Amerika zažila třetí pokus o atentát na prezidenta Donalda Trumpa. Z hlediska závažnosti se řadí někam mezi předchozí případy. Při prvním pokusu Trump unikl smrti jen o milimetry, když při volebním projevu v Pensylvánii kulka škrtla jeho ucho. Při druhém pokusu potenciální atentátník, skrývající se v křoví u Trumpova golfového hřiště, ani nevypálil a utekl poté, co si ho všimla prezidentova ochranka a začala po něm střílet. Nyní se jednatřicetiletý Cole Allen pokusil napadnout galavečeři Asociace korespondentů Bílého domu, tedy novinářů pokrývajících dění v americké administrativě. Tradičně jde o odlehčenou událost, které se účastní i prezident. Allen proběhl skrze kontrolní stanoviště a několikrát vypálil na federální agenty, jednoho zasáhl, ale díky neprůstřelné vestě bude v pořádku. Policii se podařilo Allena zpacifikovat a zatknout živého.

Proč se rozhodl pro takto radikální čin? „Už nejsem dále ochoten dovolit, aby pedofil, násilník a zrádce potřísnil mé ruce svými zločiny,“ píše ve svém manifestu, který rozeslal pár minut před svým útokem.

Není pochyb, že cílem byl Trump a další členové jeho vlády. „Představitelé administrativy (s výjimkou pana Patela): jsou cíli, seřazenými podle priority od nejvýše postavených po nejníže postavené,“ napsal ve svém prohlášení v sekci nazvané „pravidla nasazení“. Panem Patelem má na mysli šéfa FBI Kashe Patela. Čím si vysloužil tuto milost, není zcela jasné, ale v médiích kolují zprávy o jeho brzkém odvolání a údajném alkoholismu. Možná Allenovi jen nestál za kulku.

Allen zapadá do profilu podobných střelců. Často nadprůměrně inteligentní, ale později frustrovaní z nenaplněných životních či kariérních ambic se radikalizují a hledají východisko ve spektakulárním činu. Allen vystudoval elitní technologickou univerzitu Caltech, kde vyhrál soutěž v robotice, stážoval v NASA, nedokázal se ale prosadit, na částečný úvazek doučoval středoškoláky, bydlel u rodičů v Torrance, pěkném, ale nudném předměstí Los Angeles. Zjevně očekával, že při svém pokusu zemře. „Než si tohle někdo přečte, už s největší pravděpodobností opravdu budu potřebovat jet na pohotovost,“ napsal. „Také bych rád vyjádřil své uznání mnoha lidem, protože už s nimi pravděpodobně nebudu mít možnost znovu mluvit,“ stojí v jiné pasáži jeho manifestu.

Samozřejmě ihned začalo pátrání ohledně Allenovy politické orientace. Vše nasvědčuje tomu, že se hlásil spíše k levici. Účastnil se protitrumpovských protestů, byl nějak zapojen do aktivistické progresivní skupiny Wide Awakes. Jeho pamflet je plný pseudoterapeutických vět, tak oblíbených na dnešní levici. „Omlouvám se všem, kteří byli předtím týráni a/nebo zavražděni, všem, kteří trpěli dříve, než jsem se o to mohl pokusit, a všem, kteří možná budou trpět i poté, bez ohledu na to, zda uspěju, nebo ne.“

Z Allenova manifestu ale netrčí nějaká ucelená ideologie. Působí jako text člověka, jenž své názory nasává z internetu, z krátkých tweetů a silných prohlášení politických influencerů, kteří ale ve skutečnosti o světě mnohé netuší.

Všichni relevantní lidé čin odsoudili. Stejně ale je symptomem něčeho zkaženého v americké společnosti. Když Luigi Mangione zastřelil šéfa zdravotní pojišťovny UnitedHealthcare Briana Thompsona, v temnějších zákoutích levicového internetu zavládlo nadšení. Podobně po atentátu na konzervativního influencera Charlieho Kirka. Není divu, že se Allen v těchto kruzích mohl radikalizovat do té míry, že se odhodlal k atentátu.

Nejde ale jen o šílené střelce. Že zločin může být v určitých chvílích oprávněný, je názor na americké radikální levici značně rozšířený. V minulém týdnu vyvolal pohoršení rozhovor redaktorky The New York Times Nadji Spiegelmanové s Hasanem Pikerem a Jiou Tolentinovou. Piker je levicový komentátor, jenž vysílá na platformě Twitch, kde patří mezi nejúspěšnější tvůrce. Tolentinová je redaktorka magazínu The New Yorker. Tématem rozhovoru bylo „mikrorabování“, tedy krádeže.

„Jsem pro okrádání velkých korporací, protože ty okrádají své vlastní zaměstnance ještě mnohem víc,“ tvrdil Piker. Tolentinová přiznala, že dříve kradla v supermarketech Whole Foods. „Co kdyby to dělali všichni?“ klade si Tolentinová otázku, na niž si vzápětí odpovídá. „A co kdyby naopak všechny velké obchodní řetězce okrádaly zaměstnance a zákazníky? A v podstatě je to pravda, ne? To poukazuje na to, že škoda způsobená jednotlivcem, jakkoli to může znít podivně, vyvolává neustále větší rozhořčení než stejná škoda způsobená systémem. A tak se k tomu tak nějak přikláním. Zkuste to všichni. Uvidíte, co se stane.“ Spiegelmanová dodává, že krádež může být politické stanovisko. Protest proti velikosti jmění Jeffa Bezose, majitele Amazonu, který Whole Foods vlastní. „Bohatí“ se prý „neřídí pravidly“. Nedodržování zákonů ze strany ostatních je tak v pořádku.

Nejde jen o krádeže v supermarketu. Hojně rozšířený je třeba názor, že jízda načerno je přípustná, jelikož veřejná doprava má být zadarmo. Piker a Tolentinová se shodnou na tom, že vyrabování muzea je morálně v pohodě.

Od krádeže citronů v supermarketu k atentátu na prezidenta je dlouhá cesta. Americká radikální levice ale rozhodně zastává názor, že správné politické cíle mohou posvětit mnohé zločiny.

Levice jistě může poukázat na příklady pravicového politického násilí. Mezi nejprominentnější patří vniknutí davu do Kapitolu v lednu 2021. V červnu 2025 byla zavražděna členka minnesotského Kongresu Melissa Hortmanová s manželem. Možná kdyby Cole Allen kdysi udělal pár kliků na internetu jinak, šel by střílet na Trumpa, jelikož zradil ideály MAGA.

Jeho čin je ale dalším důkazem prosazování násilí a zločinu v USA jako součásti politiky. Amerika je tak znovu o krok blíž návratu 70. let, kdy se politické násilí odehrávalo na denní bázi.