Kabinet Andreje Babiše (ANO) a vládní koalice se ve středu v Poslanecké sněmovně dostala pod tvrdou palbu opozice kvůli novele rozpočtových pravidel a zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. ODS, TOP 09, STAN, Piráti i lidovci varují, že resort financí pod vedením ministryně Aleny Schillerové (ANO) otevírá cestu k dlouhodobému rozvolnění fiskálních pravidel, skrytému zadlužování a oslabení kontrolních institucí státu. Sněmovna ani po několikahodinové debatě třetí čtení novely nedokončila. K hlasování by se poslanci měli vrátit v pátek, kdy se očekává konec debaty formou pevně stanoveného hlasování.

Původní návrh přitom měl především přenést nová evropská fiskální pravidla do české legislativy. Výdajové rámce rozpočtu se mají nově odvozovat od růstu čistých výdajů namísto dosavadního strukturálního salda. Spor ale vyvolaly hlavně pozměňovací návrhy ministryně financí, které podle opozice systém rozpočtové odpovědnosti výrazně oslabují. Schillerová kritiku odmítá s tím, že kabinet pouze napravuje „nerealistická pravidla“, která po sobě zanechala předchozí vláda Petra Fialy. Podle ministryně by bez změny zákona nebylo možné sestavit příští státní rozpočet v zákonných mantinelech. „To po nás nikdo nemůže chtít,“ uvedla už v úvodu debaty s tím, že bez úprav by stát musel během jediného roku provést drastickou konsolidaci v řádu až 150 miliard korun. Ministryně Schillerová se ke kritice vyjádřila v rozhovoru pro Echo, který vyjde ve čtvrtek.

Jeden z nejkritičtějších projevů přednesl exministr vnitra a předseda STAN Vít Rakušan. Návrh označil za „demolici fiskální stability“ a vládu obvinil, že chce „betonovat na dluh bez limitů“. „Vy chcete stříhat pásky u investic, které budete realizovat. A že na to nemáte žádné peníze? To přece nevadí. Vymysleli jste geniální trik. Ty peníze, které si půjčíte, přestanete počítat do schodku,“ prohlásil Rakušan směrem k ministryni financí. Podle něj vláda vytváří systém, v němž dnešní politici získají politický efekt, zatímco náklady ponesou až další generace. „Budou to splácet naše děti, naše vnoučata a možná i pravnoučata,“ dodal.

TOP 09 pak varovala, že vláda otevírá „Pandořina vrata rozpočtové neodpovědnosti“. Poslanec Michal Kučera upozornil především na ustanovení, podle něhož se pravidla rozpočtové odpovědnosti nemají vztahovat na nový návrh rozpočtu po jeho vrácení Sněmovnou. „Vláda formálně předloží rozpočet splňující pravidla, nechá si ho vlastní většinou vrátit a následně předloží nový návrh, který už pravidla respektovat nebude,“ řekl Kučera. Obdobně postupoval kabinet při sestavování rozpočtu pro letošní rok. Lidovecký ekonomický expert, poslanec Benjamin Činčila, přirovnal vládní návrh k hokejovému stadionu bez mantinelů. Opakovaně ve svém projevu vyzýval ministryni Schillerovou, aby jasně řekla, s jak vysokými schodky stát počítá v letech 2027 a 2028. Varoval, že pokud novela projde, může se deficit státního rozpočtu přiblížit až ke 400 miliardám korun ročně a celkové zadlužení za čtyřleté období by tak mohlo překročit 1,5 bilionu korun.

Opozice varuje i před oslabením nezávislosti institucí

Piráti kritizovali především rozsah nových výjimek a možné posouvání dluhové brzdy. „Formální hranice 55 procent HDP se významně posouvá nahoru. Reálně může kabinet zvýšit dluh výrazně nad 60 procent HDP, ale indikátor bude tvrdit, že je všechno v pořádku,“ uvedla poslankyně Vendula Svobodová. Jádrem celého sporu jsou i nové výjimky z rozpočtových pravidel, takzvané únikové doložky. Ty mají umožnit vyjmout některé výdaje z přísných výdajových rámců. Vláda argumentuje nutností investic do obrany a dopravní infrastruktury. Opozice ale upozorňuje, že zejména u dopravních staveb nejsou navržené téměř žádné limity.

Poslanec ODS Vojtěch Munzar, který spolu s opozicí předložil oponentní zprávu k návrhu, tvrdí, že vláda fakticky „vykosťuje“ systém fiskálních pravidel. „Když se výdaje nevejdou do pravidel, odpovědná vláda hledá úspory. Tato vláda hledá výjimky,“ řekl Munzar. Podle něj kabinet otevírá cestu k nekontrolovatelnému růstu dluhu. „Dluhová brzda má brzdit, ne být objížděna po krajnici,“ prohlásil. Opozice také upozorňuje, že vláda by si tak vytvořila prostor nejen pro další investice, ale zároveň i pro růst běžných výdajů. „Vy si uvolňujete ruce dvakrát,“ varoval Munzar.

Dalším terčem kritiky byly změny týkající se jednotlivých kapitol, tedy rozpočtů institucí jako Ústavní soud, Nejvyšší kontrolní úřad, Senát nebo kancelář ombudsmana. Opozice tvrdí, že vláda by po úpravách získala možnost změnit jednostranně jejich rozpočet, čímž se oslabí jejich nezávislost. Podle opozice tím vláda posouvá rovnováhu mezi mocí výkonnou a zákonodárnou. „Orgán, který má kontrolovat vládu, nemůže být rozpočtově závislý na dohodě s vládou,“ upozornil ekonomický expert ODS Munzar. Poslankyně STAN Lucie Sedmihradská pak v této souvislosti mluvila o „narušení systému brzd a protivah“. Podle ní rozpočtová autonomie těchto institucí vyplývá přímo z principu dělby moci.