Jak si vede jednotné měsíční hlášení zaměstnavatelů (JMHZ) po čtvrt roce ostrého provozu? Stát si od projektu sliboval ulevit firmám od byrokracie, ale opak je pravdou. Personalisté, mzdové účetní a zaměstnavatelé si stěžují, že systém naopak přináší hodiny práce navíc, časté technické chyby a složitou komunikaci se státní správou. Některým firmám navíc začaly do datových schránek přicházet výzvy k podání JMHZ, přestože dávno žádné zaměstnance nemají nebo nikdy neměli.

To potvrzují i účetní kanceláře. „Nejde jen o jednu problémovou oblast, ale spíše o kombinaci technických komplikací, nedostatečně doladěných mzdových systémů, kvality vstupních dat a obtížné komunikace při řešení chyb,“ uvedla ředitelka daňové a účetní poradenské firmy ECOVIS Simona Fialová pro Echo24.

JMHZ patří k největším změnám v oblasti mzdové a personální administrativy za poslední roky. Prostřednictvím jediného elektronického podání mají zaměstnavatelé předávat údaje České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), která je následně sdílí s dalšími státními institucemi, jako je např. Český statistický úřad (ČSÚ) nebo Finanční správa ČR. Cílem je snížení administrativy, odstranění duplicit a větší digitalizace státní správy. Více jsme o tom v deníku Echo24 psali zde.

Nicméně podle průzkumu personální agentury Předvýběr.CZ mezi stovkou majitelů firem, manažerů a personalistů se největším problémem stala chybovost systému. Téměř dvě třetiny dotázaných uvedly, že státní informační systém jejich podání často vrací k opravám kvůli formálním nebo technickým nedostatkům. Vedle chybovosti firmy kritizují také nejasnou metodiku, technické komplikace i časový tlak spojený s novou povinností.

Podle průzkumu čtvrtina personalistů a účetních tráví novou agendou o jednu až tři hodiny měsíčně více než dříve. Dalších 16 procent uvádí nárůst práce o čtyři až deset hodin měsíčně a téměř každý desátý respondent dokonce více než deset hodin navíc.

Naopak nikdo z oslovených neuvedl, že by nový systém skutečně šetřil čas. Pouze necelých jedenáct procent zaměstnavatelů označilo časovou náročnost za srovnatelnou se stavem před zavedením hlášení. „Časová náročnost je nejčastěji zmiňovaný problém v souvislosti s nově zavedenou povinností zaměstnavatelů,“ uvedl ředitel personální agentury Předvýběr.CZ František Boudný.

Podobné zkušenosti popisují i odborníci z účetní praxe. Jedním z největších problémů je podle nich způsob, jakým systém oznamuje chyby v podání. Pokud hlášení neprojde kontrolou, účetní většinou obdrží pouze technické nebo číselné chybové kódy. Z nich pak musí složitě zjišťovat, kde přesně chyba vznikla a zda jde o obsahový problém, nebo pouze formální nedostatek.

Například Simona Fialová z účetní firmy ECOVIS se domnívá, že většina potíží a nejasností pramení z nedostatečné připravenosti a testování systému. „Podle mého názoru mělo testovací období trvat až do konce roku 2026 a s ostrým provozem se mělo začít od příštího roku. Myslím, že množství chyb, nejasností a problémů, na které upozorňují odborníci i lidé v ,první linii‘ jsou toho jasným důkazem,“ uvedla ředitelka Fialová pro Echo24.

Celý proces je zdlouhavý zejména u velkých zaměstnavatelů s desítkami nebo stovkami zaměstnanců. V některých případech navíc není jasné řešení ani pracovníkům ČSSZ. Právě nedostatečná zpětná vazba patří mezi nejčastější výtky odborné veřejnosti. Na rozdíl například od portálu Moje daně, který uživatele přímo upozorní na konkrétní chybu v příslušném políčku formuláře, systém jednotného měsíčního hlášení podle účetních podobnou funkcionalitu zatím nenabízí.

A jak to funguje v praxi za počítačem? „Pokud formulář neprojde, mzdová účetní obdrží pouze číselné a technické kódy a následně musí podle nich složitě dohledávat, co je vlastně v hlášení špatně. To je velmi pracné a časově náročné, zejména pak u velkých firem s mnoha zaměstnanci. Často z toho zároveň není jasné, v čem přesně chyba spočívá, zda jde o obsahový nebo jen formální nedostatek. A často si s tím neví rady ani přímo na ČSSZ,“ pokračuje ředitelka Fialová.

A dodává, že toto nepraktické a nejasné řešení chyb může způsobit zásadní problémy pro fungování firem. „Na bezvadné doložení všech podání je totiž navázané například potvrzení o bezdlužnosti, bez kterého se nelze obejít v případě žádosti o úvěr. Co když ale nastane situace, že v podání je po obsahové stránce vše v pořádku, ale systémem neprochází díky nevysvětlitelné technické chybě, kterou se nedaří odstranit ani ve spolupráci s ČSSZ?“ sdělila ředitelka Fialová​ redakci.