Evropská unie zasahuje čím dál více do našich životů a my si myslíme, že to není dobře. Novinářům to v pondělí řekl premiér Andrej Babiš (ANO) v reakci na slova prezidenta Petra Pavla, který se opět pozitivně vyjádřil na adresu přijetí eura. Babiš zdůraznil, že euro je dalším krokem ke ztrátě svrchovanosti v EU. Eurozónu podle Babiše ovládají ty větší státy, zatímco ostatní jsou v ní při rozhodování jen do počtu. Zkritizoval ale také guvernéra České národní banky Aleše Michla kvůli údajně příliš vysokým základním sazbám.

Prezident Petr Pavel se opět vyjádřil pro přijetí eura. Na pražské konferenci reVize Česka v pondělí řekl, že pokud by česká koruna bránila rozvoji, měl by se sentiment k ní opustit. Díky euru by podle něj ČR byla blíže rozhodování v EU. „Samotný fakt, že naše ekonomika je výrazně provázána s eurozónou, by nás měla vést k tomu, abychom si řekli, že je jednoznačně lepší být v takovém případě u stolu, kde se přijímají rozhodnutí, než sedět za dveřmi a potom se s těmito rozhodnutími vyrovnat,“ řekl prezident. Česko tak chybí na jednáních eurosummitu, kde se scházejí představitelé zemí eurozóny.

Debatu o výhodách a nevýhodách eura podle něho česká společnost vést nechce, protože se neustále připomíná, že velká část Čechů vnímá euro negativně. Řada politiků však tento postoj ke společné evropské měně cíleně vytváří, míní Pavel.

„Myslím si, že úspěšná Česká republika může být opravdu pouze v integrované a silné Evropě, a k tomu máme v Evropě všechny předpoklady. Ne vždy jsme je ale schopni naplnit, protože stále ještě funguje fragmentace v mnoha liniích,“ uvedl Pavel. Členské státy by podle něho měly odhlédnout od individuálních zájmů ve prospěch úspěšné Evropy.

Premiér Babiš na tiskové konferenci po jednání vlády prezidentovy názory odmítl, uvedl, že euro je z jeho pohledu další ztrátou svrchovanosti v Evropské unii. „Já jsem chodil na jednání eurozóny jako pozorovatel. Samozřejmě tam rozhodují hlavní státy, ty ostatní jsou tam do počtu. Já opakovaně kritizuji Českou národní banku za to, že základní sazba, prime rate, je v eurozóně dvě procenta, u nás 3,5 procenta, tedy o jeden a půl procentního bodu více. Nechápu proč. Proto jsou dražší hypotéky, úvěry. V tomhle směru máme s panem guvernérem úplně jiný názor,“ dodal Babiš.

Prezident Pavel má podle Babiše na EU jiné názory než vláda „On by chtěl, abychom měli federální uspořádání, abychom měli nějakého evropského prezidenta. To my nechceme. My chceme, aby EU byla společenstvím svrchovaných členských států. V eurozóně celá řada států ani neplní to základní kritérium dluhu do 60 procent HDP,“ uvedl Babiš. „My do eurozóny nechceme. Pro mě je novinka, že k nám přijel viceprezident Evropské komise jednat o deficitu rozpočtu, když jsme tady zdědili díru 90 miliard a chceme investovat. Evropská unie zasahuje stále více do našich životů a my si myslíme, že to není dobře,“ dodal premiér.

Ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé sobě) uvedl, že vláda nechce v eurozóně ručit za problémy ostatních zemí. „To je čistě politický projekt, nikoliv ekonomický. Dlouhodobé lobby pana prezidenta v tomto smyslu vláda nepodporuje,“ zdůraznil Macinka.

Pro zavedení eura je nutné plnit pět maastrichtských kritérií. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflací tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II.

Česko se zavázalo přijmout euro při svém vstupu do EU v roce 2004, pro zavedení společné měny ale není stanoven žádný termín. Euro v současnosti využívá 21 z 27 členských zemí unie, jako poslední ho zavedlo letos Bulharsko. To se ale kvůli obřímu deficitu už po pěti měsících dostalo do značných problémů. Psali jsem o tom zde.