„Írán nikdy nevyhrál válku, ale nikdy neprohrál vyjednávání!“ tweetoval v lednu 2020 Donald Trump. Nejspíše narážel na plány přicházející administrativy Joea Bidena oprášit Společný komplexní akční plán (JCPOA), jak zněl oficiální název dohody o íránském jaderném programu. Původně ji vyjednala vláda Baracka Obamy, republikáni ji kritizovali jako příliš měkkou a Trump ji během svého prvního mandátu zrušil. Místo ní ohlásil politiku „maximálního tlaku“, kdy ekonomické sankce i vojenské údery měly Írán dotlačit k přijetí pro něj mnohem nevýhodnějších podmínek.

Nyní se mu tato slova vracejí. O víkendu kolovaly zprávy, že dohoda o ukončení války s Íránem je na spadnutí. Z uniklých zpráv vyplývalo, že jde pro USA o mnohem horší podmínky, než byl JCPOA. Pokud by se ukázalo, že tyto zprávy jsou pravdivé, jednalo by se o americkou porážku.

Jenže dosud známé informace si dost protiřečí. V sobotu Trump tvrdil, že dohoda se blíží „finalizaci“, v neděli ale již psal, že pověřil americké vyjednavače, „aby se do dohody nevrhali ukvapeně“. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v neděli ráno prohlásil, že podrobnosti dohody by mohly být oznámeny v řádu hodin. V pondělí ale mluvil jinak. Spojené státy buď dosáhnou s Íránem dobré dohody, nebo se s touto zemí vypořádají jiným způsobem, vyhrožoval.

Údajně je dohoda hotová z 95 procent. Zdá se ale, že oněch pět procent obsahuje všechny nejspornější otázky. Američané tvrdí, že Írán souhlasil s odevzdáním obohaceného uranu, ten to odmítá. Podle USA Teherán slíbil obnovit svobodnou plavbu Hormuzským průlivem. Íránci ale trvají na tom, že si udrží kontrolu nad Hormuzem. Nejnověji oznámili, že sice nebudou vybírat clo, ale „jen“ environmentální poplatek. Írán chce, aby se příměří týkalo i Libanonu. To se nelíbí Izraeli, který se snaží o zničení íránského spojence, teroristického hnutí Hizballáh. Rubio prohlásil, že rámec dohody dovolí Izraeli nadále operovat v Libanonu. Teherán chce okamžité uvolnění 12 miliard zmrazených dolarů. Washington trvá na tom, že zrušení sankcí proběhne postupně jako odměna za plnění podmínek dohody.

Je nepochybné, že Izraelci a Američané ve válce takticky dominovali. Bombardovali, co se jim zlíbilo, íránská protivzdušná obrana se ukázala jako neefektivní, a když se jí už podařilo letadlo sestřelit, Američané podnikli spektakulární záchrannou operaci, o které údajně Hollywood již chystá film. Ke strategickému vítězství to ale nestačí.

Írán má dvě mocné zbraně. Bunkry a drony. V bunkrech přežívá vedení i vojenská technika, pomocí dronů blokuje Hormuz, a tím pádem si bere za rukojmí světovou ekonomiku. Na to neexistuje jednoduchá odpověď. Američané mohou pokračovat v bombardování. To zatím trvalo nějakých 40 dnů, od 28. února do 7. dubna, kdy Trump ohlásil od té doby neustále prodlužující se příměří. Bombardování Jugoslávie v roce 1999 trvalo 78 dnů, zdevastovalo jugoslávskou ekonomiku a přispělo k pádu Slobodana Miloševiče o rok později.

Američané také mohou nasadit pozemní jednotky. Ale zásoby technologicky vyspělé munice nejsou nekonečné a USA ji potřebují k odstrašení potenciálně horších protivníků, třeba Číny. Nevíme, jaká je situace uvnitř Íránu, ale přežívat pod sankcemi dokázal již mnoho let. Pozemní invaze může vést k velkým americkým ztrátám. Proti obnovení bojů jsou i okolní arabské státy, které se bojí odvetných íránských útoků. Nakonec je tu stav světové ekonomiky: americký ministr financí Scott Bessent údajně varoval, že pokud se brzy neotevře Hormuz, hrozí globální finanční kolaps.

Trump se tak musí rozhodnout mezi pokračováním nepopulární války s otevřeným koncem a americkou porážkou. Nejspíše i proto si přicházející zprávy protiřečí.

Jeden možný model je dvoufázové příměří. V první fázi by Írán otevřel Hormuz, následovalo by 30denní až 60denní příměří, kdy by se měly vyřešit otázky jaderného programu. Tento model byl použit v Gaze, kdy v první fázi Hamás propustil rukojmí a ve druhé se měl odzbrojit, což nikdy neudělal. V případě Íránu hrozí, že se nikdy nevzdá svého uranu. A vzhledem k tomu, že Trump zatím nechce porušit vlastní příměří, jednalo by se jen o odloženou prohru.