Jako třetí v pořadí mezi návrhy v závěrečném sněmovním čtení, které lze projednávat pouze ve středu a v pátek, je na započaté sněmovní schůzi zařazena protiobstrukční novela jednacího řádu poslanců. Ta by mohla přinést alespoň částečnou úlevu zmařených jednání o zákonech v úterý, kdy standardně začíná jednací týden. Ten již zpravidla zablokují opoziční zákonodárci již během debaty o programu, kdy přednášejí dlouhé projevy. A jak to bude se zákazem alkoholu při jednáních? Nejsilnější sněmovní klub, tedy hnutí ANO, dostal v hlasování o pozměňovacím návrhu STAN, jenž má vynutit střízlivost, volnou ruku. Podle člena vedení Poslanecké sněmovny by ale takový návrh mohl být použit jako kladivo na nepohodlné.

K návrhu na zavedení povinné střízlivosti poslanců se ve sněmovně v úterý vyjádřili představitelé hnutí ANO, kteří by měli sílu proměnit ho v realitu. „Je na místě, aby tady jednoznačně padlo, že celý klub stojí za tím, že poslanec by měl být střízlivý, neměl by užívat ani alkohol, ani omamné psychotropní látky během zasedání Poslanecké sněmovny, a je to prostě standard,“ řekla šéfka největšího poslaneckého klubu Taťána Malá. Současně ale upozornila na výhrady části poslanců k samotnému návrhu. „Řada kolegů ten návrh vnímá jako velmi populistický, protože tam nejsou nastaveny vůbec žádné mechanismy pro kontrolu poslanců a tak dále, takže vlastně ten návrh sám o sobě je jenom pouhou deklarací, ale vymahatelný nebude,“ uvedla. Sama se přesto rozhodla návrh podpořit. „Já osobně pro ten návrh hlasovat budu, protože si myslím, že je na místě, abych jako předsedkyně poslaneckého klubu deklarovala, že poslanci hnutí ANO mají být a jsou na jednání Poslanecké sněmovny střízliví a ne pod vlivem alkoholu,“ řekla Malá, která je taktéž zmocněnkyní pro lidská práva.

Odlišný postoj zaujal poslanec a 1. místopředseda Poslanecké sněmovny Patrik Nacher (ANO), který avizoval, že návrh nepodpoří, přestože je celoživotním abstinentem. Zdůraznil, že nesouhlasí s pitím alkoholu během práce, zároveň ale odmítá přenášet podobné pravidlo přímo do zákona, protože není jasné, jak by se případné porušení pravidel zjišťovalo a vymáhalo. „Neumím si představit, jak bych jako řídící schůze někoho mohl vyhodit z toho sálu, jak bych to zjistil. Umíte si představit, že bych řekl, že mám pocit, že pan předseda hnutí STAN je pod vlivem alkoholu? Co by se s tím člověk nadělal? A aby se pak zjistilo, že jsem se třeba spletl?“ řekl. Varoval také před možným zneužitím podobného ustanovení v politických sporech, kdy by mohlo jít o „kladivo“.

Právě poslanci hnutí STAN představili v polovině května pozměňovací návrh k novele jednacího řádu, který má zavést povinnost střízlivosti během jednání Poslanecké sněmovny a jejích orgánů. Návrh předložený Janem Papajanovským, který v dolní komoře zasedá teprve od říjnových voleb, počítá se zákazem požívání alkoholu a jiných návykových látek při výkonu mandátu. Za porušení pravidel by poslanci mohla hrozit pokuta až ve výši jednoho měsíčního platu nebo vykázání z jednacího sálu do konce jednacího dne. „Občanům je Lex Střízlivost už poměrně dobře znám. Teď nadešel moment pravdy, bude se hlasovat a kolegyně a kolegové už nebudou moci hledat výmluvy, proč je to zbytečné a proč to téma nemusíme řešit,“ sdělil v úterý ve sněmovně Papajanovský, podle kterého podporuje opatření až 90 procent veřejnosti, jak vyšlo v jím citovaných průzkumech.

