Evropská komise představila první kroky na podporu zemědělců včetně zrušení cel na část hnojiv. Farmáři však požadují výraznější zásahy, zejména omezení uhlíkového cla CBAM a emisních povolenek. Vedle rostoucích nákladů řeší sektor i následky jarních mrazů, které poškodily úrodu po celé republice.

Zemědělcům v Evropské unii by měly dočasně klesnout náklady na hnojiva. Unie totiž na konci minulého týdne na jeden rok zrušila dovozní cla na některá dusíkatá hnojiva, především močovinu a amoniak. Opatření se nebude vztahovat na dovoz z Ruska a Běloruska. Evropská komise očekává, že krok ušetří zemědělcům a výrobcům hnojiv zhruba 60 milionů eur. Samotní farmáři ale upozorňují, že jde pouze o částečné řešení hlubších problémů evropského zemědělství.

„Rozhodnutí Komise vítáme, ale vnímáme ho jako poloviční krok. Za zásadní považujeme pozastavení CBAM a efekt tohoto opatření bude jenom částečné snížení cen hnojiv. Za nás je dobře, že se sníží náklady na surovinu pro evropské výrobce, je to součást našich požadavků, abychom si nelikvidovali domácí produkci. Opravdu toto opatření vítáme, není v tom žádná ironie, ale vnímáme to jen jako poloviční krok,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Zemědělského svazu Martin Procházka.

Právě uhlíkové clo CBAM patří mezi hlavní terče kritiky zemědělců. Farmáři tvrdí, že společně se systémem emisních povolenek ETS výrazně zdražuje výrobu hnojiv v Evropě a oslabuje konkurenceschopnost evropských producentů. Podle zemědělců představuje samotný CBAM dodatečné náklady 50 až 70 eur na tunu hnojiva.

Do toho farmáři také v posledních týdnech upozorňují na vysoké náklady na paliva a odložení investic. Farmáři proto požadují pozastavení plateb za emisní povolenky pro výrobce hnojiv a také dočasné zmrazení uhlíkového mechanismu CBAM. Mezi další opatření už na národní úrovni by pak podle Zemědělského svazu mohla být vratka spotřební daně z pohonných hmot, která by přinesla i potřebný cash flow.

„Zemědělec není v pozici obchodníka, který si může ze dne na den přepsat ceník. Když zdraží nafta, hnojiva nebo energie, zaplatí to okamžitě. Ale dokud nezareagují komoditní burzy a výkupní ceny, nemá tyto náklady kam promítnout. To vytváří mimořádný tlak na provozní financování podniků,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.

„Pokud budou evropští výrobci hnojiv nadále zatíženi náklady na emisní povolenky, zatímco evropský trh zůstane otevřen levnějším dovozům ze zemí bez srovnatelných regulací, povede to k oslabování evropské výroby a přesunu produkce mimo Evropskou unii, nikoli ke skutečnému snížení globálních emisí,“ uvedl prezident Agrární komory Jan Doležal.

Do už tak složité situace navíc zasáhlo počasí. Ovocnáři odhadují škody po jarních mrazech na jednu až 1,5 miliardy korun. Letošní úroda ovoce má být oproti pětiletému průměru nižší o 51 procent. Nejpostiženější jsou střední a východní Čechy a některé části Moravy.

Podle předsedy Ovocnářské unie Martina Ludvíka jde pravděpodobně o druhé největší škody po roce 2024, kdy byla úroda nejnižší za posledních sto let. Letos ovocné stromy poškodily dvě vlny mrazů, přičemž nejhorší byla noc z 29. na 30. dubna, kdy teploty klesly až k minus osmi stupňům Celsia. Před dvěma lety poskytla EU podporu kvůli mrazům v hodnotě 400 milionů korun.

Ministr zemědělství Martin Šebestyán uvedl, že vláda požádala Evropskou komisi o pomoc pro české pěstitele a chce situaci otevřít na jednání ministrů zemědělství tento týden v Bruselu. Zároveň je podle něj připraven systém pro hlášení škod.

Evropská komise minulý týden zároveň představila Akční plán pro hnojiva, který počítá s podporou evropských výrobců i větším využíváním biologických alternativ hnojiv. Brusel se zabývá i možností vytváření strategických zásob hnojiv pro případ budoucích krizí. Součástí plánu má být také navýšení zemědělské rezervy, která by měla farmářům pomoci dříve získat potřebný cash flow. Komise zároveň uvedla, že zvažuje změny v systému emisních povolenek ETS1, konkrétní parametry a dopady na zemědělce ale chce představit později. Komise uvedla, že chce uvolnit pravidla na národní úrovni pro využívání financí ze zemědělské politiky.

Předtím však varuje například Zemědělský svaz ČR. „Pokud má Evropská unie řešit problém cen hnojiv, musí ho řešit jako evropský problém. Nemůže říct členským státům: kdo má peníze, ať si své zemědělce podpoří, a kdo je nemá, ať se s tím nějak vyrovná. To by nebyla společná zemědělská politika, ale soutěž národních rozpočtů,“ uvedl jeho šéf Martin Pýcha.