Svou podmíněnou rezignaci kvůli oznámeným přesunům agend z Úřadu vlády ČR (ÚV) na jednotlivá ministerstva podalo premiérovi Andreji Babišovi (ANO) více jak pět desítek expertů z vládních rad, výborů a pracovních skupin. Dle svých slov se obávají oslabení svých oborových činností. S šéfem kabinetu ale nehnuli, Babiš na reorganizaci trvá, jak uvedl v pondělí. Echo se nyní zaměřilo na to, kolik odborníků pod Strakovou akademií celkově funguje – údaje redakce vyčetla z poměrně nepřehledných a ne vždy kompletních stránek úřadu vlády. Podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) se bouří hlavně proto, že se jim sáhlo na penězovody. A to přesto, že drtivá většina těchto funkcí není honorována. Trik je ale dle Tejce v tom, že někteří aktéři mohou rozhodovat o dotacích, a zároveň v dotačních programech sami figurují na straně příjemců.

Pod sedm vládních agend, jejichž přesun z úřadu vlády na jednotlivá ministerstva nyní kabinet řeší, spadá podle dostupných seznamů z oficiálního webu Strakovy akademie nejméně 622 unikátních osob působících v radách vlády, výborech a pracovních skupinách, jak napočítalo Echo. Největší část tvoří zástupci státní správy a veřejných institucí, kterých je evidováno 243. Dalších 170 osob pochází z neziskového sektoru, 67 z akademické sféry a výzkumných institucí, 34 tvoří politici a členové vlády, 66 připadá na odbornou veřejnost, advokacii či soukromý sektor a dalších 42 jsou občanští členové rad nebo zástupci národnostních menšin. Echo úmyslně nezapočítávalo osmou, tedy protidrogovou, agendu, která má zvláštní postavení v celém systému: sdružuje stovky center a tisíce lidí.

Jde tedy o tyto agendy: pro záležitosti romské menšiny, pro lidská práva, pro rovnost žen a mužů, pro národnostní menšiny, pro nestátní neziskové organizace, pro koordinaci politiky v oblasti závislostí, pro duševní zdraví a pro osoby se zdravotním postižením. Ty se rozdělí na ministerstva spravedlnosti, práce, zdravotnictví a kultury. Podle pondělního vyjádření premiéra je rozhodnutí definitivní. Jak ale Babiš opakovaně uvedl, přemístit se má pouze úřední zázemí. Rady vlády, jejich výbory a pracovní skupiny zůstanou kvůli potřebě nadresortnosti zachovány pod Úřadem vlády ČR. Podle kabinetu bude nové fungování efektivnější, odborníci záměr naopak kritizují a mluví o oslabení a rozbití agend.

Na protest vůči tomu pak sami vyhrožují rezignacemi. Po pondělním oznámení, že již se nic měnit nebude, zástupci nespokojených prý ladí postoj a rozhodnou se v příštích dnech. Jiné vysvětlení motivace odpůrců kroku nabídl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). „Je potřeba se ptát, jestli ten křik, který tady je od některých, není právě z důvodu, že se bojí o to, že se tady vyplácí desítky a stovky milionů na dotacích,“ řekl člen vlády pro diskuzní sobotní pořad TV Nova. „Vážím si každého, kdo chce ve svém volném čase něco dělat (..), ale jeden z úhlů pohledu, kterým se na to musíme také podívat, jsou dotace. Možná ti, kteří nadresortně nastavují politiku, ovlivňují to, kam ty peníze směřují,“ zaspekuloval si ministr.

Kdo a kde?

Echo se snažilo dle dostupných údajů z webu Strakovy akademie popsat, kdo kde přesně funguje a co agendy konkrétně vykonávají. Agenda lidských práv zahrnuje široké spektrum témat od práv dětí, seniorů či cizinců přes ochranu obětí trestných činů, problematiku chudoby a sociálního vyloučení až po otázky LGBTI+ lidí, moderních technologií nebo trestní justice. Pod Radou vlády pro lidská práva nyní funguje nejméně devět specializovaných výborů a pracovních skupin. Z přehledu členů jednotlivých orgánů vyplývá, že se na agendě podílí nejméně 166 unikátních osob.

