Případná kompetenční žaloba ze strany prezidenta Petra Pavla kvůli účasti na summitu NATO by byl nesmysl, nic by nevyřešila. Myslí si to vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Jakékoliv rozhodnutí Ústavního soudu podle ní bude platné pouze pro tento konkrétní příklad, nikoliv jako obecně závazný výklad Ústavy.

Prezident Pavel podání kompetenční žaloby kvůli své účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře teprve zvažuje. Podle něj je zastupování země navenek jeho ústavní pravomocí. Kompetenční žalobu ale vidí až jako poslední možnost, kterou zváží, pokud součástí delegace nebude. O složení delegace rozhodne vláda v červnu. Summity NATO v minulosti navštěvovali za Česko jak předsedové vlád, tak prezidenti.

Premiér Andrej Babiš (ANO) prezidentovu účast odmítá s odůvodněním, že výdaje na obranu země by měl na summitu obhajovat kabinet. Ministryně financí Schillerová, která je vystudovanou právničkou, v Partii na CNN Prima News uvedla, že kompetenční žaloba je nesmysl. „Nemohu předjímat, jak Ústavní soud rozhodne, ale nebude to žádný precedens. Nebude to mít žádnou obecnou platnost. Bude se to veřejně probírat, ale bude to v té konkrétní věci. Pan prezident by neměl tímto šermovat a sdělovat národu, že podá kompetenční žalobu. I pro něj je to politicky trochu prohra,“ uvedla Schillerová, která také kompetenční žalobu označila za hloupost.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) také nechce, aby byl prezident součástí delegace. „Není to pomsta, je to o tom, že někdo má v naší zemi dominantní vliv na politiku, na tvořenou politiku, na exekutivu, což prezident není,“ uvedl Macinka. O složení delegace rozhoduje vláda, podotkl. „Mandát dává vláda a vláda také určuje, kdo bude tu zemi zastupovat s tím, že to prezident klidně taky může být, když se na tom dohodnou,“ řekl Macinka. Prezident podle něj nemá vliv na tvorbu politiky v ČR. „U toho jednání je jen jedna židle a zbytek je delegace. Takže já trvám na tom, že je naprosto logické, že šéf té delegace musí být šéf vlády,“ dodal.

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) vyslovil s prezidentovou účastí na summitu NATO rovněž nesouhlas. „Protože zahraniční politiku určuje vláda, nikoli prezident. Protože o tom, kdo pojede na ten summit, rozhoduje rovněž vláda,“ zdůvodnil.

Pokud by spor musel řešit Ústavní soud, považoval by to Havlíček za jednoznačné selhání. „Lidé si volí politiky proto, aby se byli schopni domluvit,“ řekl. Podle něj by šlo prohru všech aktérů, ať už by žaloba dopadla jakkoliv. „Proto tvrdím, že ten, kdo by ji podal, tak ten selhal,“ dodal Havlíček. Upozornil ale, že rozhodnutí Ústavního soudu je třeba respektovat. Macinka nejprve na otázku, zda by nález Ústavního soudu respektoval, jednoznačně neodpověděl. Nakonec řekl, že jako občan samozřejmě Ústavní soud respektuje. „Vždycky jsem ho respektoval a je úplně jedno, jestli s ním souhlasím, nebo ne,“ podotkl.

Podle šéfa poslanců KDU-ČSL Mariana Jurečky půjde v případě podání kompetenční žaloby o prohru obou stran, tedy jak vlády, tak prezidenta Pavla. „Vadí mi, že se neumíme na této úrovni dohodnout. Stačila by opravdu jen špetka dobré vůle, kterou by měl ukázat premiér Babiš, aby se situace vyřešila,“ míní Jurečka.

Babiš tento týden informoval, že vláda rozhodne o složení delegace, která pojede na červencový summit NATO v Ankaře, na jednání 8. června. „Požádal jsem pana ministra, aby už připravoval mandát delegace na summit NATO. Ten mandát bude vycházet z toho, o čem mě informoval pan prezident, když byl teď na B9 (summitu lídrů zemí Bukurešťské devítky) v Rumunsku,“ řekl premiér.

Prezident Petr Pavel po summitu skupiny, která sdružuje země na východním křídle NATO, řekl, že země v deklaraci mimo jiné znovu potvrdily vůli k plnění závazku přijatého v Haagu, tedy k dosažení výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP.

Mandát delegace pro červencový summit by se podle Babiše měl týkat toho, jak ČR bude plnit tento závazek nebo také bojových schopností armády. Mandát pak společně se složením delegace schválí vláda.