Válka v Pásmu Gazy je pro britské muslimy při rozhodování v nadcházejících komunálních volbách důležitější než stav domácí ekonomiky. Čtvrtina z nich v klíčových volebních obvodech označila blízkovýchodní konflikt za hlavní faktor pro odevzdání svého hlasu, zatímco u většinové populace je to pouhých pět procent. Muslimští voliči se tak výrazně odklánějí od hlavních politických stran směrem k nezávislým kandidátům a Zeleným. Informuje o tom britský deník The Times.

Průzkum, který pro think tank Policy Exchange zpracovala společnost JL Partners, ukazuje na prudký propad podpory vládnoucích labouristů. Od posledních parlamentních voleb v roce 2024 klesla jejich obliba mezi muslimy ze 41 na současných 33 procent. Naopak podpora Strany zelených vzrostla z 18 na 27 procent a nezávislé propalestinské kandidáty by nyní volilo 14 procent dotázaných. Tři z pěti muslimských voličů dokonce přiznali, že by podpořili nezávislé kandidáty sympatizující s Gazou cíleně jen proto, aby zabránili lokálnímu vítězství labouristů.

Odklon od tradičních stran táhnou především mladší ročníky. Mezi muslimy ve věku 18 až 24 let jsou nezávislí propalestinští kandidáti vůbec nejpopulárnější volbou, podporují je téměř tři z deseti mladých voličů. Tento postoj se promítá i do konkrétních politických požadavků. Téměř polovina respondentů by chtěla zakázat využívání izraelských technologií v britském veřejném zdravotnictví (NHS) a 59 procent by souhlasilo se zvýšením daně z příjmu o jednu penci z každé libry za účelem financování poválečné obnovy Gazy.

Šetření mezi 1 006 britskými muslimy v klíčových oblastech, jako jsou Londýn, Manchester či West Midlands, však odhalilo i propastné rozdíly v hodnotových postojích oproti většinové společnosti. Čtvrtina respondentů vyjádřila příznivý názor na teroristické hnutí Hamás a více dotázaných vnímá pozitivně než negativně íránské islámské revoluční gardy. Zhruba každý sedmý projevil sympatie k Islámskému státu nebo al-Káidě. Průzkum rovněž zaznamenal vyšší míru antisemitských nálad, včetně přesvědčení, že Židé mají příliš velký vliv na instituce jako média, parlament a bankovní systém.

Výrazné odlišnosti panují také v sociálních otázkách. Podpora genderové segregace ve veřejném prostoru je mezi muslimy znatelně vyšší než u široké veřejnosti. Více než polovina (52 procent) by chtěla trestně stíhat zobrazování proroka Mohameda. Téměř čtvrtina dotázaných se domnívá, že reakce na podobné činy může být oprávněně i násilná. Pro dvě třetiny respondentů je přitom nejdůležitější složkou jejich identity náboženství, britskou identitu upřednostňuje jen menšina.

Miliony Britů vyrazí ve čtvrtek 7. května k volebním urnám v rámci největšího hlasování od nedávných parlamentních voleb. Ve Skotsku a Walesu se bude rozhodovat o novém složení národních parlamentů, v Anglii pak lidé vyberou zástupce v místních volbách.