Zhruba 77 z nich zastupuje státní správu, justici, veřejné instituce či evropské instituce, zatímco asi 89 osob pochází z neziskového sektoru, akademické sféry, advokacie nebo odborné veřejnosti. V orgánech zasedají zástupci ministerstev, Policie ČR, soudů, státních zastupitelství či ombudsmana, ale také organizací jako proFem, Prague Pride, In IUSTITIA, Charita ČR, RUBIKON Centrum, META, Organizace pro pomoc uprchlíkům nebo Sdružení pro integraci a migraci. Některé z těchto organizací zároveň dlouhodobě čerpají státní dotace na své aktivity, vyplývá z jejich výročních zpráv a veřejných registrů dotací.

Rovnost

Agenda rovnosti žen a mužů zahrnuje témata od domácího násilí, porodnictví a rodinné politiky přes zastoupení žen v politice až po otázky romských žen či role mužů v prosazování genderové rovnosti. V několika výborech a pracovních skupinách působí nejméně 106 unikátních osob. Přibližně čtvrtinu tvoří zástupci ministerstev, veřejných institucí, samospráv či politických stran, výraznou většinu pak lidé z neziskového sektoru, akademické sféry, advokacie a odborné veřejnosti.

V orgánech zasedají zástupci organizací jako proFem, Gender Studies, Fórum 50 %, Otevřená společnost, Czechitas, Česká ženská lobby, Prague Pride, Liga otevřených mužů, APERIO, Acorus, ROSA, Persefona či Sdružení pro integraci a migraci. Řada z těchto organizací zároveň dlouhodobě čerpá státní nebo evropské dotace, vyplývá z výročních zpráv a veřejných registrů.

Neziskovky

Agenda pro nestátní neziskové organizace se soustředí především na financování, legislativní podmínky a fungování neziskového sektoru v Česku. Rada a její výbory řeší dotační politiku, čerpání evropských fondů, soukromé dárcovství, systém financování veřejně prospěšných služeb nebo vztah státu a občanského sektoru. Ve vedení i pracovních orgánech této agendy působí nejméně 116 unikátních osob. Z toho 44 připadá na státní správu a veřejné instituce, 39 na neziskový sektor, 9 na akademickou sféru, 6 na politiky a veřejné funkcionáře, 14 na odbornou veřejnost a soukromý sektor a 4 osoby na profesní či zastřešující asociace.

V orgánech zasedají ministři, vrchní ředitelé ministerstev financí, vnitra, školství, kultury, zahraničí nebo práce a sociálních věcí. Za neziskový sektor jsou zastoupeny například organizace Člověk v tísni, Charita ČR, Nadace Open Society Fund Praha, Glopolis, Fórum dárců, Asociace veřejně prospěšných organizací, Česká rada dětí a mládeže, Český červený kříž, Armáda spásy, Zelený kruh, Nadace Via, Cirqueon, Česko.Digital nebo Česká asociace streetwork. Některé z těchto organizací také podle výročních zpráv a veřejně dostupných údajů zároveň pobírá státní či evropské dotace, zatímco jejich zástupci participují na přípravě dotačních pravidel, financování veřejně prospěšných služeb či strategických dokumentů upravujících vztah státu a neziskového sektoru.

Duševní zdraví

Agenda duševního zdraví se zaměřuje na koordinaci politiky péče o duševní zdraví, reformu psychiatrické péče, financování služeb a implementaci Národního akčního plánu pro duševní zdraví do roku 2030. Pod Radou vlády pro duševní zdraví funguje vedle samotné rady také výkonný výbor, který koordinuje konkrétní reformní kroky a spolupráci mezi resorty, kraji, zdravotními pojišťovnami, odbornými společnostmi a neziskovým sektorem. Z informací o strukturách této agendy na webu ÚV plyne, že zde působí 42 unikátních osob. Z toho 12 tvoří politici a členové vlády, 19 zástupci státní správy, veřejných institucí, zdravotních pojišťoven, krajů či mezinárodních institucí a 11 lidé z neziskového sektoru, odborných společností, profesních organizací, akademické sféry a odborné veřejnosti.

V orgánech zasedají například premiér, ministři zdravotnictví, školství či práce a sociálních věcí, zástupci ministerstev, Národního pedagogického institutu, zdravotních pojišťoven, krajů či Světové zdravotnické organizace. Za neziskový a odborný sektor jsou zastoupeny například Aliance center duševního zdraví, Platforma uživatelů pro duševní péči, Nová Sympathea nebo Asociace komunitních služeb v oblasti péče o duševní zdraví. I zde jsou některé organizace financovány skrze dotace.

