Minulý týden se na sociální síti X stalo to, co se na této síti prý zásadně nikdy neděje – uživateli byl zablokován účet kvůli vyjadřování politických názorů. Claire Lehmannové, zakladatelce časopisu Quillette, byl na několik dnů suspendován účet poté, co 1. února napsala: „Jsem jediná, komu kauza Epstein přijde neuvěřitelně nudná?“

Nezdá se, že by to nařídil Elon Musk osobně nebo někdo jiný, spíš šlo o to, že automatický systém účet předběžně zablokoval poté, co ten post hodně lidí nahlásilo jako závadný – žili jsme v domnění, že tento často zneužívaný nástroj cancel culture síť X, na rozdíl od jiných, už nepoužívá, ale zřejmě ano. A největším zločinem dnešní doby zřejmě je nebýt dostatečně pobouřen unisono s ostatními.

Pro kauzu Epstein jako takovou „nudná“ není ten nejvhodnější přívlastek; Lehmannová měla zjevně na mysli současnou fázi, kdy jsou do veřejného prostoru vrženy cca tři miliony (zatím) dokumentů, obsahující Epsteinovu korespondenci s různými, občas i známými a vlivnými lidmi (přičemž korespondence může znamenat i to, že je někdo přidán jako adresát e-mailu určeného primárně někomu jinému).

Mnohé konverzace ukazují ty lidi v nelichotivém světle, nicméně společné mají to, že nezakládají podezření z žádného trestného činu. To se dalo čekat z podstaty věci – všechny ty dokumenty byly zveřejněny až nyní, z rozhodnutí Kongresu, protože privátní dokumenty shromážděné v rámci vyšetřování, jež nevedlo k obžalobě, normálně nemá ministerstvo co zveřejňovat. Řečeno po našem, „přípravné řízení je neveřejné“, jak se občas, většinou marně, připomíná.

Rovněž ty dokumenty neukazují, že by Epstein stál v čele „zločinného spolčení“ obchodujícího se ženami; že by jiným poskytoval za úplatu k dispozici ženy, zletilé či nezletilé, za účelem sexu; že by je pak tím vydíral; že by byl agentem cizí rozvědky, pracoval v jejím zájmu a podle pokynů a byl jí financován.

Což byla hlavní podezření za tou kakofonií hlasů, jež nakonec přiměla Kongres k odhlasování bezprecedentního kroku. Místo toho si teď každý podle svých politických preferencí může vybrat zloducha, na kterého prasklo, že si zadal s Epsteinem. Steve Bannon, Bill Gates, Noam Chomsky… Nebojte se, na každého se dostane. Plus řada udání, jimiž různí psychopati v posledních letech zahrnovali vyšetřovatele, neověřitelných nebo smyšlených, ale ministerstvo je muselo zveřejnit.

Pokud tohle všechno nehltáte, tak, jak si mnohokrát vyslechla Lehmannová, „chráníte pedofily“. Epstein měl zálibu v teenagerkách, fyzicky dospělých, ale nezletilých dívkách. Neprozradíme žádné tajemství, když napíšeme, že přitahují mnohé muže, jenže ti vědí, že se to nesmí. Epstein nebyl pedofil, jeho úchylka nebyla sexuální, ale morální. Jenže Amerika je zrovna ve spárech paniky vidící pedofila za každým rohem, podobně jako v 80. letech na chvíli uvěřila, že děti ve školkách zneužívají satanisté.

Epstein byl taky chytrý a bezskrupulózní finančník s mimořádným talentem na vtírání se do přízně bohatých a vlivných lidí. Ta sbírka prestižních jmen kolem něho vytvářela mysterium, dál posilovala jeho důvěryhodnost a přinášela příležitosti k nabízení jeho finančních služeb. O tom, jak zbohatl, dnes víme víc, ne díky nějakému odtajnění dokumentů, nýbrž díky solidní investigativní práci New York Times a dalších. Mnoho lidí podvedl a okradl, ale ti zpravidla dávali přednost zachování soukromí před efektivní veřejnou obranou. Jeho sexuální delikvence a finanční delikvence spolu nebyly nějak systematicky propojené, i když se mnohým vlivným mužům zamlouvalo, že se v jeho blízkosti snadno seznámí s dostupnými atraktivními ženami.

Epstein byl jen mimořádně talentovaný, amorální a sexem posedlý exemplář typu, jenž se ve společnosti mocných vyskytuje všude. Zaujmou, pochopí, zařídí, neotravují, vlastně po vás nic nechtějí a vytvoří ve vás pocit, že vás chápou. Myslíte, že se u nás nevyskytují? Jak se tedy stane, že nějaká kampelička, jež nedisponuje nějakým zázračným finančním know-how, shromáždí mezi svými klienty řadu dobře napojených lidí z různých oblastí včetně předsedy vlády?