Šéf SPD a předseda sněmovny Tomio Okamura se připojil k hlasům, které volají po konci devátých tříd na základních školách v Česku. „Navrhuji zrušit 9. třídu ZŠ, stejně jako je to v Německu, Polsku a Maďarsku. Tato změna přinese do státního rozpočtu podle ekonomů 50 miliard korun ročně bez prokazatelného snížení kvality vzdělání, úspory v rodinách a také umožňuje dřívější vstup na trh práce,“ uvedl na Facebooku. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) pro Echo24 naopak uvedl, že Okamurův návrh by žádné úspory nepřinesl a naopak by způsobil řadu komplikací.

Podle Okamury by se na trh práce dostalo rychleji mnohem více lidí, což by pomohlo české ekonomice. Studenti by totiž končili střední školu už v osmnácti letech a vysokou školu ve třiadvaceti. „Nad tímto návrhem je v podstatě shoda. I pan premiér a ostatní se vyjádřili, že se jim ten návrh líbí,“ uvedl Okamura podle serveru TN.cz.

S tím ale nesouhlasí ministr Plaga. „Tomio Okamura je předsedou sněmovny, nikoliv členem vlády. Já se řídím schváleným vládním programovým prohlášením a tam nic takového schváleného není,“ uvedl ministr Plaga pro Echo24. Tento návrh by podle něj naopak mohl způsobit řadu komplikací kvůli dvojnásobnému počtu studentů, kteří by končili základní školu a zároveň se hlásili na střední.

„Věcné debatě o větší flexibilitě a zkrácení vysokoškolského studia, prodloužení předškolního vzdělávání či úpravám základního či středního školství se samozřejmě nebráním, ale na školství nelze nahlížet pouze optikou možných úspor. V popředí musí být především zájem dětí a tím i celé společnosti,“ sdělil ministr Plaga redakci.

Není to ale poprvé, co se v poslední době vede debata o návratu k osmileté základní škole. Už na podzim 2024 představila poslankyně a členka školského výboru Renáta Zajíčková (ODS) návrh na reformu školství, jenž uvádí, že s koncem deváté třídy na ZŠ má přijít i její rozdělení na tři stupně místo nynějších dvou, na tento třetí stupeň má pak navazovat povinná docházka dvou let na „nižší“ střední škole, kterou by ukončila „malá“ maturita.

„Třetí stupeň ZŠ tvoří dva roky, během kterých bude kladen důraz nejen na obsah učiva, ale především na volbu dalšího vzdělávacího směru. Profesionální kariérové poradenství a kontakt s firmami, získávání zkušeností, to je něco, co musí úspěšný vzdělávací systém žákům nabídnout,“ popsala dříve Renáta Zajíčková pro Echo24. Na konci tohoto třetího stupně by pak žáci podstoupili jednotný test, který by jim měl ukázat, na jakou školu mají předpoklady. Znamenalo by to změnu současného systému přihlášek na střední školy, testy by totiž přihláškám předcházely a k výběru školy by tak docházelo až na základě výsledků.