Otázky romské menšiny

Agenda romské menšiny zahrnuje široké spektrum témat od romské integrace, vzdělávání, zaměstnanosti a sociální politiky přes bezpečnostní otázky až po dohled nad Agenturou pro sociální začleňování a implementaci evropských strategií vůči Romům. Pod Radou vlády pro záležitosti romské menšiny funguje několik specializovaných výborů a pracovních skupin zaměřených například na vzdělávání Romů, zaměstnanost, bezpečnost nebo koordinaci dotačních a integračních programů. Z webu ÚV vyplývá, že se na této agendě podílí nejméně 74 unikátních osob. Z toho 11 tvoří politici a političtí nominanti, 32 zastupuje státní správu, samosprávy, policii nebo veřejné instituce, 12 lidí pochází z neziskového sektoru a odborné veřejnosti a 19 tvoří občanští členové rady nebo zástupci romské občanské společnosti.

V orgánech opět zasedají například premiér, ministři, zástupci ministerstev, Policie ČR, Asociace krajů, ombudsmana nebo Muzea romské kultury. Za neziskový sektor a odbornou veřejnost pak vystupují například zástupci organizací ROMEA, Slovo 21, IQ Roma servis či Byznys pro společnost. U organizací jako IQ Roma servis nebo Slovo 21 lze z výročních zpráv a veřejných zdrojů doložit čerpání veřejných či evropských dotací určených na integraci Romů a sociální začleňování. Agenda zároveň řeší i rozdělování dotačních priorit a evropských fondů pro romskou integraci.

Národnostní menšiny

Agenda národnostních menšin pod ÚV zahrnuje otázky práv a postavení národnostních menšin, dotační politiky, menšinového vysílání, kulturního dědictví či vztahů mezi státem a menšinovými komunitami. Rada vlády pro národnostní menšiny připravuje doporučení vládě, podílí se na rozdělování státních dotací a sleduje plnění mezinárodních závazků Česka vůči menšinám. Z webu úřadu vlády vyplývá, že v rámci této agendy působí nejméně 50 unikátních osob, skutečný počet ale může být vyšší, protože u některých pracovních skupin nejsou seznamy členů zveřejněny.

Nejméně 17 osob zastupuje státní správu a veřejné instituce, nejméně 25 tvoří zástupci národnostních menšin a občanské společnosti, zbytek připadá na odbornou veřejnost, muzea či samosprávy. V orgánech zasedají například zástupci ministerstev kultury, vnitra, školství, financí či zahraničí, Asociace krajů, Svazu měst a obcí nebo veřejného ochránce práv. Zástupci menšin reprezentují německou, polskou, romskou, ukrajinskou, slovenskou, vietnamskou, ruskou či řeckou komunitu. Agenda se zároveň přímo podílí na doporučování rozdělování státních dotací pro menšinové organizace a kulturní projekty.

Zdravotní postižení

Agenda osob se zdravotním postižením pod Úřadem vlády zahrnuje koordinaci státní politiky vůči lidem se zdravotním postižením, otázky zaměstnávání, přístupnosti veřejných služeb, regionální politiky či podpory osob s autismem a omezenou schopností právně jednat. Pod Radou vlády pro osoby se zdravotním postižením a jejími výbory působí nejméně 67 unikátních osob. Přes 30 z nich zastupuje státní správu, ministerstva, soudy, veřejné instituce či kraje, přibližně 25 pochází z neziskového a občanského sektoru, několik dalších z akademické sféry, odborných profesí nebo politiky. V orgánech zasedají například ministři zdravotnictví, školství či práce a sociálních věcí, zástupci Digitální a informační agentury, veřejného ochránce práv, soudů nebo krajských samospráv.

Za neziskový sektor a organizace zdravotně postižených se účastní například Národní rada osob se zdravotním postižením, Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých, Asociace organizací neslyšících, Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením, Rytmus – od klienta k občanovi, Za sklem, Jdeme Autistům Naproti, Naděje pro autismus či Adventor. Řada těchto organizací zároveň čerpá veřejné dotace z ministerských programů nebo dotačních titulů Úřadu vlády, což samy uvádějí ve svých výročních zprávách.

Místo přesunu experti a expertky minulý týden navrhli vytvoření sekce lidských práv v úřadu vlády, kterou by vedl vrchní ředitel či ředitelka. Podle druhého návrhu by se na ministerstva přesunulo jen vyřizování dotací. V pondělí ale žádné stanovisko vlády k těmto nápadům zveřejněno nebylo.