Odbor strategické komunikace státu při Úřadu vlády České republiky byl provázen řadou kontroverzí, nízkou efektivitou a nedůvěrou odborné i politické veřejnosti a  tzv. komunikační karty vyvolávaly dojem ideologizace. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na interpelaci ze strany někdejšího ministra zahraničních věcí Jana Lipavského, nyní poslance za ODS. Premiér zároveň popsal, že za koordinaci krizové komunikace státu nyní zodpovídá Odborná pracovní skupina Ústředního krizového štábu. Příklad současné komunikace uvedl na jednání mezi ČR a NATO.

Odbor proslul mimo jiné takzvanými komunikačními kartami, které poslancům doporučovaly, jak se vyjadřovat k některým tématům, například v souvislosti s výročím upálení studenta Jana Palacha v roce 1969. Kritice ze strany tehdejší opozice čelil také vládní koordinátor strategické komunikace Otakar Foltýn, který po volbách rezignoval, k čemuž by ale podle svých slov přistoupil bez ohledu na výsledek. Babišova vláda pak v lednu odbor zrušila.

Lipavský ve své interpelaci uvedl, že není jasné, zda vláda před zrušením odboru přijala formální podkladové materiály, zda proběhlo systematické vyhodnocení jeho činnosti, kdo konkrétně převzal jeho kompetence a jakým způsobem je nyní zajištěna koordinace strategické komunikace státu v krizových situacích a v oblasti hybridních hrozeb.

Babiš v reakci uvedl, že stratkom při ÚV ČR byl provázen řadou kontroverzí, nízkou efektivitou a nedůvěrou odborné i politické veřejnosti. „Realizované kampaně měly minimální dopad na veřejnost, tzv. komunikační karty vyvolávaly dojem ideologizace, a jednotlivá veřejná vystoupení představitelů stratkomu komunikaci spíše komplikovala, než pomáhala. Na to se jistě pamatujete, případně se můžete zeptat svých poslaneckých kolegů a kolegyň,“ uvedl Babiš s tím, že stratkom nikdy nebyl formálně zakotven v právních ani strategických dokumentech státu jako orgán krizové komunikace či komunikace v oblasti hybridních hrozeb nebo složka s pravomocí koordinovat státní komunikaci v mimořádných situacích.

„Nebyl součástí systému krizového řízení, nefiguroval ve Statutu Ústředního krizového štábu, Bezpečnostní rady státu, ani v žádných zákonných mechanismech. Tedy, tento útvar neměl nikdy právní ani institucionální místo v bezpečnostní architektuře státu. Šlo o organizační složku Úřadu vlády, jejíž existence i zrušení jsou interní manažerská rozhodnutí,“ uvedl dále premiér.

Základní koordinace komunikace mezi tiskovými odbory podle Babiše probíhá, stejně jako probíhala v době existence stratkomu a stejně jako probíhala před ním. Za koordinaci krizové komunikace státu včetně přípravy a zabezpečení podkladů Ústředního krizového štábu pro informování veřejnosti a poskytování informací médiím slouží Odborná pracovní skupina Ústředního krizového štábu pro koordinaci krizové komunikace. Česká republika podle Babiše plní své závazky v oblasti strategické komunikace prostřednictvím resortů podle jejich věcné příslušnosti.

Jako příklad uvedl premiér komunikaci mezi Českou republikou a NATO. „Ta v oblasti stratkom probíhá prostřednictvím stálého pracovního kontaktu příslušných resortů s centrálou NATO, zejména s Office of Strategic Communications. Ministerstvo obrany se v oblasti své působnosti aktivně podílí na činnosti skupiny NATO Rapid Response Group, která slouží ke koordinaci v oblasti strategické komunikace. V souladu s vládním prohlášením, které v kapitole ‚Obranná politika a Armáda ČR‘ stanovuje závazek: ‚Zkvalitníme strategickou komunikaci Ministerstva obrany s veřejností na všech úrovních,‘ dojde také například ke zlepšení komunikace resortu obrany vůči naší veřejnosti,“ píše dále Babiš.

Stratkom tedy podle něj nebyl formálním partnerem zahraničních institucí v této oblasti. „Jeho zrušením proto nedošlo k žádnému omezení zahraniční spolupráce ani k ohrožení komunikace s evropskými či aliančními partnery,“ popsal premiér.

Lipavský mimo jiné ve své interpelaci uvedl, že události spojené s útokem v Pardubicích a repatriační lety v rámci íranské krize potvrdily potřebu efektivní koordinované strategické komunikace státu. Zeptal se proto, jaká opatření vláda v této souvislosti přijme. Premiér Babiš reagoval s tím, že jak repatriační lety, tak události v Pardubicích, respektive komunikace kolem těchto událostí potvrdily, že systém koordinace komunikace je funkční. „Vysoký počet repatriovaných osob jen potvrzuje, že celý logistický řetězec včetně komunikace fungoval velmi dobře,“ míní premiér.