„Opravdu těžko se totiž vysvětluje, že by poslanci měli mít možnost pít alkohol v práci,“ dodal poslanecký nováček s tím, že návrh je promyšlený a že i tehdy, pokud by byl zákonodárce vykázán ze sálu, mohl by se přece jen vrátit na hlasování, protože to je Ústavou zaručená pravomoc, kterou poslanci nemůže nikdo sebrat. Papajanovský svůj návrh zdůvodňuje zkušenostmi z prvních měsíců v zákonodárném orgánu. Tvrdí, že během dlouhých nočních jednání opakovaně zaznamenal projevy poslanců pod vlivem alkoholu a upozorňuje, že zatímco běžní zaměstnanci nesmějí do práce pod vlivem alkoholu nastoupit, pro zákonodárce podobné pravidlo neplatí. Impulzem k návrhu se dle jeho nedávného vyjádření pro Echo stala mimo jiné emotivní noční debata o usnesení týkajícím se sudetoněmeckého landsmanšaftu.

Co dalšího čeká poslance?

Nejvýraznější změnou je zavedení časových limitů při debatách o programu schůze. Právě v této fázi dosud mohli poslanci s přednostním právem vystupovat prakticky bez omezení a blokovat zahájení projednávání zákonů na dlouhé hodiny. To ostatně nastalo naposledy toto úterý, kdy poslanci začali se schůzí ve dvě odpoledne a neprojednali nic do večerních hodin. Bývalá předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) přitom v minulém období opakovaně uváděla, že jeden jednací den dolní parlamentní komory stojí zhruba čtyři miliony korun. Tento argument používala právě při kritice opozičních obstrukcí. Samotné číslo však vycházelo z přepočtu celkových ročních nákladů dolní komory a jeho přesnost někteří politici i ekonomové zpochybňovali.

„Je to všechno útok na to, aby média veřejné služby mohla plnit svou běžnou roli, kterou je kontrola. Ta situace je bezprecedentní a nevyhýbejme se ani bezprecedentním odpovědím na ni. Včera jsme v médiích veřejné služby zaregistrovali výstražnou stávku. My tady v Poslanecké sněmovně musíme také odpovědět, já tomu říkám výstražné obstrukce,“ uvedl šéf hnutí STAN Vít Rakušan s dovětkem, že to říká přesto, že má respekt k zaměstnancům sněmovny a nerad je bude držet v práci přes noc. „Dnes se toho pravděpodobně asi moc neprojedná, ale je to jednoznačná reakce na to, co tato vláda dělá s naší zemí,“ doplnil exministr vnitra.

„Překvapuje mě a šokuje hnutí STAN, když máme dnes řešit úplně jiné návrhy zákonů,“ reagovala následně poslankyně Malá. Obdobně reagoval i Nacher. „Program je nějak navržený, shodlo se na něm grémium Poslanecké sněmovny (zástupci vedení dolní komory a šéfové všech parlamentních stran – pozn. red.). My tam ty body nedáváme naschvál, abychom někoho nenaštvali, a i tak vidíte reakci hnutí STAN, které říká, že budou nevídané obstrukce,“ uvedl 1. místopředseda sněmovny s dovětkem, že si nechce ani představovat, co se bude dít, až se dané body týkající se médií veřejné služby budou skutečně projednávat.

Třetí čtení stvrdí pozměňováky

Další změna rozšiřuje pravomoci sněmovny při omezování délky vystoupení během projednávání jednotlivých předloh. Nově by se omezení mohlo vztahovat i na poslance s přednostním právem, tedy například předsedy stran a poslaneckých klubů. Výjimku měl původně představovat předseda Poslanecké sněmovny, v současnosti Tomio Okamura (SPD). Podle aktuálních dohod mezi koalicí a opozicí však tato výjimka zřejmě v konečné podobě zákona nezůstane.

Původní návrh počítal také s omezením faktických poznámek, které byly v minulých volebních obdobích často využívány k prodlužování debat. Poslanci by mohli mít počet těchto krátkých vystoupení omezený a zrušila by se možnost následné reakce. Tento bod však narazil na odpor části opozice i některých předkladatelů pozměňovacích návrhů. Podle aktuální dohody by proto měla zůstat pravidla pro faktické poznámky zachována v současné podobě.

K novele se sešla řada dalších pozměňovacích návrhů. Piráti například navrhují zvýhodnění opozice při losování interpelací nebo finanční postihy členů vlády za neomluvenou neúčast na nich. Lidovecký ministr Marian Jurečka chce naopak posílit ochranu pravidelných čtvrtečních interpelací před kolizí s mimořádnými schůzemi. O definitivní podobě novely rozhodnou poslanci ve třetím čtení, zda ale dojde na protiobstrukční úpravu řada již v tomto týdnu, nebo bude projednání obstruováno, nelze předjímat.