Nové celoevropské daně by mohly ochránit německé daňové poplatníky před tím, aby posílali do Bruselu více peněz. Prohlásil to předseda Evropské rady António Costa při své cestě po evropských metropolích, která ho v úterý zavedla do Berlína. Do neformálního termínu pro dohodu o unijním rozpočtu na období 2028 až 2034 zbývají necelé čtyři měsíce a Costa naznačil, že nové odvody by snížily národní příspěvky do unijní pokladny. Právě to je klíčovým cílem Německa, které financuje čtvrtinu celého objemu peněz.

„Nemůžeme po členských státech žádat více. Potřebujeme vytvořit nové vlastní zdroje, abychom ochránili národní rozpočty,“ řekl Costa na společné tiskové konferenci s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Berlíně. „Všechny národní rozpočty je nutné respektovat,“ dodal.

Costova návštěva přišla jen tři dny poté, co pravicová Alternativa pro Německo dosáhla historicky drtivého vítězství v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku. Úspěch euroskeptiků podle několika unijních diplomatů hrozí zatvrzením Merzovy pozice v rozpočtových jednáních. AfD požaduje výrazné snížení unijních výdajů, píše server Politico.

Německý kancléř po Costově boku zopakoval výzvy ke škrtům v řádu „několika stovek miliard“ z návrhu Evropské komise, který se blíží dvěma bilionům eur. Navýšení rozpočtu označil za „jednoduše neúnosné, protože nakonec to je evropský daňový poplatník, kdo musí zaplatit účet“.

Costa oponoval, že celounijní daně, v bruselském žargonu vlastní zdroje, jsou potřeba k financování společných evropských politik, jako je obrana a konkurenceschopnost, které jednotlivé vlády nedokážou pokrýt samy. Portugalský politik už dříve avizoval, že chce okruh možných daní zúžit na ty, které jsou pro unijní vlády přijatelné, a to na summitu lídrů 15. října.

Podle návrhu Komise z loňského července měly nové vlastní zdroje přinášet 66 miliard eur ročně. Po více než roce vyjednávání se ale unijní vlády shodly pouze na odvodech ze zahraničních znečišťovatelů, známých jako mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), a z nesebraného elektroodpadu. Právě tuto shodu v pondělí přivítal Dublin, přičemž oba odvody by v průměru za období 2028 až 2034 měly vynést 1,64 miliardy eur, respektive 17,9 miliardy eur ročně. Zúžení počtu vlastních zdrojů přijatelných pro členské státy si klade za cíl irské předsednictví Rady EU, které jednání o příštím víceletém finančním rámci řídí, a to na summitu lídrů v Bruselu 15. října. Během úterního jednání Komise podle jednoho z diplomatů připustila, že některé daňové návrhy je možné upravit tak, aby přinesly vyšší příjmy, než se původně předpokládalo.

Ostatní daňové návrhy, tedy odvody z tabákových výrobků, z obratu firem a z příjmů systému obchodování s emisními povolenkami, naopak podle poznámky irského předsednictví, kterou viděl server Politico, narazily na odpor několika zemí. Jde o výraznou ránu pro Francii. Irské předsednictví zároveň upozornilo na silný odpor vůči dalším daňovým návrhům obecně. V užším výběru je pět nápadů Komise a tři návrhy Evropského parlamentu, přičemž vlády už daly najevo, že se jim nelíbí různé jejich části. Sestavit balíček dostatečně velký na financování unijních ambicí je proto obtížné. Irsko také požádalo unijní velvyslance, aby navrhli změny v předlohách Komise a vyčíslili, jakou celkovou částku by nové vlastní zdroje měly přinést. Stanovení této sumy by pomohlo určit strop vyjednávání a obrysy možné dohody.

Zavedení nových celounijních odvodů je zásadní pro to, aby byla dohoda o rozpočtu uzavřena do konce roku, tedy dříve, než jednání naruší celostátní volby ve Francii, Španělsku, Itálii a Polsku v roce 2027. Costa objíždí unijní metropole, aby zjistil, co od rozpočtu jednotlivé země očekávají. Ve středu se kromě Merze setkal i s polským premiérem Donaldem Tuskem, následující den ho čekal španělský premiér Pedro Sánchez v Madridu a portugalský premiér Luís Montenegro v Lisabonu. Týden zakončí v neděli ve Finsku u premiéra Petteriho Orpa.

„Ambice nelze naplnit bez správných finančních nástrojů,“ uvedl Costa. „Rozpočet není jen o číslech, ale je konečnou politickou volbou, volbou o naší budoucnosti.“

Tématem vlastních zdrojů se minulý týden zabývala i schůzka evropských ministrů v Dublinu, kde začalo skutečné smlouvání o návrhu víceletého finančního rámce na roky 2028 až 2034. Země, které do unijního rozpočtu odvádějí více, než z něj dostávají, se brání vyšším příspěvkům, zatímco vlády napříč blokem podporují vyšší výdaje na obranu, bezpečnost a konkurenceschopnost. Nové zdroje příjmů na unijní úrovni tak zůstávají nejpravděpodobnější cestou, jak rozpočet navýšit bez přímého požadavku na národní pokladny.

Německo je největším čistým plátcem a potýká se se slabou ekonomikou. Jeho na export orientované hospodářství doléhá tlak z Číny a americká cla, řekl na okraj neformální Rady pro obecné záležitosti v Dublinu německý ministr pro Evropu Gunther Krichbaum. „Náš národní rozpočet je momentálně skutečně pod tlakem,“ uvedl Krichbaum a dodal, že návrh Komise ve výši dvou bilionů eur je „fantazie“. Termín dohody do konce roku ale podpořil, protože vlády se musejí na rámci shodnout včas, aby nový rozpočet mohl začít platit 1. ledna 2028. „Všichni jsme teď v pozici, kdy můžeme najít kompromis,“ řekl Krichbaum. „Příští rok nebude nalezení kompromisů jednodušší. Máme volby v různých státech.“

Španělsko naopak trvá na zachování tradičních výdajových oblastí a odmítá další škrty v návrhu Komise, který španělský státní tajemník pro evropské záležitosti Fernando Sampedro označil za „už teď nedostatečný, ale dobrý základ pro práci“. „Nemůžeme dělat více s méně penězi,“ řekl v Dublinu. Podobnou linii drží Polsko, které argumentuje, že do výdajů na konkurenceschopnost je třeba počítat i kohezní a zemědělské fondy.