Premiér Andrej Babiš (ANO) ještě před několika měsíci naznačoval, že po odchodu Hynka Kmoníčka nebude dalšího poradce pro národní bezpečnost potřebovat. Tento týden ale připustil, že o opětovném obsazení funkce uvažuje a záležitost už probíral s prezidentem Petrem Pavlem. Změna přichází v době zvýšeného bezpečnostního napětí v Evropě a po varování americké CIA před možnými ruskými provokacemi vůči NATO. Bývalý bezpečnostní poradce Kmoníček v rozhovoru pro Echo připustil, že premiérovo rozhodování souvisí s touto hrozbou a takém s uspořádáním českého bezpečnostního aparátu. To dle některých médií spočívá v tom, že Babiš zvažuje převedení civilní rozvědky přímo pod Strakovu akademii.

„Teďka nám vyčítají, že nemáme bezpečnostního poradce. No, tak samozřejmě přemýšlíme o tom. Mluvil jsem o tom s panem prezidentem, budeme to nějak řešit,“ řekl Babiš v úterý 29. září ve sněmovně při schůzi svolané opozicí k vyslovení nedůvěry vládě. Na jiném místě svého projevu pak uvedl, že s Pavlem probíral také přípravu Bezpečnostní rady státu, která se má uskutečnit 20. října. Ještě na jaře přitom premiér hovořil odlišně. Když se ho v květnu Deník zeptal, kdo Kmoníčka nahradí po jeho plánovaném přesunu na velvyslanecký post při OSN, odpověděl: „Kdo ho nahradí, to nevím. Pravděpodobně nikdo.“ V červenci pak Respekt s odvoláním na své zdroje napsal, že Babiš považuje funkci bezpečnostního poradce za nadbytečnou a žádný nástupce se nehledá. Kmoníček působil jako Babišův bezpečnostní poradce od začátku letošního roku. Jeho předchůdcem byl Tomáš Pojar, který funkci zastával za vlády Petra Fialy (ODS), dříve neexistovala. Kmoníček skončil po pouhém zhruba půl roce v srpnu a místo zůstalo neobsazené, přičemž Babiš často při dotazech na tuto funkci kritizoval právě Pojara jakožto toho, kdo byl „skutečným premiérem“ místo Fialy.

V rozhovoru pro Echo, který vyjde v pondělí, Kmoníček na dotaz, zda je změna dána současnou situací, kdy se spekuluje o tom, že by v dohledné době mohlo dojít k útoku Ruska na některou z členských zemí EU, uvedl: „Myslím si, že je to do velké míry to, co názor pana premiéra bude vytvářet.“ A nynější český velvyslanec při OSN dodal: „A to v souvislosti s tím, jak bude vypadat celková bezpečnostní architektura včetně našich zpravodajských složek.“ Více někdejší bezpečnostní poradce prozradit nechtěl. „Ale myslím, že se to dokáže celé upravit tak, jak vyhovuje stavu, kdy je Česká republika dostatečně bezpečná,“ řekl v rozhovoru pro Echo. Na otázku, koho by doporučil jako svého případného nástupce, konkrétní jméno neuvedl. „Nedokázal bych teďka v hlavě najít nějaké své doporučení, protože to záleží na tom, co ta pozice v nové situaci bude přesně obsahovat. Na různé krejčovské dílny potřebujete různé krejčí. Takže dokud nebude jasné zadání, nedokázal bych sám z hlavy dát žádné osobní personální doporučení. Pak možná ano,“ uvedl Kmoníček. To se shoduje s informacemi Echa, že zatím shoda na žádné konkrétním jménu není.

Pro nynější změnu je důležitý vývoj posledních týdnů, jak ve čtvrtek informoval Deník N. V prvním zářijovém týdnu se s Babišem i Pavlem odděleně dle informací média setkal zástupce americké Ústřední zpravodajské služby CIA. Podle tří vysoce postavených zdrojů redakce americká strana představila možné scénáře ruských provokací vůči členským státům NATO. Mohlo by podle těchto informací jít například o útok na objekt související s pomocí Ukrajině, zasažení skladu zbraní nebo omezenou vojenskou akci vůči některé z pobaltských zemí. Cílem takové operace by mohlo být otestování soudržnosti Severoatlantické aliance. Deník N zároveň uvedl, že v období po americkém brífinku začala být intenzivnější spolupráce premiéra a prezidenta. Zejména v bezpečnostní oblasti, ostatně první schůzka ze tří nedávno proběhlých mezi 1. a 4. nejvyšším ústavním činitelem se konala právě na Úřadu vlády ČR po bezpečnostní radě, které jsou oba aktéři členy. Ale i v dalších oblastech politiky, jak jako první popsalo Echo.

