Čerstvá místopředsedkyně sněmovny Barbora Urbanová už ve svých 34 letech není žádná teenagerka. Právě proto může posloužit video, jež na oslavu jejího zvolení do funkce vyrobil mediální tým její strany STAN, jako exponát infantilizace, jež se této strany, ale i jiných složek antibabišovské koalice, zmocňuje.

Událost, které se marketéři chopili, popravdě řečeno po velké oslavě nevolá. Urbanová byla zvolena na základě politických dohod, tak jak jsou místopředsedové sněmovny vždy voleni. A to dohod, v nichž STAN tahá za kratší konec – Urbanová nastoupila teprve poté, co vládní koalice preferovaného kandidáta STANu Víta Rakušana čtyřikrát zablokovala. Prošla na druhý pokus, dost možná v rámci nějakého holportu, v němž byli dovoleni taky členové Rady ČT.

V politice si vyslouží posměch v podstatě všechno, ale v tomto případě si ho tato ukázka přepjatých a nepřípadných emocí zasloužila. Je to radostné přitakání heslu, že není důležité zvítězit, ale zúčastnit se.

Na tomto artefaktu jsou myslím pozoruhodné dvě věci. Zaprvé, ten styl je polarizující – spousta lidí se mu posmívá, nicméně zřejmě existuje publikum, kterému se to líbí, neboť marketéři produkují podobná díla opakovaně.

Zadruhé, ten styl je výrazně ženský. Rakušana si v takovém skeči zatím představit nelze. Letité úsilí o větší podíl žen v politice bylo v posledních volbách korunováno velkým ženským kroužkovacím triumfem na kandidátce STAN. V souhře zejména s ženským kontingentem Pirátů se tak na scéně prosazuje nová kvalita. Naše (převážně) mladé političky si osvojují jakýsi dvousložkový styl. Na jedné straně dávají najevo, že jsou tady, zvládnou všechno co muži a nenechají se nikým umlčet a okřikovat. Na druhé straně vystavují na odiv ústrky, jakým jsou vystaveny. Považují za vhodné, abyste věděli, že na ně nějaký muž byl sprostý, že jednání ve sněmovně trvá dlouho, manžel je v Brně a ony nestihnou vyzvednout děti, bouří se proti patriarchátem jim uloženému úkolu péct vánoční cukroví.

Tuto novou kvalitu jsme u nás zatím vídali jen v neziskovém sektoru a některých alternativních médiích. Ten styl ovšem, tak jako kdeco u nás, přišel z ciziny, a to, opět tak jako kdeco u nás, v době, kdy je tam už za vrcholem.

Je spojen s termínem „girlboss“. Ten už je pěkně starý, autobiografie podnikatelky nesoucí tento titul vyšla v roce 2014. Ještě o rok dříve vyšla kniha manažerky Facebooku Sheryl Sandbergové Lean In, vlivné zřídlo modelů chování pro ambiciózní ženy (narazíte-li na poradě či v televizní diskusi na ženu ostentativně skákající ostatním do řeči, vědomě či nevědomě aplikuje recept Sandbergové).

Jakýmsi pozdním, manýristickým vrcholem tohoto trendu bylo virální video známé jako „Gen Z boss in a mini“ z roku 2024. Je to esence toho, o co lidé typu marketérů STANu usilují, ale nikdy toho nedosáhnou. Tento oslnivý výtvor ovšem není zcela typický. Jednak se jedná o marketingový produkt kosmetické firmy, takže cílová skupina je již naladěna na danou vlnu. A jednak již vlastně ohlašuje konec epochy. Léta 2020 až 2023 byla zlatou dobou „tiktokových antropologů“, kteří na této sociální síti nacházeli neuvěřitelné množství videí, na nichž se aspirující girlbossky chlubily svými báječnými pracovními dny ve velkých firmách. Dozvěděli jste se, jaký mají výběr trendy nápojů a zdravých jídel v kantýně, jaké tam mají relaxační místnosti a fitka, jaká vládne na pracovišti sesterská atmosféra a jak si po práci vyrážejí bujaře, ovšem zdravě, užít. Jednu věc jste se zpravidla nedozvěděli – co v té firmě vlastně dělají za práci.

Léta po Black Lives Matter, kdy na pracovišti vládly DEI manažersky, byla belle époque těchto videí. Jistěže přišla ideologická protireakce, ale ta by mnoho nezmohla. Jenže se stalo něco jiného. Počátkem roku 2022 šéf Fedu Jerome Powell zjistil, že se mu pod rukama rozutíkala inflace, tak začal zvyšovat úrokové míry a nepřestal až do července 2023. Technologické firmy jsou zvlášť citlivé na levné peníze. Když jich mají dost, najímají zaměstnance plnými hrstmi ve snaze podchytit z nastupující generace zaměstnanců ty nejlepší a mít je v zásobě. Když peníze zdraží, jejich optika se rychle změní. Nabobtnalé výplatní listiny je třeba rázně ořezat. Takže se ve Wall Street Journal začínají objevovat články typu „Vzestup a pád DEI manažerek“ a pramen tiktoků o veganských sendvičích na pracovišti vysychá. Snovým technologickým boomem AI už se nevrátily.

Jen do Česka samozřejmě doráží vlna s několikaletým zpožděním, tak jako všechno. Příště si povíme o dalším importu z anglosaského světa, „bílém heterosexuálním muži“.