíř. Echu řekl, že osobně nezažil, že by se po sněmovně pohyboval někdo zjevně pod vlivem alkoholu. Souhlasí ale s tím, že poslanci mají být při výkonu mandátu plně soustředění. „Lidé nás sem zvolili a každý by to měl mít sám v sobě zakódováno, že mandát vykonává s maximálním nasazením,“ osvětlil Talíř. Samotný návrh chce ještě podrobně prostudovat, předem se proti němu ale nevymezuje.

Změnit jednací řád tak, aby poslanci na jednání nesměli být pod vlivem, přijde jako dobrý nápad i poslanci Ivanu Bartošovi (Piráti). „Ostatně já nepiju už roky. Ale pojďme si říct, že u mnohých poslanců by nemalá část kolegů dost možná měla problém i s tím sebrat kuráž aspoň na vystoupení u pultíku,“ sdělil Echu bývalý šéf České pirátské strany. „No a pokud by se měřil zbytkáč ráno, tak budeme na hranici usnášeníschopnosti. Každopádně bych takový návrh podpořil,“ doplnil Bartoš s dovětkem, že za současného složení sněmovny je dle něj předem jasné, že návrh nemá šanci projít.

Jak by věc fungovala?

Autoři návrhu, kromě poslance Papajanovského též šéfka klubu STAN Michaela Šebelová, Karel Dvořák a Barbora Urbanová, zároveň chtějí posílit pravomoci předsedajícího schůze. Ten by mohl poslance pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky okamžitě vykázat z jednacího sálu až do konce jednacího dne, a to i bez předchozího napomenutí. To je zapotřebí nyní a opakovaně. O případném disciplinárním provinění by následně rozhodoval, jako je tomu například u nepřístojného hrubého chování, mandátový a imunitní výbor.

Jak by se ustanovení vymáhalo? Podle Papajanovského vyjádření pro Echo obdobně, jako v případě slovních urážek na plénu. „Probíhalo by to v podstatě podobně jako dneska, když poslanec někoho urazí, je to takový kvazisoudní proces. Buď se sám přizná, nebo ze svědeckých výpovědí vyplyne, že se daného činu dopustil. Tedy v tom našem případě by to vypadalo tak, že s ním někdo byl na pivu a dosvědčí to. Nenavrhujeme zakotvit například povinné dechové zkoušky poslanců a podobně,“ sdělil Echu Papajanovský s dovětkem, že věří, že tak hluboce ještě česká parlamentní kultura neklesla.

Předkladatelé v důvodové zprávě upozorňují, že současný jednací řád podobnou povinnost vůbec neobsahuje. Dnešní pravidla podle nich umožňují řešit právě pouze „nepřístojné chování“, nikoliv samotný stav pod vlivem alkoholu. Návrh zároveň připomíná několik starších případů poslanců, kteří se podle médií účastnili jednání pod vlivem alkoholu, například někdejšího poslance ODS Petra Kotta. Ten například kvůli opilosti na podzim roku 2003 zmeškal důležité sněmovní hlasování o reformě veřejných financí.

Text návrhu se vrací i k dřívějším sporům o alkohol ve sněmovně. Připomíná, že po kauzách z minulých let zavedli někdejší předsedové sněmovny Lubomír Zaorálek (tehdy ČSSD) a Jan Hamáček zákaz prodeje alkoholu v bufetech poblíž jednacího sálu. Tento zákaz však byl v roce 2018 zrušen tehdejším předsedou Radkem Vondráčkem. Předkladatelé nyní argumentují tím, že poslanci by měli podléhat minimálně stejným pravidlům jako běžní zaměstnanci, kterým zákoník práce pití alkoholu na pracovišti zakazuje.

Symbolika, nebo popíjení?

Debata o alkoholu ve veřejných institucích se přitom v posledních měsících objevila i v souvislosti s Pražským hradem. Echo v únoru informovalo o dopisu advokáta Tomáše Nahodila adresovaném prezidentu Petru Pavlovi, ve kterém vyzýval k omezení alkoholických přípitků při slavnostních ceremoniích na Pražském hradě.

Impulzem byla mimo jiné prosincová jmenování premiéra, členů vlády či ústavního soudce, po nichž následovaly tradiční přípitky. Nahodil argumentoval tím, že televizní přenosy sleduje i mladší publikum a že veřejné pití alkoholu během pracovní doby nepůsobí vhodně. Prezidenta proto vyzval, aby Hrad při podobných akcích upřednostňoval nealkoholické nápoje.

Kancelář prezidenta republiky tehdy pro Echo uvedla, že přípitek zůstává tradiční součástí ceremonií, zároveň však dodala, že při některých událostech jsou podávány pouze nealkoholické varianty. Tak tomu bylo například při lednovém jmenování ministra životního prostředí Igora Červeného, kdy si prezident Petr Pavel, premiér Andrej Babiš i nový ministr připili nealkoholickým nápojem.