Podle Deníku N přimělo zářijové varování americké CIA premiéra Andreje Babiše k tomu, aby se intenzivněji zabýval fungováním českých zpravodajských služeb, zejména civilní rozvědky, tedy Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI). K její práci měl premiér výhrady už dříve. Ještě před setkáním s představitelem CIA prosadil personální změnu ve vedení služby. Vláda na konci srpna rozhodla, že dosavadního ředitele Vladimíra Posoldu nahradí Miroslav Toman. Nový ředitel nastoupil ve čtvrtek. „Očekávám od něj, že bude ÚZSI dál rozvíjet tak, aby dokázal účinně reagovat na současné i budoucí bezpečnostní hrozby. Důležitá bude také aktivní spolupráce s ostatními složkami bezpečnostního systému i se zahraničními partnery,“ uvedl při té příležitosti ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO).

Babišovu nedůvěru vůči rozvědce podle Deníku N následně prohloubila dezinformační operace týkající se údajných polských územních nároků vůči České republice, za níž pravděpodobně stály ruské podněty. Premiér si veřejně stěžoval, že se o celé provokaci dozvěděl až z médií a že zpravodajské služby předaly vládě informace se zpožděním. Kritika přitom směřovala především na ÚZSI. O tom, že se k Babišovi nedostávaly některé důležité zahraničně-bezpečnostní informace včas, hovoří i zdroje Echa z blízkosti Hradu. Kromě polské kampaně, kterou Echo řešilo mimo jiné s českým velvyslancem v Polsku Břetislavem Dančákem zde, proběhla jiná v červenci při jednání takzvané koalice ochotných v Paříži. Devět evropských zemí tehdy spolu s Ukrajinou oznámilo vznik iniciativy společné obrany proti balistickým střelám, který se postupem času zhmotnil. Česko mezi zakládajícími státy nebylo, ačkoli Babiš krátce předtím začal veřejně prosazovat vlastní představu společného evropského protiraketového systému. „Já jsem se to dozvěděl dneska, že existuje něco takového,“ řekl tehdy Babiš Echu. Na otázku, proč Česko u vzniku iniciativy chybí, odkázal na předchozí vládu. O projektu, který nazval Euro Patriot, Babiš mluvil naposledy 17. září ve svém projevu na Pražském obranném summitu. Paradoxně o den dříve pronesla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová projev o stavu Unie, kde oznámila, že EU chce s Ukrajinou vyvíjet levný modulární protiraketový systém a doslovně řekla: „Srdcem této spolupráce je Freyja.“

Zda vláda místo bezpečnostního poradce nakonec skutečně znovu obsadí, kdo by se jím mohl stát a zda bude mít funkce stejné pravomoci jako za předchozích kabinetů, zatím není jasné. Úřad vlády na dotazy redakce Echo24 do vydání textu nereagoval. Změna rétoriky je každopádně součástí širších bezpečnostních dějů. Právě Úřad pro zahraniční styky a informace se nyní dostává do středu premiérových úvah o změnách bezpečnostního aparátu. Podle Deníku N chce Babiš tuto službu převést z působnosti ministerstva vnitra přímo pod Úřad vlády ČR. Záměr již měl dle listu avizovat prezidentovi a hodlá jej otevřít na říjnové Bezpečnostní radě státu, která se odehraje v druhé polovině října. Takový krok by nicméně vyžadoval změnu zákona o zpravodajských službách. Echo každopádně již začátkem září informovalo, že nový ředitel Toman dostane od kabinetu nové zadání zaměřené především na kvalitu a včasnost poskytovaných informací. „Jinými slovy, že nebudeme dostávat informace, které běžně už lidé vědí, což bohužel v minulosti často nastávalo,“ řekl tehdy Echu první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Zdůraznil také požadavek na „perfektní načasování“ zpravodajských informací, jakékoliv podrobnosti však tehdy označil za interní záležitost.

Personální změny ve zpravodajských službách navíc Tomanovým nástupem do ÚZSI neskončí. V únoru 2027 vyprší druhý pětiletý mandát řediteli Bezpečnostní informační služby (BIS) Michalu Koudelkovi. O jeho případném pokračování, nebo výběru nástupce bude rozhodovat Babišova vláda po projednání ve sněmovním bezpečnostním výboru. Ostatně byl to právě šéf BIS Koudelka, který v rozhovoru pro britský list The Guardian 20. září varoval před možností omezené ruské provokace vůči některému členskému státu NATO, která by mohla přijít v horizontu měsíců. Babiš však o den později klidnil atmosféru slovy, že vláda od českých zpravodajských služeb žádné takové varování neobdržela. Premiér zároveň tehdy odmítl, že by měl informace o bezprostřední hrozbě dronového či raketového útoku na Česko. Babiš tehdy ovšem dodal, že „vláda disponuje určitými zpravodajskými informacemi, o nichž však není oprávněn veřejně mluvit“ a připustil, že zajištění bezpečnosti občanů dlouze konzultoval s prezidentem republiky.